Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
6324 exoplanet mimo Sluneční soustavu. To je aktuální počet, který neustále upřesňuje Kalifornská univerzita. Dalších 8064 těles by jimi být mohlo, ale zatím k tomu nejsou důkazy. Až doposud žádná z nich neměla kombinaci, kterou vědci potřebují pro úvahy o možném životě – tedy, aby se současně jednalo o pevné těleso podobné Zemi a aby na něm byla atmosféra. Teď astronomové první takový objekt našli.
LHS 1140 b, jak se těleso jmenuje, leží „pouhých“ 48 světelných let od Země, má skalnatý povrch, nachází se v takzvané obyvatelné zóně hvězdy a má atmosféru, ze které uniká helium. Tento objev dle jeho autorů představuje zatím nejsilnější důkaz toho, že mimo Sluneční soustavu by mohly existovat světy s podmínkami podobnými Zemi.
„Atmosféra je nezbytná k tomu, aby planeta mohla podporovat život, jak jej známe,“ uvedl hlavní autor studie Collin Cherubim z Harvardovy univerzity. „Je to poprvé, co někdo objevil atmosféru na skalnaté planetě v obyvatelné zóně jiné hvězdy,“ doplnil. Studie vyšla v odborném časopise Science.
Planeta obíhá kolem červeného trpaslíka v jeho obyvatelné zóně, tedy v oblasti, kde teploty a podmínky prostředí spadají do rozmezí, jež by mohlo na povrchu planety umožňovat existenci vody v kapalné formě. Je prvním tělesem, kde astronomové existenci atmosféry prokázali, nicméně je možné, že se ještě zpětně najde u některé z těch dříve objevených – prokázat existenci atmosféry na tak obrovskou vzdálenost totiž není vůbec snadné.
Skok v poznání
Objev skvěle ilustruje, jak obrovský pokrok astronomie v hledání exoplanet učinila. Ještě před čtyřiceti lety se o jejich existenci jen spekulovalo, před třiceti lety byla objevena první (byla to 51 Pegasi b ležící asi 51 světelných let od Země), a teď vědci našli mezi šesti tisícovkami popsaných první s podmínkami, které by teoreticky mohly umožňovat existenci života.
Teoretický model Cherubima a jeho kolegů předpovídal, že LHS 1140 b má horní atmosféru bohatou na helium, které pomalu uniká do vesmíru. K ověření této předpovědi astrofyzici využili spektrograf Warm Infrared Echelle (WINERED) na observatoři Magellan v Chile, pomocí kterého únik helia opravdu odhalili. Atmosféra planety je dle vědců navíc velmi stará, což by mohlo zvyšovat šance na to, že v ní „něco“ mohlo vzniknout. Atmosféra tam „přežila“ více než tři miliardy let.
Metoda, kterou Cherubim použil, je navíc podle studie využitelná i pro analýzu dalších planet stejného typu. Je tedy možné, že se seznam potenciálně „živých“ planet brzy výrazně zvětší. Astrofyzik by chtěl teď ale spíš pokračovat ve studiu LHS 1140 b, rád by prozkoumal přesně složení atmosféry této planety a určil, jestli nesplňuje další podmínky spojené s možným životem. A rád by také prostudoval možnost, že by se tam mohly vyskytovat oceány.
