Vědci tvrdí, že fosilie houby staré 890 milionů let nalezené v odlehlých kanadských horách by mohly úplně změnit představy o evoluci živočichů.
Zkameněliny hub z Kanady mohou dokládat první živočichy na Zemi
Kanadská geoložka Elizabeth Turnerová vydala v odborném časopise Nature výsledky svého výzkumu, ve kterém popsala unikátní nález zkameněliny na severozápadě Kanady. Vědkyně věří, že se jí podařilo objevit důkaz o vůbec nejstarším známém živočichovi.
Tato fosilie je stará asi 890 milionů let, jde o otisk pravěké houby, která je o 350 milionů let starší než všechny dosud nalezené fosilie hub. Pokud se výsledky jejího výzkumu potvrdí, mohlo by to radikálně změnit pohled na evoluci života na Zemi.
Náročný výzkum
Profesorka Turnerová se vydala za svým výzkumem do odlehlých oblastí Severozápadních teritorií, kam se dá dostat pouze helikoptérou. Tato místa byla v pravěku pod vodou, a protože nejsou prakticky vůbec dotčená lidskou činností, stopy po pradávném životě se tam skvěle dochovaly.
Nalezla tam trubicovité struktury tvořené krystaly kalcitu. „Tento materiál je známý z mnohem mladších fosilií těl hub,“ uvedla Turnerová. Předpokládá, že tvorové, kteří jsou ve fosilní podobě zakonzervovaní, byli velice droboučtí – měřili přibližně jeden centimetr.
Podle Turnerové byly tyto houby „drobné a nenápadné, žily by ve stinných zákoutích a skulinách pod povrchem útesů“.
Není houba jako houba
V našem vnitrozemském prostředí jsou houby známé jako spíše podobné rostlinám (dnes se mezi ně už neřadí, je pro ně určená zvláštní skupina), které nikdo nepovažuje za živočichy. Existují ale také mořské houby, jimž se odborné říká houbovci. Jde o živočichy primitivní, velmi starobylé a během desítek milionů let téměř neměnné.
Mívají jednoduché tělo s nejčastěji vakovitým tělem, většinou žijí v mořích a mohou být značně velcí – ti největší obři mezi nimi mají v průměru až 2,5 metru. Je složité je zařadit, od ostatních živočichů se totiž v mnoha ohledech zásadně liší.
Mořská houba Porifera pod fluorescenčním mikroskopem
Co mění tento objev
Zatím chyběly rozsáhlejší přímé fosilní důkazy o tom, že by houby existovaly v době dřív než před 540 miliony lety. Objev, který je o 300 milionů let starší, je v tomto ohledu zásadní. Pokud další výzkumy tento objev profesorky Turnerové potvrdí, bude to znamenat, že houby existovaly 90 milionů let předtím, než v atmosféře vzrostlo množství kyslíku natolik, že mohl začít vznikat život v podobě živočichů. Vědci se domnívají, že život na Zemi začal asi před 3,7 miliardami let, ale mysleli si, že zvířata se objevila mnohem později.
Mořská houba (houbovec) ze Středozemního moře
„Pokud je moje interpretace materiálu správná, nejstarší živočichové se objevili už před touto událostí a mohli být tolerantní k relativně nízkému obsahu kyslíku v porovnání s moderními podmínkami,“ řekla Turnerová.
Že by toho mohly být schopné, naznačuje i výzkum moderních hub – ten totiž prokázal, že dokážou přežít i při nízkém množství kyslíku. „Nejstarší živočichové, kteří se evolučně objevili, byli pravděpodobně houbovití,“ dodala vědkyně.
„Myslím, že má docela silné argumenty. Myslím, že si to zaslouží zveřejnění – předkládá důkazy, které mohou zvážit i další lidé,“ řekl David Bottjer, paleobiolog z University of Southern California, který nebyl součástí výzkumu.