Invazivní ploštěnka Obama nungara se šíří po Francii. Může znamenat hrozbu pro ekosystém

Francouzští přírodovědci sledovali invazivní druh predátorské ploštěnky. Zjistili, že se rychle šíří po celé zemi a může způsobit značné škody.

Globalizace dala světu bohatství, ale také umožnila, aby se po planetě rychle šířily nejrůznější organismy. Ať už jsou to viry, jako v případě současné epidemie nového koronaviru v Číně, nebo mnoho invazivních druhů, které vtrhly v nedávných letech i do České republiky. Teď má Evropa další důvod k obavám – nenápadně do ní pronikla invazivní suchozemská ploštěnka, která se jmenuje Obama nungara, české jméno zatím nemá.

Vědci o ní ví teprve od roku 2013, kdy se do Evropy dostala z jižní Ameriky, konkrétně z Argentiny. Jméno pak dostala až roku 2016. Přírodovědci, kteří příběh tohoto tvora popsali v odborném časopise PeerJ, tvrdí, že se na starý kontinent musela ploštěnka dostat na lodích, které převážejí mezi kontinenty ovoce a zeleninu. Jak dospělí jedinci, tak i jejich kokony jsou totiž schopné poměrně bez problémů cestu přežít – a pak proniknout do cizího ekosystému.

Francouzští biologové ve spolupráci s občanskými vědci po dobu šesti let zkoumali výskyt těchto tvorů v různých oblastech země. Našli je v 72 z 96 francouzských departementů. Nejvíce rozšířená je podél pobřeží Atlantiku a také kolem Středozemního moře.

Na některých místech jich bylo obrovské množství – například na jedné jihofrancouzské zahrádce jich vědci napočítali přes stovku. Zatím se ploštěnkám nedaří pronikat do nadmořských výšek nad 500 metrů, ale je možné, že s oteplováním kontinentu se jim to povede v budoucnu lépe.

Proč je to problém?

Tito tvorové vypadají jako dlouzí hnědí červi. Problém je, že jsou draví – a nejraději se živí žížalami, které jsou pro kvalitní půdu nenahraditelné. Hrozí tedy, že ploštěnka může narušit stabilitu již tak ohrožené přírody a také zemědělství.

Krom toho mají ploštěnci ještě jednu neobvyklou vlastnost: jsou schopní velmi účinné regenerace, díky níž je složité se jich zbavit. A samozřejmě, jako všechny invazivní organismy, nemají ve francouzské přírodě žádné přirozené nepřátele.

Francie – ráj ploštěnek

Obama nungara není první ani jedinou invazivní ploštěnkou, která si Francii vybrala za svou novou vlast. Už od konce dvacátého století se ve francouzském tisku objevují informace o mnoha druzích těchto predátorů, které se v zemi, ale také ve Španělsku šíří.

Vůbec nejhorší z nich je až čtyřiceticentimetrová ploštěnka skleníková. Ta se do Evropy dostala z Asie, ale přes Anglii, tam se poprvé objevila už před více než sto lety.

Tento tvor je v lovu žížal nepřekonatelný, usmrcuje je silným jedem tetrodotoxinem – tato látka je například základem slavného jedu v Japonsku oblíbené ryby fugu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...