Houby strana 2 z 4

Až doposud se léčila otrava muchomůrkou zelenou hlavně pumpováním žaludku. To se ale může brzy změnit díky novému výzkumu čínských vědců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, popsali, že proti smrtícím účinkům houby může fungovat obyčejné lékařské barvivo.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.

Spojenými státy se rychle šíří agresivní plíseň – houba jménem Candida auris. Lékaři a experti na veřejné zdraví v nové zprávě varovali, že na to USA nejsou připravené a že je zapotřebí zlepšit opatření pro dohled nad tímto patogenem.

Kam pronikne plíseň Baudoinia, ztrácejí domy, auta i rostliny barvu. Vše pokrývá monotónní černá. Lidé v USA zatím proti jejímu šíření bojují marně – přestože zastavit ji by bylo snadné.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

Skupina vědců z finského Technického výzkumného centra VTT odhalila tajemství mimořádných mechanických vlastností a velmi nízké hmotnosti některých hub. Jejich složitý architektonický design by se podle nich dal napodobit a využít k vytvoření nových materiálů, jež by v budoucnosti nahradily plasty.

Houbové infekce způsobují ročně přes třináct milionů vážných infekcí, před nimiž zatím neexistuje ochrana. Změna klimatu může jejich hrozbu ještě zvýšit, a tak vědci začali pracovat na první vakcíně. Její výsledky zatím vypadají velmi dobře.

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Přírodovědci zjistili, že parazitické houby, které dokáží pomocí infekcí svých spor ovládat chování hmyzu, jsou samy pod útokem jiných parazitických hub. Tento proces podle nového výzkumu může mravencům v boji o přežití dávat výraznou výhodu.

Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.

Mykologové na portugalském ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková.

Australská studie se pokusila lépe popsat nemoc, která po celém světě ničí desítky let žabí populace. Nemoc ovšem nedecimuje všechny druhy žab stejně, podle biologů může být její dopad ovlivněn podobou mikrobiomu u jednotlivých druhů. Takové zjištění by mohlo do budoucna změnit způsob, jak proti nákaze bojovat.

Velké množství pesticidů v zemědělské produkci může negativně ovlivnit pouhým okem neviditelné mykorhizní houby, a tím všudypřítomnou spolupráci mezi rostlinami a půdními mikroorganismy. Naznačují to výsledky obřího výzkumu více než dvou stovek půdních ploch od Španělska po Švédsko. Mezi experty, kteří zkoumali, jak mykorhizní houby ovlivňují transport fosforu z půdy do rostlin, byli i vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Nový Zéland se potýká s nejrozsáhlejším bělením mořských hub v historii, informoval deník The Guardian s odvoláním na vědce. Poté, co se oceány extrémně oteplily, zbělaly miliony těchto mořských tvorů.

Houby si mezi sebou neustále vyměňují signály, což se ví už desítky let. V rámci nového výzkumu teď skupina vědců tyto signály matematicky analyzovala a tvrdí, že v nich našla vzorce, které se svou strukturou nápadně podobají lidské řeči.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Věda zatím nedokázala zjistit, jaké změny stály za vývojovým skokem, který vedl k evoluci z lidoopů v člověka. Na konci září přišla skupina psychologů s hypotézou, že v tom mohly mít doposud podceňovanou roli psychotropní látky.

Zhruba 350 druhů hub nabízí výstava, která začala v pondělí v Jihočeském muzeu. Lidé tam spatří hlavně podzimní houby rostoucí na jihu Čech. Mykologové ale naznačují, že letošní houbařská sezona byla špatná, hlavně kvůli počasí. V kraji se teď dají sbírat lišky nebo čirůvky. Součástí výstavy, jež trvá do 21. října, je poradna pro houbaře a program pro děti.

Vědci tvrdí, že fosilie houby staré 890 milionů let nalezené v odlehlých kanadských horách by mohly úplně změnit představy o evoluci živočichů.

„Znalost hub našeho národa jest jeho dávnou vlastností,“ tvrdil František Smotlacha. Český popularizátor mykologie (v jeho stopách zdárně pokračoval i syn Miroslav, bez jehož kapesního atlasu se neobejde žádný houbař) zemřel před pětašedesáti lety. A protože web ČT24 s výše zmíněným tvrzením Františka Smotlachy souhlasí, připravil k výročí kvízovou „poznávačku“, na které si mohou čtenáři ověřit, jak dobře poznají houby – ovšem ty v kultuře. Otázky nejsou vždy zrovna jedlé, ale pamatujte, že třeba podle básníka Majakovského je už samo hledání (hub) vhodnou inspirací.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky, určovala také jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Biologové poprvé zaznamenali, že se mořské houby rozsáhleji pohybují. Je to překvapení, protože doposud vědci netušili, že by tyto organismy byly něčeho podobného schopné.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.