Lidstvo provedlo první umělé zatmění Slunce

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Evropská kosmická agentura zveřejnila snímky zatmění v pondělí. Dvojice družic, které byly vypuštěny koncem loňského roku, od března vytváří simulovaná zatmění Slunce, přičemž se pohybují desítky tisíc kilometrů od Země.

Družice místo Měsíce

Družice jsou od sebe vzdálené asi 150 metrů. Jedna z nich blokuje Slunce podobně jako Měsíc při přirozeném úplném zatmění, zatímco druhá sleduje svým dalekohledem korónu, vnější atmosféru Slunce, která tvoří kolem této hvězdy jakousi světelnou korunu nebo svatozář.

Co je pro Zemi, Měsíc a Slunce přirozený jev, se lidskou technologií napodobuje nesmírně složitě. Koordinace obou sond je komplexní a zdlouhavý tanec, který vyžaduje mimořádnou přesnost kosmických družic. Přesnost jejich letu musí být podle Evropské vesmírné agentury v rozmezí pouhého milimetru, tedy tloušťky nehtu. Tohoto pečlivého určování polohy je dosahováno autonomně pomocí navigace GPS, orientace podle hvězd, laserů a rádiového spojení.

Mise s názvem Proba-3 za 210 milionů dolarů zatím během probíhající kontrolní fáze vytvořila deset úspěšných zatmění Slunce. To nejdelší trvalo pět hodin, uvedl Andrei Zhukov z Belgické královské observatoře, vedoucí vědecký pracovník teleskopu pozorujícího korónu na oběžné dráze. Cílem je to vylepšit na rovných šest hodin, toho by tým chtěl dosáhnout do července, kdy začnou vědecká pozorování.

Zhukov předpokládá, že během dvouleté mise budou v průměru vytvořena dvě zatmění Slunce týdně, celkem jich bude téměř dvě stě, což přinese více než tisíc hodin dat. Klasické „přirozené“ úplné zatmění Slunce vytvoří jen několik minut zatmění, když se Měsíc dokonale postaví mezi Zemi a Slunce – v průměru jen jednou za osmnáct měsíců.

Záhadná koróna

Slunce je pro vědce stále záhadou, zejména jeho koróna, která je – na první pohled nesmyslně – žhavější než sluneční povrch. Výsledkem koronálních výtrysků hmoty jsou miliardy tun plazmatu a magnetických polí, které Slunce chrlí do vesmíru. Důsledkem mohou být geomagnetické bouře, které na Zemi přeruší dodávky elektřiny a komunikaci, ale zároveň rozzáří noční oblohu polárními zářemi na nečekaných místech.

Předchozí družice vytvářely imitace zatmění Slunce – včetně družic Evropské kosmické agentury a NASA Solar Orbiter a observatoře Soho – sluneční blokovací disk byl vždy na stejné sondě jako teleskop pozorující korónu. Podle Zhukova je tato mise jedinečná tím, že disk zahalující Slunce a dalekohled jsou na dvou různých družicích, a tudíž daleko od sebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 20 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...