Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.
Regenerujících tvorů je celá řada, tuto schopnost má v omezené míře každý organismus, ale ne všechny to umí jako tyto ploštěnky. Když na nich vědci dělali experimenty, zjistili, že jim mohou vyrůst dvě hlavy: jedna na normálním místě, druhá uprostřed těla, která je obrácená směrem dozadu.
Tato vývojová chyba umožňuje červům trvale obrátit osu těla, aniž by to mělo jakékoli viditelné škodlivé účinky. V podstatě jako by člověku vyrostla hlava z břicha.
Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně mohou vést parazitický způsob života. Vyhýbají se světlu. V Česku v současnosti žije šestnáct druhů vodních a tři druhy půdních ploštěnek.
Jeden tvor, dvě hlavy
Vědci už dlouho vědí, že dvouhlavé ploštěnky se dají vytvořit pomocí elektrického proudu. Ale toto je poprvé, co byla dvouhlavá varianta pozorována přirozeně a spontánně.
Objev pochází z laboratoře polských zoologů Katarzyny Tratkiewiczové a Ludwika Gasiorowského z Varšavské univerzity.
Když prováděli inventuru svých laboratorních sbírek, narazili v nich rovnou na několik těchto tvorů s podivně umístěnými hlavičkami na konci nebo v půlce těla. Zaujalo je to a rozhodli se prozkoumat, jak vlastně tyto deformované ploštěnky vznikly.
Řezání červů
Přírodovědci pozorovali tvory pod výkonnými mikroskopy, kde je označili chemickými značkami. A poté rozřezali tyto dvouhlavé červy na tři části a sledovali, jak se budou jednotlivé dílky hojit a přežívat.
Ukázalo se, že první a třetí část (hlavová a ocasní) se hojily v podstatě normálně. Ale střední část s hlavou otočenou dozadu udělala něco neočekávaného. Na opačném konci hlavy byla otevřená rána – a když se zahojila, nevyrůstala z ní už druhá hlava. Místo toho se regeneroval ocas. To znamenalo, že se červu podařilo trvale obrátit směr hlavy a ocasu. Jinými slovy, úplně otočil svou osu těla.
Všichni červi, kteří vznikli tímto způsobem, byli schopní se rozmnožovat. Když vědci prozkoumali jejich potomstvo, zjistili, že jsou všichni jedinci normální. To podle autorů dokazuje, že obrácení osy bylo způsobeno spíše vývojovou flexibilitou než genetickými mutacemi.
„Naše zjištění naznačují, že regenerace celého těla na základě pluripotentních kmenových buněk poskytuje flexibilní vývojový rámec, ve kterém lze přizpůsobit i obrácení osy dospělého bilaterálního těla,“ popsali ve studii vědci.
Vědci vyloučili genetickou mutaci, ale na příčinu této bizarní změny zatím nepřišli. Zatím nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, které má věda v oblibě úplně nejméně: mohlo by se jednat o náhodu. V přírodě badatelé zatím nic takového neviděli, takže by se mohlo jednat také o vliv laboratorního prostředí.
