Průmysl i stavebnictví jsou dál v útlumu

Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu o 0,7 procenta vyšší. Hodnota nových zakázek oproti loňskému červnu vzrostla o 4,1 procenta. Stavební výroba v Česku dál klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

„Meziroční pokles průmyslové produkce v červnu ovlivnila zejména vyšší srovnávací základna, a to především ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. Pokračoval také dlouhodobý pokles ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Naopak kladně k meziročnímu tempu nejvíce přispěla výroba a rozvod elektřiny a plynu i chemický a potravinářský průmysl. Vysoká tempa růstu v oděvním a kožedělném průmyslu byla podle ČSÚ ovlivněna zejména nízkou loňskou srovnávací základnou.

Hodnota nových zakázek v červnu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 4,8 procenta, ty z tuzemska o 2,8 procenta. Ve srovnání s květnem byla hodnota nových zakázek vyšší o 6,1 procenta.

Nové průmyslové zakázky přibyly zejména ve výrobě motorových vozidel. Jejich hodnota se podle statistiků v tomto odvětví zvýšila meziročně o více než desetinu. „Nové dlouhodobé zakázky byly uzavřeny v podnicích vyrábějících ostatní dopravní prostředky a zařízení, zejména kolejová vozidla,“ dodala Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Pokles zakázek pokračoval kvůli snížené poptávce a produkci ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červnu meziročně snížil o 2,1 procenta.

Analytici: Čekání na dobré zprávy se prodlužuje

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla podle analytiků čtvrtý měsíc v řadě, tempo poklesu tak dále zrychluje. Mírný pokles českého průmyslu očekávají za celý letošní rok.

Červnová čísla potvrdila dřívější signály, že se tuzemský průmysl potýká se slabou výrobou a setrvává v recesi, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Pokud je podle něj na aktuálních číslech něco pozitivního, tak by to mohl být růst nových zakázek zejména ze zahraničí a skutečnost, že v příštích měsících odezní vysoká srovnávací základna u automobilů, takže by se meziroční čísla měla zlepšit.

„Čekání na dobré zprávy z průmyslu se dále prodlužuje. Po zoufalém květnu nastalo jen kosmetické zlepšení a od začátku letošního roku průmysl zůstává v červených číslech, když zatím stačil klesnout o 0,5 procenta,“ doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Proti výkonu z ledna 2020 před pandemií covidu-19 zaostává o 0,6 procenta a momentálně podle Hradila produkuje zhruba stejně jako v polovině roku 2017.

„Červnový pokles průmyslu není s ohledem vývoj měkkých ukazatelů v podobě sentimentu nebo Indexu nákupních manažerů PMI žádným překvapením,“ souhlasil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Propad o 3,4 procenta je podle něj do jisté míry ještě docela dobrý výsledek, protože ve srovnání s květnem vlastně výroba mírně vzrostla.

Stavěly se méně domy i silnice

V útlumu je rovněž stavební výroba. V červnu zrychlil její meziroční propad na 10,2 procenta po květnovém poklesu o 6,8 procenta. Podobným tempem jako celé stavebnictví se snížila produkce pozemních i inženýrských staveb. V meziměsíčním srovnání byla česká stavební výroba nižší o 0,8 procenta.

V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, výroba proti loňskému červnu klesla o 10,4 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, byla meziročně nižší o deset procent.

Zahájených a dokončených bytů bylo v červnu ale meziročně více, naopak o 5,6 procenta klesla orientační hodnota staveb, na které bylo v červnu vydáno stavební povolení, dosáhla hodnoty 41,2 miliardy korun.

V červnu se začalo stavět 2704 bytů, což bylo o 9,3 procenta více než před rokem. Vývoj kladně ovlivnila zahájená výstavba bytů v bytových domech a po více než dvou letech meziročně mírně rostl také počet zahájených bytů v rodinných domech, uvedla Drahomíra Dušková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Počet bytů, které byly dostavěny, se meziročně zvýšil o 10,5 procenta na 2704. Podle statistiků byl meziroční růst napříč všemi kategoriemi.

Velký problém v odvětví

Stavebnictví se tak nadále podle analytiků nachází v krizi. Domnívají se, že zatím ho zachraňují státní investice hlavně do dálniční sítě, objemy tržeb z předchozích let v něm ale zatím nejsou a v letošním roce je ani nelze očekávat. Podle některých analytiků bude činit letošní propad 1,4 procenta, podle jiných je letošní výkon tragický a pokud skončí propadem do pěti procent, bude to možné považovat za úspěch.

„Další vývoj ve stavebnictví bude záviset i na tom, jak se stát popere s problematickým digitálním stavebním řízením, jehož snížená propustnost nových staveb přináší ekonomice miliardové ztráty. Pokračující nejistota může nové stavby odložit klidně o tři čtvrtě roku až do jara roku 2025,“ poznamenal partner poradenské společnosti PwC ČR Petr Smutný.

Vývoj vydaných stavebních povolení nedává podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera moc nadějí na oživení produkce v nejbližších měsících. „V meziročním vyjádření pokles dosáhl 1,9 procenta. Za prvních šest měsíců letošního roku bylo vydáno zhruba 37 tisíc stavebních povolení, tedy asi o dva tisíce méně než za stejné období loni. V letech 2021 a 2022 však bylo za první pololetí povoleno přibližně 44 tisíc staveb, tedy oproti letošku o zhruba pětinu více. Hranici 40 tisíc vydaných povolení za prvních šest měsíců roku překročil dokonce i pandemický rok 2020, který byl poznamenám plošnými uzávěrami ekonomiky, které zahrnovaly i stavební úřady,“ upozornil Gürtler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 18 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.