Zombie-houby existovaly už v době dinosaurů, ukázal čínský výzkum

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.

Videohra a pak dvě série seriálu The Last of Us nesmírně zpopularizovaly parazitické houby cordyceps. V této populární fikci dokážou měnit lidské bytosti v nemyslící zombie ovládané jen houbou. Ve skutečnosti to dělají také, ale neumí to s lidmi, nýbrž jen s hmyzem. Přesto se dnes často označují jako zombie-houby. Nový výzkum ukazuje, proč jsou v tom tyto houby tak dobré.

Čínští paleontologové prokázali, že parazitické houby měly dost času na to ovládnout své triky měnící hmyz v bezduché loutky, jejichž jediným cílem je pomoci parazitovi v množení. Našli totiž v jantarové kapce staré asi 99 milionů let dva druhy hmyzu infikované houbami. Šlo o mouchu a mravenčí kuklu, oba organismy byly prorostlé dvěma vědě neznámými druhy hub, které dostaly jméno Paleoophiocordyceps gerontoformicae a Paleoophiocordyceps ironomyiae.

Obě houby pocházejí z období druhohorní křídy, jde o vůbec nejstarší nález těchto organismů. Byly současníky dinosaurů, jako byli například ankylosauři, gigantoraptoři, spinosauři nebo velociraptoři. Autoři objevu jsou z nálezu nadšení. Pro web CNN uvedli, že se vědě sice zachovaly desítky tisíc kusů zkamenělé pryskyřice, která se dnes označuje jako jantar, ale až doposud v nich nenašli náznaky existence pravěkých parazitických hub.

Jantarová bonanza v problémech

Zmíněný kousek jantaru se našel na severu Myanmaru. Ten se stal v tomto století jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť fosilního jantaru. Oblast se kvůli tomu potýká dokonce s násilím, protože kousky druhohorní pryskyřice mají velkou cenu nejen pro vědu, ale i soukromé sběratele, takže lákají i pašeráky.

Podle autorů by kusy využité ve studii měly být získané legálně. Vědci je prozkoumali všemi neinvazivními metodami, jaké má věda k dispozici: nejprve klasickými mikroskopy. Už ty si všimly na hmyzu něčeho zvláštního – nevypadal hned na první pohled docela obyčejně. Nápadný byl zvláštní útvar, který jako by pučel z jeho hlavy. Až 3D snímky vytvořené pomocí tomografie odhalily v drobných tělíčkách ještě menší organismy, a to vlákna parazitické houby, která prorůstala z těla hmyzu.

Analýzy pak prozradily, že obě houby patří do čeledi Ophiocordycepsidae, jejíž zástupci se česky jmenují housence. Což z nich dělá něco jako pratety moderních hub cordyceps.

Podle vědců chovaly podobně jako moderní parazitické houby: u mouchy už začala plodnice vyrůstat z hlavy, u mravenčí kukly ale místo z hlavy rostla z její takzvané metapleurální žlázy, což se u moderních druhů neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 14 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 15 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 17 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 19 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...