Lidstvo provedlo první umělé zatmění Slunce

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Evropská kosmická agentura zveřejnila snímky zatmění v pondělí. Dvojice družic, které byly vypuštěny koncem loňského roku, od března vytváří simulovaná zatmění Slunce, přičemž se pohybují desítky tisíc kilometrů od Země.

Družice místo Měsíce

Družice jsou od sebe vzdálené asi 150 metrů. Jedna z nich blokuje Slunce podobně jako Měsíc při přirozeném úplném zatmění, zatímco druhá sleduje svým dalekohledem korónu, vnější atmosféru Slunce, která tvoří kolem této hvězdy jakousi světelnou korunu nebo svatozář.

Co je pro Zemi, Měsíc a Slunce přirozený jev, se lidskou technologií napodobuje nesmírně složitě. Koordinace obou sond je komplexní a zdlouhavý tanec, který vyžaduje mimořádnou přesnost kosmických družic. Přesnost jejich letu musí být podle Evropské vesmírné agentury v rozmezí pouhého milimetru, tedy tloušťky nehtu. Tohoto pečlivého určování polohy je dosahováno autonomně pomocí navigace GPS, orientace podle hvězd, laserů a rádiového spojení.

Mise s názvem Proba-3 za 210 milionů dolarů zatím během probíhající kontrolní fáze vytvořila deset úspěšných zatmění Slunce. To nejdelší trvalo pět hodin, uvedl Andrei Zhukov z Belgické královské observatoře, vedoucí vědecký pracovník teleskopu pozorujícího korónu na oběžné dráze. Cílem je to vylepšit na rovných šest hodin, toho by tým chtěl dosáhnout do července, kdy začnou vědecká pozorování.

Zhukov předpokládá, že během dvouleté mise budou v průměru vytvořena dvě zatmění Slunce týdně, celkem jich bude téměř dvě stě, což přinese více než tisíc hodin dat. Klasické „přirozené“ úplné zatmění Slunce vytvoří jen několik minut zatmění, když se Měsíc dokonale postaví mezi Zemi a Slunce – v průměru jen jednou za osmnáct měsíců.

Záhadná koróna

Slunce je pro vědce stále záhadou, zejména jeho koróna, která je – na první pohled nesmyslně – žhavější než sluneční povrch. Výsledkem koronálních výtrysků hmoty jsou miliardy tun plazmatu a magnetických polí, které Slunce chrlí do vesmíru. Důsledkem mohou být geomagnetické bouře, které na Zemi přeruší dodávky elektřiny a komunikaci, ale zároveň rozzáří noční oblohu polárními zářemi na nečekaných místech.

Předchozí družice vytvářely imitace zatmění Slunce – včetně družic Evropské kosmické agentury a NASA Solar Orbiter a observatoře Soho – sluneční blokovací disk byl vždy na stejné sondě jako teleskop pozorující korónu. Podle Zhukova je tato mise jedinečná tím, že disk zahalující Slunce a dalekohled jsou na dvou různých družicích, a tudíž daleko od sebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...