Zkameněliny hub z Kanady mohou dokládat první živočichy na Zemi

Vědci tvrdí, že fosilie houby staré 890 milionů let nalezené v odlehlých kanadských horách by mohly úplně změnit představy o evoluci živočichů.

Kanadská geoložka Elizabeth Turnerová vydala v odborném časopise Nature výsledky svého výzkumu, ve kterém popsala unikátní nález zkameněliny na severozápadě Kanady. Vědkyně věří, že se jí podařilo objevit důkaz o vůbec nejstarším známém živočichovi.

Tato fosilie je stará asi 890 milionů let, jde o otisk pravěké houby, která je o 350 milionů let starší než všechny dosud nalezené fosilie hub. Pokud se výsledky jejího výzkumu potvrdí, mohlo by to radikálně změnit pohled na evoluci života na Zemi.

Náročný výzkum

Profesorka Turnerová se vydala za svým výzkumem do odlehlých oblastí Severozápadních teritorií, kam se dá dostat pouze helikoptérou. Tato místa byla v pravěku pod vodou, a protože nejsou prakticky vůbec dotčená lidskou činností, stopy po pradávném životě se tam skvěle dochovaly.

Nalezla tam trubicovité struktury tvořené krystaly kalcitu. „Tento materiál je známý z mnohem mladších fosilií těl hub,“ uvedla Turnerová. Předpokládá, že tvorové, kteří jsou ve fosilní podobě zakonzervovaní, byli velice droboučtí – měřili přibližně jeden centimetr.
Podle Turnerové byly tyto houby „drobné a nenápadné, žily by ve stinných zákoutích a skulinách pod povrchem útesů“.

Není houba jako houba

V našem vnitrozemském prostředí jsou houby známé jako spíše podobné rostlinám (dnes se mezi ně už neřadí, je pro ně určená zvláštní skupina), které nikdo nepovažuje za živočichy. Existují ale také mořské houby, jimž se odborné říká houbovci. Jde o živočichy primitivní, velmi starobylé a během desítek milionů let téměř neměnné. 

Mívají jednoduché tělo s nejčastěji vakovitým tělem, většinou žijí v mořích a mohou být značně velcí – ti největší obři mezi nimi mají v průměru až 2,5 metru. Je složité je zařadit, od ostatních živočichů se totiž v mnoha ohledech zásadně liší.

Mořská houba Porifera pod fluorescenčním mikroskopem
Zdroj: Honzaprazak/Wikimedia Commons

Co mění tento objev

Zatím chyběly rozsáhlejší přímé fosilní důkazy o tom, že by houby existovaly v době dřív než před 540 miliony lety. Objev, který je o 300 milionů let starší, je v tomto ohledu zásadní. Pokud další výzkumy tento objev profesorky Turnerové potvrdí, bude to znamenat, že houby existovaly 90 milionů let předtím, než v atmosféře vzrostlo množství kyslíku natolik, že mohl začít vznikat život v podobě živočichů. Vědci se domnívají, že život na Zemi začal asi před 3,7 miliardami let, ale mysleli si, že zvířata se objevila mnohem později.

Mořská houba (houbovec) ze Středozemního moře
Zdroj: Matthieu Sontag/ Wikimedia Commons

„Pokud je moje interpretace materiálu správná, nejstarší živočichové se objevili už před touto událostí a mohli být tolerantní k relativně nízkému obsahu kyslíku v porovnání s moderními podmínkami,“ řekla Turnerová.

Že by toho mohly být schopné, naznačuje i výzkum moderních hub – ten totiž prokázal, že dokážou přežít i při nízkém množství kyslíku. „Nejstarší živočichové, kteří se evolučně objevili, byli pravděpodobně houbovití,“ dodala vědkyně.

„Myslím, že má docela silné argumenty. Myslím, že si to zaslouží zveřejnění – předkládá důkazy, které mohou zvážit i další lidé,“ řekl David Bottjer, paleobiolog z University of Southern California, který nebyl součástí výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 3 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 5 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 6 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 8 hhodinami
Načítání...