Houby, káva, ananas. To není recept na večeři, ale složení materiálu budoucnosti

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Vědci už před nějakou dobou vyvinuli nový ekologický materiál, kterému se říká MBC – neboli kompozitní materiál na bázi mycelia. Základem této hmoty jsou totiž houby, respektive jejich kořeny, což stojí i za oblibou MBC. Na rozdíl od většiny umělých hmot jde totiž materiál na konci jeho životního cyklu snadno kompostovat a rozložit ho na zcela neškodné přírodní látky. Tím se výrazně snižuje množství odpadu i jeho ekologická stopa.

Také výrobní proces MBC je ze své podstaty udržitelný. Získává se z obnovitelných zdrojů, protože mycelium – kořenová struktura hub – se dá pěstovat na nejrůznějších organických odpadních materiálech. Tento přístup nejenže znovu využívá odpad, ale také zajišťuje, že výroba MBC je šetrná k životnímu prostředí a spotřebovává méně energie ve srovnání s tradičními plasty a jinými syntetickými materiály.

Z hlediska fyzikálních vlastností jsou MBC téměř univerzální. Jejich pevnost a hustotu lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly celé řadě aplikací, od lehkých obalových řešení až po robustnější stavební materiály. Tato flexibilita je klíčovou výhodou, která umožňuje širokou škálu použití v různých kontextech.

MBC mají navíc vynikající přirozené tepelně i zvukově izolační vlastnosti, takže by se daly využívat ve stavebnictví, například pro výrobu izolačních desek. Kromě toho mohou být tyto kompozity díky určitým úpravám a podmínkám růstu odolné proti ohni, což zvyšuje jejich bezpečnostní profil a rozšiřuje jejich použitelnost ve scénářích, kde je požární odolnost rozhodující.

Ještě lepší MBC

Nová thajská studie popsala proces, jak kvalitu, a tedy i využitelnost houbových materiálů ještě vylepšit. Vědci vytvořili nový materiál, který kombinuje rychle rostoucí mycelium hlívy ústřičné s použitou kávovou sedlinou a ananasovými vlákny. Díky těmto třem složkám se dá skvěle využít v mnoha oborech, od obalů po stavebnictví.

Nahrávám video

Podle autorů této studie tato směs znamená zásadní průlom ve vývoji udržitelných materiálů. Úpravou podílu ananasových vláken obsažených v kompozitu lze upravit jeho vlastnosti: od zvýšení pevnosti až po zlepšení odolnosti proti vodě. Tato přizpůsobivost umožňuje jeho použití v široké škále produktů a ukazuje jeho všestrannost.

Toto vylepšení je podle autorů více než jenom inovací. Znamená podle nich významný posun směrem k udržitelnému životu, k němuž v současné době dochází. A symbolizuje také mimořádný potenciál, který přírodní materiály mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.