Nová hypotéza zvažuje, jestli evoluci člověka nepomáhaly přírodní drogy

Věda zatím nedokázala zjistit, jaké změny stály za vývojovým skokem, který vedl k evoluci z lidoopů v člověka. Na konci září přišla skupina psychologů s hypotézou, že v tom mohly mít doposud podceňovanou roli psychotropní látky.

Jak a kdy vzniklo vědomí? Proč začal člověk mluvit a kdy si uvědomil sám sebe? Všechny tyto otázky jsou klíčové, ale odpovědi na ně věda zatím nezná. A všechny souvisí s tím, kdy a jak se z pravěkých hominidů stali lidé.

Odpovědi se snaží nacházet teorie a hypotézy z různých oborů. Jednou z těch exotičtějších, a tedy spíše odmítaných možností je „hypotéza sjeté opice“, která předpokládá, že tím impulzem, který nastartoval změny v mozku hominidů nebyl tlak evoluce, ale konzumace halucinogenních látek, nejspíše drog.

Jde o značně spekulativní hypotézu, která nemá oporu ve fyzických důkazech, ale nový článek v seriózním vědeckém časopise Frontiers in Psychology s ní přesto pracuje a do značné míry se ji pokouší obhájit a inovovat.

Zvýšit serotonin

Autoři předpokládají, že evoluce hominidů, tedy předchůdců člověka, probíhala ve stále se měnícím prostředí – někdy byly tyto změny dokonce značně rychlé. O tom existuje spousta paleontologických a klimatických důkazů, které ukazují, že právě v době, kdy člověk vznikal, docházelo v jeho africké pravlasti k dynamických klimatickým proměnám.

Aby se dokázali přizpůsobit, potřebovali hominidé vyšší inteligenci, schopnost komunikace a spolupráce – a to znamená funkční sociální schopnosti. Podle autorů jsou tyto vlastnosti vysoce závislé na serotoninu, neurotransmiteru vytvářeném z aminokyseliny tryptofanu. Problém je v tom, že lidí nejsou schopní tryptofan produkovat – autoři nenašli jiné vysvětlení než to, že hominidé si zvýšili množství serotoninu konzumací halucinogenních hub.

Na podporu tohoto tvrzení poukazují na nedávné studie, které naznačily potenciál psychedelik k léčbě duševních poruch, jako je deprese, právě především aktivací serotoninových receptorů a zvýšením nervové plasticity. Tvrdí, že v pravěku konzumace těchto látek mohla umožnit vznik nových způsobů poznávání a zároveň usnadnit růst mozku tvorů, kteří se posléze vyvinuli v lidi.

Autoři dále vysvětlují, že požití psychedelických rostlin mohlo u dávných hominidů podpořit sociální vazby, vyvolat euforii a smích a zároveň posílit schopnost vyprávění příběhů a provozování hudby. To podle nich pomáhalo vytvářet určité prosociální tendence, které podporovaly skupinovou soudržnost a napomáhaly přežití.

Houby v jídelníčku

I když to všechno může znít věrohodně, faktem zůstává, že neexistují žádné pádné důkazy, které by dokazovaly, že hominidé konzumovali látky měnící mysl. Navzdory tomu však autoři trvají na tom, že „naši hominidní předkové se v průběhu své evoluční historie nevyhnutelně setkávali s psychedelickými houbami a pravděpodobně je požívali“.

Poukazují také na archeologické důkazy, které naznačují, že pravěcí lidé jedli houby, a tvrdí, že různé druhy hub se v jídelníčku prvních lidí vyskytovaly ve velké míře. 

Autoři jsou si dobře vědomí toho, že jejich hypotézu nelze snadno prokázat a najít pro ni důkazy bude nesmírně složité – a možná dokonce zcela nemožné. Chápou ji především jako možnost podívat se na nejranější dějiny našeho druhu z úhlu, který byl doposud spíše opomíjený. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...