Houby, káva, ananas. To není recept na večeři, ale složení materiálu budoucnosti

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Vědci už před nějakou dobou vyvinuli nový ekologický materiál, kterému se říká MBC – neboli kompozitní materiál na bázi mycelia. Základem této hmoty jsou totiž houby, respektive jejich kořeny, což stojí i za oblibou MBC. Na rozdíl od většiny umělých hmot jde totiž materiál na konci jeho životního cyklu snadno kompostovat a rozložit ho na zcela neškodné přírodní látky. Tím se výrazně snižuje množství odpadu i jeho ekologická stopa.

Také výrobní proces MBC je ze své podstaty udržitelný. Získává se z obnovitelných zdrojů, protože mycelium – kořenová struktura hub – se dá pěstovat na nejrůznějších organických odpadních materiálech. Tento přístup nejenže znovu využívá odpad, ale také zajišťuje, že výroba MBC je šetrná k životnímu prostředí a spotřebovává méně energie ve srovnání s tradičními plasty a jinými syntetickými materiály.

Z hlediska fyzikálních vlastností jsou MBC téměř univerzální. Jejich pevnost a hustotu lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly celé řadě aplikací, od lehkých obalových řešení až po robustnější stavební materiály. Tato flexibilita je klíčovou výhodou, která umožňuje širokou škálu použití v různých kontextech.

MBC mají navíc vynikající přirozené tepelně i zvukově izolační vlastnosti, takže by se daly využívat ve stavebnictví, například pro výrobu izolačních desek. Kromě toho mohou být tyto kompozity díky určitým úpravám a podmínkám růstu odolné proti ohni, což zvyšuje jejich bezpečnostní profil a rozšiřuje jejich použitelnost ve scénářích, kde je požární odolnost rozhodující.

Ještě lepší MBC

Nová thajská studie popsala proces, jak kvalitu, a tedy i využitelnost houbových materiálů ještě vylepšit. Vědci vytvořili nový materiál, který kombinuje rychle rostoucí mycelium hlívy ústřičné s použitou kávovou sedlinou a ananasovými vlákny. Díky těmto třem složkám se dá skvěle využít v mnoha oborech, od obalů po stavebnictví.

55 minut
Hyde Park Civilizace: Biolog Merlin Sheldrake
Zdroj: ČT24

Podle autorů této studie tato směs znamená zásadní průlom ve vývoji udržitelných materiálů. Úpravou podílu ananasových vláken obsažených v kompozitu lze upravit jeho vlastnosti: od zvýšení pevnosti až po zlepšení odolnosti proti vodě. Tato přizpůsobivost umožňuje jeho použití v široké škále produktů a ukazuje jeho všestrannost.

Toto vylepšení je podle autorů více než jenom inovací. Znamená podle nich významný posun směrem k udržitelnému životu, k němuž v současné době dochází. A symbolizuje také mimořádný potenciál, který přírodní materiály mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 14 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...