Lidstvo provedlo první umělé zatmění Slunce

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Evropská kosmická agentura zveřejnila snímky zatmění v pondělí. Dvojice družic, které byly vypuštěny koncem loňského roku, od března vytváří simulovaná zatmění Slunce, přičemž se pohybují desítky tisíc kilometrů od Země.

Družice místo Měsíce

Družice jsou od sebe vzdálené asi 150 metrů. Jedna z nich blokuje Slunce podobně jako Měsíc při přirozeném úplném zatmění, zatímco druhá sleduje svým dalekohledem korónu, vnější atmosféru Slunce, která tvoří kolem této hvězdy jakousi světelnou korunu nebo svatozář.

Co je pro Zemi, Měsíc a Slunce přirozený jev, se lidskou technologií napodobuje nesmírně složitě. Koordinace obou sond je komplexní a zdlouhavý tanec, který vyžaduje mimořádnou přesnost kosmických družic. Přesnost jejich letu musí být podle Evropské vesmírné agentury v rozmezí pouhého milimetru, tedy tloušťky nehtu. Tohoto pečlivého určování polohy je dosahováno autonomně pomocí navigace GPS, orientace podle hvězd, laserů a rádiového spojení.

Mise s názvem Proba-3 za 210 milionů dolarů zatím během probíhající kontrolní fáze vytvořila deset úspěšných zatmění Slunce. To nejdelší trvalo pět hodin, uvedl Andrei Zhukov z Belgické královské observatoře, vedoucí vědecký pracovník teleskopu pozorujícího korónu na oběžné dráze. Cílem je to vylepšit na rovných šest hodin, toho by tým chtěl dosáhnout do července, kdy začnou vědecká pozorování.

Zhukov předpokládá, že během dvouleté mise budou v průměru vytvořena dvě zatmění Slunce týdně, celkem jich bude téměř dvě stě, což přinese více než tisíc hodin dat. Klasické „přirozené“ úplné zatmění Slunce vytvoří jen několik minut zatmění, když se Měsíc dokonale postaví mezi Zemi a Slunce – v průměru jen jednou za osmnáct měsíců.

Záhadná koróna

Slunce je pro vědce stále záhadou, zejména jeho koróna, která je – na první pohled nesmyslně – žhavější než sluneční povrch. Výsledkem koronálních výtrysků hmoty jsou miliardy tun plazmatu a magnetických polí, které Slunce chrlí do vesmíru. Důsledkem mohou být geomagnetické bouře, které na Zemi přeruší dodávky elektřiny a komunikaci, ale zároveň rozzáří noční oblohu polárními zářemi na nečekaných místech.

Předchozí družice vytvářely imitace zatmění Slunce – včetně družic Evropské kosmické agentury a NASA Solar Orbiter a observatoře Soho – sluneční blokovací disk byl vždy na stejné sondě jako teleskop pozorující korónu. Podle Zhukova je tato mise jedinečná tím, že disk zahalující Slunce a dalekohled jsou na dvou různých družicích, a tudíž daleko od sebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 21 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 22 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...