Nedostatečná tepelná úprava hub nebo špatné skladování. Na Toxikologické informační středisko (TIS) se kvůli obavám z otrav houbami letos obrátilo 153 lidí. Strach měli mimo jiné ze záměny hub s muchomůrkou zelenou nebo tygrovanou. Telefonátů zaznamenali toxikologové méně než loni, což je podle mykologů způsobeno menší úrodou hub v dosavadní sezoně.
„Od července do půlky září jsme řešili celkem 153 případů otravy nebo podezření na otravu houbami. Za stejné období v roce 2019 to bylo celkem 253 dotazů na houby,“ vypočítává lékařka Kateřina Kotíková z toxikologického střediska. Často šlo jen o chybu během zpracování. „Jednalo se o houby nejspíš jedlé, ale nedostatečně tepelně upravené nebo špatně skladované,“ doplňuje Kotíková.
Letos houbaři častěji konzultovali podezření třeba na muchomůrku zelenou (celkem v jedenácti případech) a muchomůrku tygrovanou. Ohledně té volali celkem osmnáctkrát. Oproti loňsku jsou tato čísla vyšší. „Podezření na intoxikaci muchomůrkou zelenou jsme během minulého léta konzultovali sedmkrát a podezření na muchomůrku tygrovanou 16krát,“ říká Kotíková.
Antisérum u otravy muchomůrkou zelenou letos TIS zatím vydat nemuselo. To je oproti minulému roku změna. „Na podzim 2019 jsme vydali 30 balení Legalonu SIL celkem pro šest pacientů s podezřením na otravu nebo s prokázanou otravou muchomůrkou zelenou,“ přibližuje Kotíková.
Mykologové zaznamenali i neobvyklé případy otravy. „Na Zlínsku byla otrava penízovkou nestoudnou, která je u našich houbařů zcela mimo jejich zájem. Postiženou ale byla cizí státní příslušnice, která si ji zaměnila za houby, které se sbírají v její domovině. Tato otrava skončila bez následků,“ popisuje Vladimír Antonín z Ústavu soudního lékařství v Brně.
Toxikologické informační středisko zase radilo v případě pravděpodobné otravy muchomůrkou tygrovanou. „V srpnu letošního roku jsme konzultovali případ čtyřicetiletého cizince, který ten den sbíral v lese houby poprvé v životě, uvařil si z nich polévku, trochu snědl a do hodiny mu začalo být 'divně', měl bolest hlavy, byl omámený a pociťoval celkovou nevolnost. Podle popsaných příznaků se zřejmě jednalo o požití muchomůrky tygrované,“ popsala Kotíková.
Více deště, ale méně hub
Ve srovnání s loňským rokem je ale hub o dost méně, jak potvrzuje Jan Holec z Mykologického oddělení Národního muzea. „Letošní rok je zvláštní. I když v červnu hodně pršelo, během léta houby rostly celkově méně než třeba loni. Ani mykologové nevědí, co je příčinou. Během současné vlny růstu se objevují především hřiby, jiné houby zatím málo,“ vysvětluje.
Podle něj sezona hub nemusí být ještě u konce. „Každý rok je to jiné, podle průběhu počasí. Když je vlhko a nejsou velké mrazy, houby rostou třeba až do listopadu. V současné době probíhá pozdně letní vlna růstu, obvykle pak bývají ještě dvě – podzimní a pozdně podzimní. Velká vlna růstu hřibovitých hub už asi nebude, ale je možné, že po deštích vyrazí některé jiné houby – holubinky, ryzce, čirůvky, václavky,“ doplňuje Holec.
