Porosty mořských trav jsou obdobou deštných pralesů v oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, na nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera neboli úhoří trávy. Vliv na tento úbytek mají oomycety, organismy které žijí ve vodě i na souši a živí se buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Jakou roli hrají v celosvětovém úbytku mořských trav, teď zkoumají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Mořské louky ohrožuje parazit podobný houbám. Vědci z Brna se pokoušejí prozkoumat jak a proč
Mezi hlavní příčiny úbytku úhoří trávy patří lidská činnost, ale také takzvaná chřadnoucí nemoc způsobená oomycety Labyrinthulomycete Labyrinthula. „Oomycety jsou organismy podobné houbám, s houbami jako takovými ale vůbec nesouvisí, jsou příbuzné hnědým řasám a rozsivkám,“ vysvětlila Anna Hýsková z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Labyrinthulomycete labyrinthula
Nejnovější studie prokázaly, že patogeny oomycet z rodu Phytophthora a Halophytophthora jsou schopné tyto mořské trávy nakazit. Způsobují u nich vznik lézí, trávy také narušují a snižují klíčivost jejich semen. Vědci budou studovat různorodost oomycet na různých stanovištích, testovat jejich agresivitu a zjišťovat, jestli nejagresivnější oomycety jsou ty nepůvodní.
Výzkum už začal
Vzorky mořských trav, mangrovníku nebo listů spadlých do vody vědci už odebrali z moří ve středomořských biotopech na Sardinii a v atlantických mořských lesích u Mauritánie v severozápadní Africe. „Z odebraných rostlinných vzorků jsou izolačními metodami získány čisté kultury přítomných oomycet. Po identifikaci jsme poté schopni zjistit jejich mořskou diverzitu,“ popsala Hýsková.
Teď budou vědci ve spolupráci s portugalským Centro de Ciencias do Mar provádět testy patogenicity nejběžnějších oomycet izolovaných z odumřelých mořských trav. Ty objasní, zda se jedná o závažné patogeny mořské trávy, které by mohly negativně ovlivnit obnovu mořských ekosystémů, jako jsou chaluhové lesy nebo louky mořské trávy. V letošním roce plánují také odběr vzorků z chaluhových lesů v atlantských pobřežních biotopech Portugalska a Brazílie.
„Patogeny rodu Phytophthora jsou všeobecně známé svou destruktivní silou, která způsobuje ničivé epidemie v suchozemských ekosystémech, ve vodních tocích jsou schopné žít z listů, které spadnou do vodních toků. Druh Halophytophthora je obecně popisován jako saprofyt v mangrovových lesích, ústích řek a mořských ekosystémech,“ vysvětlila vědkyně. Saprofyty jsou organismy, které se živí rozkládající se organickou hmotou.
Hlavním úkolem českého vědeckého týmu v mezinárodním projektu RESTRORESEAS je odhalit různorodost, rozšíření, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech. Projekt začal v loňském roce a bude pokračovat až do roku 2025. V budoucnu chce vědecký tým zkoumat souvislost mezi diverzitou oomycet biotopů mořské trávy v brakických vodách a diverzitou oomycet ve sladkovodních biotopech. Plánuje také průzkum diverzity oomycet ve vodních tocích České republiky.