Průmysl i stavebnictví jsou dál v útlumu

Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu o 0,7 procenta vyšší. Hodnota nových zakázek oproti loňskému červnu vzrostla o 4,1 procenta. Stavební výroba v Česku dál klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

„Meziroční pokles průmyslové produkce v červnu ovlivnila zejména vyšší srovnávací základna, a to především ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. Pokračoval také dlouhodobý pokles ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Naopak kladně k meziročnímu tempu nejvíce přispěla výroba a rozvod elektřiny a plynu i chemický a potravinářský průmysl. Vysoká tempa růstu v oděvním a kožedělném průmyslu byla podle ČSÚ ovlivněna zejména nízkou loňskou srovnávací základnou.

Hodnota nových zakázek v červnu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 4,8 procenta, ty z tuzemska o 2,8 procenta. Ve srovnání s květnem byla hodnota nových zakázek vyšší o 6,1 procenta.

Nové průmyslové zakázky přibyly zejména ve výrobě motorových vozidel. Jejich hodnota se podle statistiků v tomto odvětví zvýšila meziročně o více než desetinu. „Nové dlouhodobé zakázky byly uzavřeny v podnicích vyrábějících ostatní dopravní prostředky a zařízení, zejména kolejová vozidla,“ dodala Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Pokles zakázek pokračoval kvůli snížené poptávce a produkci ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červnu meziročně snížil o 2,1 procenta.

Analytici: Čekání na dobré zprávy se prodlužuje

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla podle analytiků čtvrtý měsíc v řadě, tempo poklesu tak dále zrychluje. Mírný pokles českého průmyslu očekávají za celý letošní rok.

Červnová čísla potvrdila dřívější signály, že se tuzemský průmysl potýká se slabou výrobou a setrvává v recesi, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Pokud je podle něj na aktuálních číslech něco pozitivního, tak by to mohl být růst nových zakázek zejména ze zahraničí a skutečnost, že v příštích měsících odezní vysoká srovnávací základna u automobilů, takže by se meziroční čísla měla zlepšit.

„Čekání na dobré zprávy z průmyslu se dále prodlužuje. Po zoufalém květnu nastalo jen kosmetické zlepšení a od začátku letošního roku průmysl zůstává v červených číslech, když zatím stačil klesnout o 0,5 procenta,“ doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Proti výkonu z ledna 2020 před pandemií covidu-19 zaostává o 0,6 procenta a momentálně podle Hradila produkuje zhruba stejně jako v polovině roku 2017.

„Červnový pokles průmyslu není s ohledem vývoj měkkých ukazatelů v podobě sentimentu nebo Indexu nákupních manažerů PMI žádným překvapením,“ souhlasil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Propad o 3,4 procenta je podle něj do jisté míry ještě docela dobrý výsledek, protože ve srovnání s květnem vlastně výroba mírně vzrostla.

Stavěly se méně domy i silnice

V útlumu je rovněž stavební výroba. V červnu zrychlil její meziroční propad na 10,2 procenta po květnovém poklesu o 6,8 procenta. Podobným tempem jako celé stavebnictví se snížila produkce pozemních i inženýrských staveb. V meziměsíčním srovnání byla česká stavební výroba nižší o 0,8 procenta.

V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, výroba proti loňskému červnu klesla o 10,4 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, byla meziročně nižší o deset procent.

Zahájených a dokončených bytů bylo v červnu ale meziročně více, naopak o 5,6 procenta klesla orientační hodnota staveb, na které bylo v červnu vydáno stavební povolení, dosáhla hodnoty 41,2 miliardy korun.

V červnu se začalo stavět 2704 bytů, což bylo o 9,3 procenta více než před rokem. Vývoj kladně ovlivnila zahájená výstavba bytů v bytových domech a po více než dvou letech meziročně mírně rostl také počet zahájených bytů v rodinných domech, uvedla Drahomíra Dušková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Počet bytů, které byly dostavěny, se meziročně zvýšil o 10,5 procenta na 2704. Podle statistiků byl meziroční růst napříč všemi kategoriemi.

Velký problém v odvětví

Stavebnictví se tak nadále podle analytiků nachází v krizi. Domnívají se, že zatím ho zachraňují státní investice hlavně do dálniční sítě, objemy tržeb z předchozích let v něm ale zatím nejsou a v letošním roce je ani nelze očekávat. Podle některých analytiků bude činit letošní propad 1,4 procenta, podle jiných je letošní výkon tragický a pokud skončí propadem do pěti procent, bude to možné považovat za úspěch.

„Další vývoj ve stavebnictví bude záviset i na tom, jak se stát popere s problematickým digitálním stavebním řízením, jehož snížená propustnost nových staveb přináší ekonomice miliardové ztráty. Pokračující nejistota může nové stavby odložit klidně o tři čtvrtě roku až do jara roku 2025,“ poznamenal partner poradenské společnosti PwC ČR Petr Smutný.

Vývoj vydaných stavebních povolení nedává podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera moc nadějí na oživení produkce v nejbližších měsících. „V meziročním vyjádření pokles dosáhl 1,9 procenta. Za prvních šest měsíců letošního roku bylo vydáno zhruba 37 tisíc stavebních povolení, tedy asi o dva tisíce méně než za stejné období loni. V letech 2021 a 2022 však bylo za první pololetí povoleno přibližně 44 tisíc staveb, tedy oproti letošku o zhruba pětinu více. Hranici 40 tisíc vydaných povolení za prvních šest měsíců roku překročil dokonce i pandemický rok 2020, který byl poznamenám plošnými uzávěrami ekonomiky, které zahrnovaly i stavební úřady,“ upozornil Gürtler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 19 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled