Ostravští vědci objevili neznámý pravěký hmyz uvězněný v jantaru. Žil v době dinosaurů

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

„Entomologové katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V takzvaném barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Podle Ševčíka se stáří barmského jantaru odhaduje na přibližně 100 milionů let, což je o zhruba 30 milionů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři tyranosaurus a triceratops.

„Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to, jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ uvedl Ševčík.

Druhý z vědců Kočárek doplnil, že do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. „Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou například počítačová tomografie,“ doplnil Kočárek.

Hmyz z doby dinosaurů

Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. Jde o zástupce vyhynulé čeledi na pomezí kobylek a sarančí. „Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ míní Kočárek.

Ševčík zase svůj objev a nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami je podle mluvčí cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky několika čeledí v neobvyklé kombinaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...