Houbové infekce způsobují ročně přes třináct milionů vážných infekcí, před nimiž zatím neexistuje ochrana. Změna klimatu může jejich hrozbu ještě zvýšit, a tak vědci začali pracovat na první vakcíně. Její výsledky zatím vypadají velmi dobře.
Vědci z Georgijské univerzity oznámili, že vyvinuli očkovací látku, která by měla ochránit člověka před celou řadou nebezpečných plísní. Ve studiích na zvířatech tato experimentální vakcína zabránila závažným infekcím a úmrtím na tři druhy hub, které u lidí často způsobují onemocnění. Autoři to považují za úspěch a chtějí nyní začít s testy na lidských dobrovolnících.
„Vzhledem k tomu, že vakcína je zaměřena na tři různé patogeny, má potenciál být průlomová, pokud jde o invazivní houbové infekce,“ uvedla v nedávném prohlášení univerzity hlavní autorka výzkumu Karen Norrisová.
Experimentální vakcína má zvýšit ochranu u lidí se sníženou imunitou proti třem nejběžnějším skupinám plísní, o nichž je známo, že způsobují smrtelné infekce u lidí: Pneumocystis, Aspergillus a Candida. Vakcína by měla fungovat tak, že naučí imunitní systém rozpoznávat protein, který se vyskytuje u všech těchto tří hub. A to by mělo posílit imunitu v případě, že se s těmito patogeny později opravdu setkají.
Vakcínu tým testoval jen na zvířatech, a to na myších a makacích. Vědci museli obě skupiny po očkování houbami nakazit. Aby se to povedlo, podávali jim léky snižující imunitní reakci. Zvířata si vytvořila protilátky proti tomuto celoplošnému houbovému proteinu a odolávala pak nákaze všemi třemi druhy plísní. A to velmi úspěšně: nenakazilo se žádné očkované zvíře, zatímco ve skupině nevakcinovaných infekce postihla asi polovina tvorů. Vědci vydali výsledky této práce v odborném žurnálu PNAS Nexus.
Velký houbový problém
Plísně patří mezi houby. Tyto mikroorganismy sice nejsou tak častou hrozbou jako viry ani bakterie a zejména pro zdravé nepředstavují žádný velký problém. Napadají ale nemocné, hlavně ty ve špitálech, jejichž obranyschopnost je oslabená jinou chorobou. Ukázalo se to například během covidové pandemie, když pacienty v indických nemocnicích zasáhla druhotná epidemie „černé plísně“.
Mukormykóza, známá také jako černá plíseň nebo zygomykóza, je způsobena skupinou plísní zvanou mukormycety. Tyto houby žijí zejména v půdě a v rozkládající se organické hmotě, jako jsou listy, kompostové hromady nebo shnilé dřevo, popisuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
Když někdo tyto plísňové spory vdechne, může dojít k infekci, která nejčastěji postihuje dutiny nebo plíce. Mukormykóze a dalším plísňovým chorobám se také říká „oportunní infekce“ – přisedají totiž na další nemoci, respektive lidi, kteří zápolí s chorobami nebo užívají léky snižující schopnost organismu bojovat s infekcemi.
Zdravých lidí se to netýká. Lidské tělo je velmi dobře chráněné před houbami už tím, že je v něm příliš teplo na to, aby v něm plísně mohly přežívat. Nová studie ale letos upozornila, že s klimatickými změnami se u hub objevuje stále více mutací, které by jim mohly umožnit se s tímto problémem vypořádat. S podobnou premisou operuje populární hra The Last of Us, na jejíž motivy vznikl i seriál.
I kdyby k takovému zmutování nedošlo, tak i léčba existujících chorob způsobených houbami je složitá, protože medicína nemá po ruce dostatek účinných léčiv. Vědci z Georgijské univerzity nyní věří, že mají toto řešení na dosah.
