Houby strana 2 z 3

Mykologové na portugalském ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková.

Australská studie se pokusila lépe popsat nemoc, která po celém světě ničí desítky let žabí populace. Nemoc ovšem nedecimuje všechny druhy žab stejně, podle biologů může být její dopad ovlivněn podobou mikrobiomu u jednotlivých druhů. Takové zjištění by mohlo do budoucna změnit způsob, jak proti nákaze bojovat.

Velké množství pesticidů v zemědělské produkci může negativně ovlivnit pouhým okem neviditelné mykorhizní houby, a tím všudypřítomnou spolupráci mezi rostlinami a půdními mikroorganismy. Naznačují to výsledky obřího výzkumu více než dvou stovek půdních ploch od Španělska po Švédsko. Mezi experty, kteří zkoumali, jak mykorhizní houby ovlivňují transport fosforu z půdy do rostlin, byli i vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Nový Zéland se potýká s nejrozsáhlejším bělením mořských hub v historii, informoval deník The Guardian s odvoláním na vědce. Poté, co se oceány extrémně oteplily, zbělaly miliony těchto mořských tvorů.

Houby si mezi sebou neustále vyměňují signály, což se ví už desítky let. V rámci nového výzkumu teď skupina vědců tyto signály matematicky analyzovala a tvrdí, že v nich našla vzorce, které se svou strukturou nápadně podobají lidské řeči.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Věda zatím nedokázala zjistit, jaké změny stály za vývojovým skokem, který vedl k evoluci z lidoopů v člověka. Na konci září přišla skupina psychologů s hypotézou, že v tom mohly mít doposud podceňovanou roli psychotropní látky.

Zhruba 350 druhů hub nabízí výstava, která začala v pondělí v Jihočeském muzeu. Lidé tam spatří hlavně podzimní houby rostoucí na jihu Čech. Mykologové ale naznačují, že letošní houbařská sezona byla špatná, hlavně kvůli počasí. V kraji se teď dají sbírat lišky nebo čirůvky. Součástí výstavy, jež trvá do 21. října, je poradna pro houbaře a program pro děti.

Vědci tvrdí, že fosilie houby staré 890 milionů let nalezené v odlehlých kanadských horách by mohly úplně změnit představy o evoluci živočichů.

„Znalost hub našeho národa jest jeho dávnou vlastností,“ tvrdil František Smotlacha. Český popularizátor mykologie (v jeho stopách zdárně pokračoval i syn Miroslav, bez jehož kapesního atlasu se neobejde žádný houbař) zemřel před pětašedesáti lety. A protože web ČT24 s výše zmíněným tvrzením Františka Smotlachy souhlasí, připravil k výročí kvízovou „poznávačku“, na které si mohou čtenáři ověřit, jak dobře poznají houby – ovšem ty v kultuře. Otázky nejsou vždy zrovna jedlé, ale pamatujte, že třeba podle básníka Majakovského je už samo hledání (hub) vhodnou inspirací.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky, určovala také jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Biologové poprvé zaznamenali, že se mořské houby rozsáhleji pohybují. Je to překvapení, protože doposud vědci netušili, že by tyto organismy byly něčeho podobného schopné.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

Objev fosilních hub v meteorickém kráteru na severu Evropy ukazuje, jak přizpůsobivé jsou tyto organismy a naznačuje, jak mění své ekosystémy.

Přírodovědci popsali, že jeden druh mravence si vytváří téměř nezničitelné brnění, které ho dělá v bojích prakticky neporazitelným. Vyrábí ho z biominerálů, což je hmota, o níž se netušilo, že ji hmyz umí využívat.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity našli pracovníci vzácné lanýže zimní (Tuber brumale). Přestože záhony na podzim pravidelně ryjí, objevili je poprvé. Je pro ně záhadou, kde se spóry této houby v centru Brna vzaly.

Symbiotické houby mají podle posledních výzkumů zásadní vliv na schopnost rostlin přežívat a prosperovat. Velký mezinárodní výzkum teď popsal genom více než stovky těchto hub. Mohlo by to pomoci pochopit, jak překonat problémy spojené se změnami klimatu, i vylepšit úrodnost zemědělských plodin.

Lesy kolem Mimoně na severu Čech skýtaly v září 1990 mimořádnou houbařskou žeň. Mělo to ovšem jeden háček. Jelikož se jednalo o vojenský újezd, ve kterém donedávna hospodařila sovětská armáda, nacházeli tu houbaři kromě hřibů také ostré náboje a granáty.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nedostatečná tepelná úprava hub nebo špatné skladování. Na Toxikologické informační středisko (TIS) se kvůli obavám z otrav houbami letos obrátilo 153 lidí. Strach měli mimo jiné ze záměny hub s muchomůrkou zelenou nebo tygrovanou. Telefonátů zaznamenali toxikologové méně než loni, což je podle mykologů způsobeno menší úrodou hub v dosavadní sezoně.

Nejen smrkové lesy jsou kvůli kůrovci v ohrožení. Tento brouk, kterého u nás žije přes sto druhů, má ještě radši stromy listnaté. Nejvíce aktuálně kůrovci škodí jilmům. Zabíjí je tak, že na ně přenesou parazitické houby. Konkrétní druh houby, která ničí ořešáky, objevili odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Nedávný experiment na Mezinárodní vesmírné stanici prokázal, že odolná houba, která dokázala přežít i v černobylské jaderné elektrárně, by se dala využít jako štít před kosmických zářením, které ohrožuje astronauty zejména při delších pobytech ve vesmíru.

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Lékaři Toxikologického informačního střediska (TIS) letos řešili už několik případů otrav houbami. Často dochází k tomu, že si lidé spletou jedlou houbu s jedovatou. Houbaři by si podle odborníků měli dávat pozor zejména na muchomůrku tygrovanou, žampion zápašný či na vláknice.

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Databáze GlobalFungi pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky. O databázi vyšel článek v časopisu Scientific Data.