V Tennessee se šíří nepříjemná houba. Živí se výpary z whiskey

Kam pronikne plíseň Baudoinia, ztrácejí domy, auta i rostliny barvu. Vše pokrývá monotónní černá. Lidé v USA zatím proti jejímu šíření bojují marně – přestože zastavit ji by bylo snadné.

Černé ostrůvky plísně jsou velmi nápadné. Objevují se na dopravních značkách, domovních zdech, ale i na zaparkovaných automobilech.   

Americký stát Tennessee je celosvětově známý svými palírnami tvrdého alkoholu – ať už jde o kvalitní whiskey, ale i domácí samohonku, takzvanou moonshine. V okrese Lincoln to teď ale způsobuje problémy. Výpary z tamních skladišť, kde dozrává whiskey, jsou totiž tak silné a všudypřítomné, že se jimi živí houba Baudoinia compniacensis. Ta se šíří po celém okrese, výrobce alkoholu to neřeší a naštvaní občané zvažují žaloby. Někteří je už dokonce podali.

Plíseň Baudoinia compniacensis
Zdroj: Wikimedia Commons

Situace místním podle deníku New York Times připomíná videohru a následný seriál Last of Us, která se věnuje světu po pandemii smrtící nezastavitelné houby. Plíseň Baudoinia sice lidi nenapadá a podle vyjádření expertů není ani jinak nebezpečná, ale přesto je nepříjemná.

Alkoholová plíseň

Baudoinia compniacensis je dobře známá řadě výrobců alkoholu. Celá staletí je už spojená s palírnami whiskey nebo bourbonu. Poprvé se objevila ve Francii v 19. století, kdy zasáhla okolí výroben koňaku, od té doby se rozšířila po celém světě. Jejím hlavním zdrojem energie je totiž etanol obsažený ve výparech z těchto nápojů, díky němuž se houba může množit.

Zatím to ale nikdy nepředstavovalo takový problém jako v Lincolnu. Malý okres, ve kterém žije necelých devadesát tisíc lidí, se může pochlubit hned šesti velkými sklady, kde dozrává whiskey Jack Daniel’s. Provozuje je firma Brown-Forman a dalších šestnáct zde plánuje.

Zařízení jsou cenným zdrojem příjmů, ale řada obyvatel Lincolnu si stále častěji pokládá otázku, jestli to stojí za to. Tmavé skvrny připomínající mohutnou vrstvu sazí se objevují všude. A neustálé čištění je stále dražší a složitější.

Budova pokrytá plísní Baudoinia compniacensis
Zdroj: Wikimedia Commons

Spory o čištění a prevenci

„Tahle černá houba pokryje celý keř a úplně ho udusí,“ postěžoval si lokálnímu webu WANE 15 Patrick Long, jehož dům se nachází hned vedle skladu. „Odpařováním etanolu, který je uvnitř těch sudů se vším tím alkoholem, vzniká černá houba a ta se přichytí na všechno, co se nehýbe,“ řekl Long loni televizi Nexstar WHNT a dodal, že utratil tisíce dolarů, aby se pokusil houbu ze svého pozemku vyčistit.

Long společně se svou ženou Christi Longovou podali na začátku tohoto roku žalobu na okres Lincoln, v níž tvrdí, že úředníci schválili plány společnosti Brown-Forman na výstavbu dalších sudáren v této oblasti, přestože společnost nedodala příslušná povolení.

Větev pokrytá plísní Baudoinia compniacensis
Zdroj: Wikimedia Commons

Už loni podle deníku The New York Times společnost Jack Daniel’s připustila, že plíseň z její whiskey může být nepříjemná, ale tvrdila, že nepředstavuje pro nikoho ani pro zvířata žádné zdravotní riziko a že ji lze také „snadno“ odstranit umytím. Když lidé navrhovali, aby společnost zaplatila elektrické mytí okolních domů nebo podniků, společnost to odmítla s tím, že by mohla nést odpovědnost za případné škody způsobené při čištění.

Když další lidé žádali společnost, aby do svých skladů přidala vzduchové filtry, které by kontrolovaly uvolňování etanolových výparů, společnost to rovněž odmítla s vysvětlením, že by to mohlo poškodit chuť její oblíbené whiskey.

Adaptace a houby

Houby mají obecně problém se zvládáním nadměrných teplot, ale alkoholové výpary mohou způsobit, že se plíseň stane odolnější vůči teplotním změnám a horkým létům, která v Tennessee panují. 

Varuje před tím pro New York Times James A. Scott, který se studiu plísní a jejich adaptaci věnuje dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 42 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...