Až doposud se léčila otrava muchomůrkou zelenou hlavně pumpováním žaludku. To se ale může brzy změnit díky novému výzkumu čínských vědců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, popsali, že proti smrtícím účinkům houby může fungovat obyčejné lékařské barvivo.
Muchomůrka zelená, respektive muchomůrka hlíznatá je vůbec nejnebezpečnější houbou planety. Protože obsahuje mix několika velmi prudkých jedů a snadno se zamění za nějakou jedlou houbu, představuje hrozbu pro spoustu amatérských houbařů. Vědci teď oznámili, že konečně našli protilátku proti otravě tímto organismem.
Experiment samozřejmě proběhl na zvířatech, konkrétně na myších. Ale protože je tato látka schválená pro konzumaci lidmi už řadu let, nic v principu nebrání tomu, aby už brzy mohla zachraňovat i lidské životy.
Houby a smrt
V České republice dojde ročně asi ke třem stovkám otrav houbami, kdy člověk musí vyhledat zdravotní pomoc; těch nehlášených je zřejmě řádově více. A asi tři až pět případů ročně skončí smrtí.
V jiných zemích je situace ještě vážnější, například v Číně, kde je houbaření podobně oblíbené jako u nás, dochází ročně k asi 30 tisícovkám otrav, které skončí v nemocnicích, necelá stovka lidí jim podlehne.
Muchomůrka zelená v tom hraje zásadní roli. Podle odhadů expertů právě tato houba způsobí až 90 procent věch úmrtí – především proto, jak snadno se zamění za jedlou houbu.
Jitka Jašková ve své bakalářské práci nazvané „Znalosti laické veřejnosti o příznacích a první pomoci při otravách houbami“ z roku 2011 uvedla, že v jejím dotazníku asi 20 procent respondentů zaměnilo pečárku polní za muchomůrku zelenou. Také uvádí, že při poznání muchomůrky zelené chybně odpovědělo necelých 56 procent respondentů, a necelých 24 procent si ji spletlo s bedlou vysokou.
Lékaři v případě otravy nemohou použít žádnou specifickou léčbu; snaha o záchranu života spočívá nejčastěji ve vypumpování žaludku a posléze podpoře životních funkcí pacienta. A tak se v Číně rozhodli přijít na to, jestli by se nedalo něco dělat přímo proti jedu muchomůrky zelené.
Lék proti otravě
Vybrali si jen jeden z jedů, které houba obsahuje – a to ten nejnebezpečnější, tedy alfa-amanitin. Dnes se proti němu lékaři pokoušejí bojovat pomocí silibininu, což je extrakt ze semen ostropestřce mariánského. Podobnou roli plní také lék N-acetylcystein.
Čínské vědce jejich výzkum zavedl k proteinu jménem STT3B, na který se jed váže. Zkoumali pak, jestli neexistuje nějaká látka, která by tuto interakci mohla narušit. Ke svému překvapení ji nenašli mezi supermoderními drahými léčivy, ale mezi barvivy. Tuto roli totiž dokáže plnit indocyaninová zeleň známá pod zkratkou ICG.
Nejprve ji otestovali na jaterních buňkách, a když zabrala u nich, nasadili ji u myší, které předtím otrávili houbovým jedem. Podle očekávání ICG podstatně potlačil toxicitu houby. Výsledky byly velmi zajímavé: neléčených myší přežila ani ne čtvrtina, zatímco u těch, které dostaly ICG, přežila víc než polovina.
„Tato molekula má obrovský potenciál pro léčbu případů otravy houbami u lidí a mohla by znamenat vůbec první specifické antidotum s cíleným proteinem,“ uvedl pro agenturu AFP hlavní autor studie Čchiao-pching Wang. Výsledky je podle něj zapotřebí ještě podpořit dalšími studiemi, ale pokládá je za víc než slibné.
Zásadní výhodou podle něj je, že se ICG používá už dlouho (konkrétně od roku 1959) u lidí jako fluorescenční lékařské barvivo. Mělo by to usnadnit jeho bezpečné testování jako potenciálního léku. Vědci proto plánují brzy provést první testy této látky i na lidech.
