Ostravští vědci objevili neznámý pravěký hmyz uvězněný v jantaru. Žil v době dinosaurů

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

„Entomologové katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V takzvaném barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Podle Ševčíka se stáří barmského jantaru odhaduje na přibližně 100 milionů let, což je o zhruba 30 milionů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři tyranosaurus a triceratops.

„Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to, jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ uvedl Ševčík.

Druhý z vědců Kočárek doplnil, že do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. „Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou například počítačová tomografie,“ doplnil Kočárek.

Hmyz z doby dinosaurů

Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. Jde o zástupce vyhynulé čeledi na pomezí kobylek a sarančí. „Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ míní Kočárek.

Ševčík zase svůj objev a nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami je podle mluvčí cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky několika čeledí v neobvyklé kombinaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...