Houby, káva, ananas. To není recept na večeři, ale složení materiálu budoucnosti

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Vědci už před nějakou dobou vyvinuli nový ekologický materiál, kterému se říká MBC – neboli kompozitní materiál na bázi mycelia. Základem této hmoty jsou totiž houby, respektive jejich kořeny, což stojí i za oblibou MBC. Na rozdíl od většiny umělých hmot jde totiž materiál na konci jeho životního cyklu snadno kompostovat a rozložit ho na zcela neškodné přírodní látky. Tím se výrazně snižuje množství odpadu i jeho ekologická stopa.

Také výrobní proces MBC je ze své podstaty udržitelný. Získává se z obnovitelných zdrojů, protože mycelium – kořenová struktura hub – se dá pěstovat na nejrůznějších organických odpadních materiálech. Tento přístup nejenže znovu využívá odpad, ale také zajišťuje, že výroba MBC je šetrná k životnímu prostředí a spotřebovává méně energie ve srovnání s tradičními plasty a jinými syntetickými materiály.

Z hlediska fyzikálních vlastností jsou MBC téměř univerzální. Jejich pevnost a hustotu lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly celé řadě aplikací, od lehkých obalových řešení až po robustnější stavební materiály. Tato flexibilita je klíčovou výhodou, která umožňuje širokou škálu použití v různých kontextech.

MBC mají navíc vynikající přirozené tepelně i zvukově izolační vlastnosti, takže by se daly využívat ve stavebnictví, například pro výrobu izolačních desek. Kromě toho mohou být tyto kompozity díky určitým úpravám a podmínkám růstu odolné proti ohni, což zvyšuje jejich bezpečnostní profil a rozšiřuje jejich použitelnost ve scénářích, kde je požární odolnost rozhodující.

Ještě lepší MBC

Nová thajská studie popsala proces, jak kvalitu, a tedy i využitelnost houbových materiálů ještě vylepšit. Vědci vytvořili nový materiál, který kombinuje rychle rostoucí mycelium hlívy ústřičné s použitou kávovou sedlinou a ananasovými vlákny. Díky těmto třem složkám se dá skvěle využít v mnoha oborech, od obalů po stavebnictví.

Nahrávám video

Podle autorů této studie tato směs znamená zásadní průlom ve vývoji udržitelných materiálů. Úpravou podílu ananasových vláken obsažených v kompozitu lze upravit jeho vlastnosti: od zvýšení pevnosti až po zlepšení odolnosti proti vodě. Tato přizpůsobivost umožňuje jeho použití v široké škále produktů a ukazuje jeho všestrannost.

Toto vylepšení je podle autorů více než jenom inovací. Znamená podle nich významný posun směrem k udržitelnému životu, k němuž v současné době dochází. A symbolizuje také mimořádný potenciál, který přírodní materiály mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 12 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 15 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 18 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 22 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.