Průmysl i stavebnictví jsou dál v útlumu

Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu o 0,7 procenta vyšší. Hodnota nových zakázek oproti loňskému červnu vzrostla o 4,1 procenta. Stavební výroba v Česku dál klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

„Meziroční pokles průmyslové produkce v červnu ovlivnila zejména vyšší srovnávací základna, a to především ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. Pokračoval také dlouhodobý pokles ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Naopak kladně k meziročnímu tempu nejvíce přispěla výroba a rozvod elektřiny a plynu i chemický a potravinářský průmysl. Vysoká tempa růstu v oděvním a kožedělném průmyslu byla podle ČSÚ ovlivněna zejména nízkou loňskou srovnávací základnou.

Hodnota nových zakázek v červnu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 4,8 procenta, ty z tuzemska o 2,8 procenta. Ve srovnání s květnem byla hodnota nových zakázek vyšší o 6,1 procenta.

Nové průmyslové zakázky přibyly zejména ve výrobě motorových vozidel. Jejich hodnota se podle statistiků v tomto odvětví zvýšila meziročně o více než desetinu. „Nové dlouhodobé zakázky byly uzavřeny v podnicích vyrábějících ostatní dopravní prostředky a zařízení, zejména kolejová vozidla,“ dodala Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Pokles zakázek pokračoval kvůli snížené poptávce a produkci ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červnu meziročně snížil o 2,1 procenta.

Analytici: Čekání na dobré zprávy se prodlužuje

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla podle analytiků čtvrtý měsíc v řadě, tempo poklesu tak dále zrychluje. Mírný pokles českého průmyslu očekávají za celý letošní rok.

Červnová čísla potvrdila dřívější signály, že se tuzemský průmysl potýká se slabou výrobou a setrvává v recesi, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Pokud je podle něj na aktuálních číslech něco pozitivního, tak by to mohl být růst nových zakázek zejména ze zahraničí a skutečnost, že v příštích měsících odezní vysoká srovnávací základna u automobilů, takže by se meziroční čísla měla zlepšit.

„Čekání na dobré zprávy z průmyslu se dále prodlužuje. Po zoufalém květnu nastalo jen kosmetické zlepšení a od začátku letošního roku průmysl zůstává v červených číslech, když zatím stačil klesnout o 0,5 procenta,“ doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Proti výkonu z ledna 2020 před pandemií covidu-19 zaostává o 0,6 procenta a momentálně podle Hradila produkuje zhruba stejně jako v polovině roku 2017.

„Červnový pokles průmyslu není s ohledem vývoj měkkých ukazatelů v podobě sentimentu nebo Indexu nákupních manažerů PMI žádným překvapením,“ souhlasil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Propad o 3,4 procenta je podle něj do jisté míry ještě docela dobrý výsledek, protože ve srovnání s květnem vlastně výroba mírně vzrostla.

Stavěly se méně domy i silnice

V útlumu je rovněž stavební výroba. V červnu zrychlil její meziroční propad na 10,2 procenta po květnovém poklesu o 6,8 procenta. Podobným tempem jako celé stavebnictví se snížila produkce pozemních i inženýrských staveb. V meziměsíčním srovnání byla česká stavební výroba nižší o 0,8 procenta.

V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, výroba proti loňskému červnu klesla o 10,4 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, byla meziročně nižší o deset procent.

Zahájených a dokončených bytů bylo v červnu ale meziročně více, naopak o 5,6 procenta klesla orientační hodnota staveb, na které bylo v červnu vydáno stavební povolení, dosáhla hodnoty 41,2 miliardy korun.

V červnu se začalo stavět 2704 bytů, což bylo o 9,3 procenta více než před rokem. Vývoj kladně ovlivnila zahájená výstavba bytů v bytových domech a po více než dvou letech meziročně mírně rostl také počet zahájených bytů v rodinných domech, uvedla Drahomíra Dušková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Počet bytů, které byly dostavěny, se meziročně zvýšil o 10,5 procenta na 2704. Podle statistiků byl meziroční růst napříč všemi kategoriemi.

Velký problém v odvětví

Stavebnictví se tak nadále podle analytiků nachází v krizi. Domnívají se, že zatím ho zachraňují státní investice hlavně do dálniční sítě, objemy tržeb z předchozích let v něm ale zatím nejsou a v letošním roce je ani nelze očekávat. Podle některých analytiků bude činit letošní propad 1,4 procenta, podle jiných je letošní výkon tragický a pokud skončí propadem do pěti procent, bude to možné považovat za úspěch.

„Další vývoj ve stavebnictví bude záviset i na tom, jak se stát popere s problematickým digitálním stavebním řízením, jehož snížená propustnost nových staveb přináší ekonomice miliardové ztráty. Pokračující nejistota může nové stavby odložit klidně o tři čtvrtě roku až do jara roku 2025,“ poznamenal partner poradenské společnosti PwC ČR Petr Smutný.

Vývoj vydaných stavebních povolení nedává podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera moc nadějí na oživení produkce v nejbližších měsících. „V meziročním vyjádření pokles dosáhl 1,9 procenta. Za prvních šest měsíců letošního roku bylo vydáno zhruba 37 tisíc stavebních povolení, tedy asi o dva tisíce méně než za stejné období loni. V letech 2021 a 2022 však bylo za první pololetí povoleno přibližně 44 tisíc staveb, tedy oproti letošku o zhruba pětinu více. Hranici 40 tisíc vydaných povolení za prvních šest měsíců roku překročil dokonce i pandemický rok 2020, který byl poznamenám plošnými uzávěrami ekonomiky, které zahrnovaly i stavební úřady,“ upozornil Gürtler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 13 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...