Ostravští vědci objevili neznámý pravěký hmyz uvězněný v jantaru. Žil v době dinosaurů

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

„Entomologové katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V takzvaném barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Podle Ševčíka se stáří barmského jantaru odhaduje na přibližně 100 milionů let, což je o zhruba 30 milionů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři tyranosaurus a triceratops.

„Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to, jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ uvedl Ševčík.

Druhý z vědců Kočárek doplnil, že do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. „Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou například počítačová tomografie,“ doplnil Kočárek.

Hmyz z doby dinosaurů

Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. Jde o zástupce vyhynulé čeledi na pomezí kobylek a sarančí. „Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ míní Kočárek.

Ševčík zase svůj objev a nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami je podle mluvčí cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky několika čeledí v neobvyklé kombinaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...