Zombie-houby existovaly už v době dinosaurů, ukázal čínský výzkum

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.

Videohra a pak dvě série seriálu The Last of Us nesmírně zpopularizovaly parazitické houby cordyceps. V této populární fikci dokážou měnit lidské bytosti v nemyslící zombie ovládané jen houbou. Ve skutečnosti to dělají také, ale neumí to s lidmi, nýbrž jen s hmyzem. Přesto se dnes často označují jako zombie-houby. Nový výzkum ukazuje, proč jsou v tom tyto houby tak dobré.

Čínští paleontologové prokázali, že parazitické houby měly dost času na to ovládnout své triky měnící hmyz v bezduché loutky, jejichž jediným cílem je pomoci parazitovi v množení. Našli totiž v jantarové kapce staré asi 99 milionů let dva druhy hmyzu infikované houbami. Šlo o mouchu a mravenčí kuklu, oba organismy byly prorostlé dvěma vědě neznámými druhy hub, které dostaly jméno Paleoophiocordyceps gerontoformicae a Paleoophiocordyceps ironomyiae.

Obě houby pocházejí z období druhohorní křídy, jde o vůbec nejstarší nález těchto organismů. Byly současníky dinosaurů, jako byli například ankylosauři, gigantoraptoři, spinosauři nebo velociraptoři. Autoři objevu jsou z nálezu nadšení. Pro web CNN uvedli, že se vědě sice zachovaly desítky tisíc kusů zkamenělé pryskyřice, která se dnes označuje jako jantar, ale až doposud v nich nenašli náznaky existence pravěkých parazitických hub.

Jantarová bonanza v problémech

Zmíněný kousek jantaru se našel na severu Myanmaru. Ten se stal v tomto století jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť fosilního jantaru. Oblast se kvůli tomu potýká dokonce s násilím, protože kousky druhohorní pryskyřice mají velkou cenu nejen pro vědu, ale i soukromé sběratele, takže lákají i pašeráky.

Podle autorů by kusy využité ve studii měly být získané legálně. Vědci je prozkoumali všemi neinvazivními metodami, jaké má věda k dispozici: nejprve klasickými mikroskopy. Už ty si všimly na hmyzu něčeho zvláštního – nevypadal hned na první pohled docela obyčejně. Nápadný byl zvláštní útvar, který jako by pučel z jeho hlavy. Až 3D snímky vytvořené pomocí tomografie odhalily v drobných tělíčkách ještě menší organismy, a to vlákna parazitické houby, která prorůstala z těla hmyzu.

Analýzy pak prozradily, že obě houby patří do čeledi Ophiocordycepsidae, jejíž zástupci se česky jmenují housence. Což z nich dělá něco jako pratety moderních hub cordyceps.

Podle vědců chovaly podobně jako moderní parazitické houby: u mouchy už začala plodnice vyrůstat z hlavy, u mravenčí kukly ale místo z hlavy rostla z její takzvané metapleurální žlázy, což se u moderních druhů neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
včera v 08:00

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.