Invazivní ploštěnka Obama nungara se šíří po Francii. Může znamenat hrozbu pro ekosystém

Francouzští přírodovědci sledovali invazivní druh predátorské ploštěnky. Zjistili, že se rychle šíří po celé zemi a může způsobit značné škody.

Globalizace dala světu bohatství, ale také umožnila, aby se po planetě rychle šířily nejrůznější organismy. Ať už jsou to viry, jako v případě současné epidemie nového koronaviru v Číně, nebo mnoho invazivních druhů, které vtrhly v nedávných letech i do České republiky. Teď má Evropa další důvod k obavám – nenápadně do ní pronikla invazivní suchozemská ploštěnka, která se jmenuje Obama nungara, české jméno zatím nemá.

Vědci o ní ví teprve od roku 2013, kdy se do Evropy dostala z jižní Ameriky, konkrétně z Argentiny. Jméno pak dostala až roku 2016. Přírodovědci, kteří příběh tohoto tvora popsali v odborném časopise PeerJ, tvrdí, že se na starý kontinent musela ploštěnka dostat na lodích, které převážejí mezi kontinenty ovoce a zeleninu. Jak dospělí jedinci, tak i jejich kokony jsou totiž schopné poměrně bez problémů cestu přežít – a pak proniknout do cizího ekosystému.

Francouzští biologové ve spolupráci s občanskými vědci po dobu šesti let zkoumali výskyt těchto tvorů v různých oblastech země. Našli je v 72 z 96 francouzských departementů. Nejvíce rozšířená je podél pobřeží Atlantiku a také kolem Středozemního moře.

Na některých místech jich bylo obrovské množství – například na jedné jihofrancouzské zahrádce jich vědci napočítali přes stovku. Zatím se ploštěnkám nedaří pronikat do nadmořských výšek nad 500 metrů, ale je možné, že s oteplováním kontinentu se jim to povede v budoucnu lépe.

Proč je to problém?

Tito tvorové vypadají jako dlouzí hnědí červi. Problém je, že jsou draví – a nejraději se živí žížalami, které jsou pro kvalitní půdu nenahraditelné. Hrozí tedy, že ploštěnka může narušit stabilitu již tak ohrožené přírody a také zemědělství.

Krom toho mají ploštěnci ještě jednu neobvyklou vlastnost: jsou schopní velmi účinné regenerace, díky níž je složité se jich zbavit. A samozřejmě, jako všechny invazivní organismy, nemají ve francouzské přírodě žádné přirozené nepřátele.

Francie – ráj ploštěnek

Obama nungara není první ani jedinou invazivní ploštěnkou, která si Francii vybrala za svou novou vlast. Už od konce dvacátého století se ve francouzském tisku objevují informace o mnoha druzích těchto predátorů, které se v zemi, ale také ve Španělsku šíří.

Vůbec nejhorší z nich je až čtyřiceticentimetrová ploštěnka skleníková. Ta se do Evropy dostala z Asie, ale přes Anglii, tam se poprvé objevila už před více než sto lety.

Tento tvor je v lovu žížal nepřekonatelný, usmrcuje je silným jedem tetrodotoxinem – tato látka je například základem slavného jedu v Japonsku oblíbené ryby fugu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 13 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...