Houby, káva, ananas. To není recept na večeři, ale složení materiálu budoucnosti

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Vědci už před nějakou dobou vyvinuli nový ekologický materiál, kterému se říká MBC – neboli kompozitní materiál na bázi mycelia. Základem této hmoty jsou totiž houby, respektive jejich kořeny, což stojí i za oblibou MBC. Na rozdíl od většiny umělých hmot jde totiž materiál na konci jeho životního cyklu snadno kompostovat a rozložit ho na zcela neškodné přírodní látky. Tím se výrazně snižuje množství odpadu i jeho ekologická stopa.

Také výrobní proces MBC je ze své podstaty udržitelný. Získává se z obnovitelných zdrojů, protože mycelium – kořenová struktura hub – se dá pěstovat na nejrůznějších organických odpadních materiálech. Tento přístup nejenže znovu využívá odpad, ale také zajišťuje, že výroba MBC je šetrná k životnímu prostředí a spotřebovává méně energie ve srovnání s tradičními plasty a jinými syntetickými materiály.

Z hlediska fyzikálních vlastností jsou MBC téměř univerzální. Jejich pevnost a hustotu lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly celé řadě aplikací, od lehkých obalových řešení až po robustnější stavební materiály. Tato flexibilita je klíčovou výhodou, která umožňuje širokou škálu použití v různých kontextech.

MBC mají navíc vynikající přirozené tepelně i zvukově izolační vlastnosti, takže by se daly využívat ve stavebnictví, například pro výrobu izolačních desek. Kromě toho mohou být tyto kompozity díky určitým úpravám a podmínkám růstu odolné proti ohni, což zvyšuje jejich bezpečnostní profil a rozšiřuje jejich použitelnost ve scénářích, kde je požární odolnost rozhodující.

Ještě lepší MBC

Nová thajská studie popsala proces, jak kvalitu, a tedy i využitelnost houbových materiálů ještě vylepšit. Vědci vytvořili nový materiál, který kombinuje rychle rostoucí mycelium hlívy ústřičné s použitou kávovou sedlinou a ananasovými vlákny. Díky těmto třem složkám se dá skvěle využít v mnoha oborech, od obalů po stavebnictví.

Nahrávám video

Podle autorů této studie tato směs znamená zásadní průlom ve vývoji udržitelných materiálů. Úpravou podílu ananasových vláken obsažených v kompozitu lze upravit jeho vlastnosti: od zvýšení pevnosti až po zlepšení odolnosti proti vodě. Tato přizpůsobivost umožňuje jeho použití v široké škále produktů a ukazuje jeho všestrannost.

Toto vylepšení je podle autorů více než jenom inovací. Znamená podle nich významný posun směrem k udržitelnému životu, k němuž v současné době dochází. A symbolizuje také mimořádný potenciál, který přírodní materiály mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.