V Tennessee se šíří nepříjemná houba. Živí se výpary z whiskey

Kam pronikne plíseň Baudoinia, ztrácejí domy, auta i rostliny barvu. Vše pokrývá monotónní černá. Lidé v USA zatím proti jejímu šíření bojují marně – přestože zastavit ji by bylo snadné.

Černé ostrůvky plísně jsou velmi nápadné. Objevují se na dopravních značkách, domovních zdech, ale i na zaparkovaných automobilech.   

Americký stát Tennessee je celosvětově známý svými palírnami tvrdého alkoholu – ať už jde o kvalitní whiskey, ale i domácí samohonku, takzvanou moonshine. V okrese Lincoln to teď ale způsobuje problémy. Výpary z tamních skladišť, kde dozrává whiskey, jsou totiž tak silné a všudypřítomné, že se jimi živí houba Baudoinia compniacensis. Ta se šíří po celém okrese, výrobce alkoholu to neřeší a naštvaní občané zvažují žaloby. Někteří je už dokonce podali.

Plíseň Baudoinia compniacensis
Zdroj: Wikimedia Commons

Situace místním podle deníku New York Times připomíná videohru a následný seriál Last of Us, která se věnuje světu po pandemii smrtící nezastavitelné houby. Plíseň Baudoinia sice lidi nenapadá a podle vyjádření expertů není ani jinak nebezpečná, ale přesto je nepříjemná.

Alkoholová plíseň

Baudoinia compniacensis je dobře známá řadě výrobců alkoholu. Celá staletí je už spojená s palírnami whiskey nebo bourbonu. Poprvé se objevila ve Francii v 19. století, kdy zasáhla okolí výroben koňaku, od té doby se rozšířila po celém světě. Jejím hlavním zdrojem energie je totiž etanol obsažený ve výparech z těchto nápojů, díky němuž se houba může množit.

Zatím to ale nikdy nepředstavovalo takový problém jako v Lincolnu. Malý okres, ve kterém žije necelých devadesát tisíc lidí, se může pochlubit hned šesti velkými sklady, kde dozrává whiskey Jack Daniel’s. Provozuje je firma Brown-Forman a dalších šestnáct zde plánuje.

Zařízení jsou cenným zdrojem příjmů, ale řada obyvatel Lincolnu si stále častěji pokládá otázku, jestli to stojí za to. Tmavé skvrny připomínající mohutnou vrstvu sazí se objevují všude. A neustálé čištění je stále dražší a složitější.

Budova pokrytá plísní Baudoinia compniacensis
Zdroj: Wikimedia Commons

Spory o čištění a prevenci

„Tahle černá houba pokryje celý keř a úplně ho udusí,“ postěžoval si lokálnímu webu WANE 15 Patrick Long, jehož dům se nachází hned vedle skladu. „Odpařováním etanolu, který je uvnitř těch sudů se vším tím alkoholem, vzniká černá houba a ta se přichytí na všechno, co se nehýbe,“ řekl Long loni televizi Nexstar WHNT a dodal, že utratil tisíce dolarů, aby se pokusil houbu ze svého pozemku vyčistit.

Long společně se svou ženou Christi Longovou podali na začátku tohoto roku žalobu na okres Lincoln, v níž tvrdí, že úředníci schválili plány společnosti Brown-Forman na výstavbu dalších sudáren v této oblasti, přestože společnost nedodala příslušná povolení.

Větev pokrytá plísní Baudoinia compniacensis
Zdroj: Wikimedia Commons

Už loni podle deníku The New York Times společnost Jack Daniel’s připustila, že plíseň z její whiskey může být nepříjemná, ale tvrdila, že nepředstavuje pro nikoho ani pro zvířata žádné zdravotní riziko a že ji lze také „snadno“ odstranit umytím. Když lidé navrhovali, aby společnost zaplatila elektrické mytí okolních domů nebo podniků, společnost to odmítla s tím, že by mohla nést odpovědnost za případné škody způsobené při čištění.

Když další lidé žádali společnost, aby do svých skladů přidala vzduchové filtry, které by kontrolovaly uvolňování etanolových výparů, společnost to rovněž odmítla s vysvětlením, že by to mohlo poškodit chuť její oblíbené whiskey.

Adaptace a houby

Houby mají obecně problém se zvládáním nadměrných teplot, ale alkoholové výpary mohou způsobit, že se plíseň stane odolnější vůči teplotním změnám a horkým létům, která v Tennessee panují. 

Varuje před tím pro New York Times James A. Scott, který se studiu plísní a jejich adaptaci věnuje dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.