Zombie-houby existovaly už v době dinosaurů, ukázal čínský výzkum

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.

Videohra a pak dvě série seriálu The Last of Us nesmírně zpopularizovaly parazitické houby cordyceps. V této populární fikci dokážou měnit lidské bytosti v nemyslící zombie ovládané jen houbou. Ve skutečnosti to dělají také, ale neumí to s lidmi, nýbrž jen s hmyzem. Přesto se dnes často označují jako zombie-houby. Nový výzkum ukazuje, proč jsou v tom tyto houby tak dobré.

Čínští paleontologové prokázali, že parazitické houby měly dost času na to ovládnout své triky měnící hmyz v bezduché loutky, jejichž jediným cílem je pomoci parazitovi v množení. Našli totiž v jantarové kapce staré asi 99 milionů let dva druhy hmyzu infikované houbami. Šlo o mouchu a mravenčí kuklu, oba organismy byly prorostlé dvěma vědě neznámými druhy hub, které dostaly jméno Paleoophiocordyceps gerontoformicae a Paleoophiocordyceps ironomyiae.

Obě houby pocházejí z období druhohorní křídy, jde o vůbec nejstarší nález těchto organismů. Byly současníky dinosaurů, jako byli například ankylosauři, gigantoraptoři, spinosauři nebo velociraptoři. Autoři objevu jsou z nálezu nadšení. Pro web CNN uvedli, že se vědě sice zachovaly desítky tisíc kusů zkamenělé pryskyřice, která se dnes označuje jako jantar, ale až doposud v nich nenašli náznaky existence pravěkých parazitických hub.

Jantarová bonanza v problémech

Zmíněný kousek jantaru se našel na severu Myanmaru. Ten se stal v tomto století jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť fosilního jantaru. Oblast se kvůli tomu potýká dokonce s násilím, protože kousky druhohorní pryskyřice mají velkou cenu nejen pro vědu, ale i soukromé sběratele, takže lákají i pašeráky.

Podle autorů by kusy využité ve studii měly být získané legálně. Vědci je prozkoumali všemi neinvazivními metodami, jaké má věda k dispozici: nejprve klasickými mikroskopy. Už ty si všimly na hmyzu něčeho zvláštního – nevypadal hned na první pohled docela obyčejně. Nápadný byl zvláštní útvar, který jako by pučel z jeho hlavy. Až 3D snímky vytvořené pomocí tomografie odhalily v drobných tělíčkách ještě menší organismy, a to vlákna parazitické houby, která prorůstala z těla hmyzu.

Analýzy pak prozradily, že obě houby patří do čeledi Ophiocordycepsidae, jejíž zástupci se česky jmenují housence. Což z nich dělá něco jako pratety moderních hub cordyceps.

Podle vědců chovaly podobně jako moderní parazitické houby: u mouchy už začala plodnice vyrůstat z hlavy, u mravenčí kukly ale místo z hlavy rostla z její takzvané metapleurální žlázy, což se u moderních druhů neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 1 hhodinou

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 4 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 17 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Načítání...