Invazivní ploštěnka Obama nungara se šíří po Francii. Může znamenat hrozbu pro ekosystém

Francouzští přírodovědci sledovali invazivní druh predátorské ploštěnky. Zjistili, že se rychle šíří po celé zemi a může způsobit značné škody.

Globalizace dala světu bohatství, ale také umožnila, aby se po planetě rychle šířily nejrůznější organismy. Ať už jsou to viry, jako v případě současné epidemie nového koronaviru v Číně, nebo mnoho invazivních druhů, které vtrhly v nedávných letech i do České republiky. Teď má Evropa další důvod k obavám – nenápadně do ní pronikla invazivní suchozemská ploštěnka, která se jmenuje Obama nungara, české jméno zatím nemá.

Vědci o ní ví teprve od roku 2013, kdy se do Evropy dostala z jižní Ameriky, konkrétně z Argentiny. Jméno pak dostala až roku 2016. Přírodovědci, kteří příběh tohoto tvora popsali v odborném časopise PeerJ, tvrdí, že se na starý kontinent musela ploštěnka dostat na lodích, které převážejí mezi kontinenty ovoce a zeleninu. Jak dospělí jedinci, tak i jejich kokony jsou totiž schopné poměrně bez problémů cestu přežít – a pak proniknout do cizího ekosystému.

Francouzští biologové ve spolupráci s občanskými vědci po dobu šesti let zkoumali výskyt těchto tvorů v různých oblastech země. Našli je v 72 z 96 francouzských departementů. Nejvíce rozšířená je podél pobřeží Atlantiku a také kolem Středozemního moře.

Na některých místech jich bylo obrovské množství – například na jedné jihofrancouzské zahrádce jich vědci napočítali přes stovku. Zatím se ploštěnkám nedaří pronikat do nadmořských výšek nad 500 metrů, ale je možné, že s oteplováním kontinentu se jim to povede v budoucnu lépe.

Proč je to problém?

Tito tvorové vypadají jako dlouzí hnědí červi. Problém je, že jsou draví – a nejraději se živí žížalami, které jsou pro kvalitní půdu nenahraditelné. Hrozí tedy, že ploštěnka může narušit stabilitu již tak ohrožené přírody a také zemědělství.

Krom toho mají ploštěnci ještě jednu neobvyklou vlastnost: jsou schopní velmi účinné regenerace, díky níž je složité se jich zbavit. A samozřejmě, jako všechny invazivní organismy, nemají ve francouzské přírodě žádné přirozené nepřátele.

Francie – ráj ploštěnek

Obama nungara není první ani jedinou invazivní ploštěnkou, která si Francii vybrala za svou novou vlast. Už od konce dvacátého století se ve francouzském tisku objevují informace o mnoha druzích těchto predátorů, které se v zemi, ale také ve Španělsku šíří.

Vůbec nejhorší z nich je až čtyřiceticentimetrová ploštěnka skleníková. Ta se do Evropy dostala z Asie, ale přes Anglii, tam se poprvé objevila už před více než sto lety.

Tento tvor je v lovu žížal nepřekonatelný, usmrcuje je silným jedem tetrodotoxinem – tato látka je například základem slavného jedu v Japonsku oblíbené ryby fugu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 23 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...