Ostravští vědci objevili neznámý pravěký hmyz uvězněný v jantaru. Žil v době dinosaurů

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

„Entomologové katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V takzvaném barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Podle Ševčíka se stáří barmského jantaru odhaduje na přibližně 100 milionů let, což je o zhruba 30 milionů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři tyranosaurus a triceratops.

„Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to, jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ uvedl Ševčík.

Druhý z vědců Kočárek doplnil, že do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. „Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou například počítačová tomografie,“ doplnil Kočárek.

Hmyz z doby dinosaurů

Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. Jde o zástupce vyhynulé čeledi na pomezí kobylek a sarančí. „Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ míní Kočárek.

Ševčík zase svůj objev a nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami je podle mluvčí cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky několika čeledí v neobvyklé kombinaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...