Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.
Stavebnictví v únoru rostlo o 3,6 procenta. Předtím odvětví sedm měsíců nepřetržitě sláblo a v březnu se do minusu vrátilo. Propad byl meziročně 8,3procentní a meziměsíčně 7,8procentní – největší za tři roky. Ve srovnání s loňským březnem sice ubylo pozemních i inženýrských staveb, ale pokles inženýrského stavitelství byl jen 0,9procentní. Naopak pozemní stavitelství ztratilo přes jedenáct procent. Meziměsíčně to ale bylo podle Petry Cuřínové z ČSÚ naopak, výraznější byl vliv inženýrských staveb.
Inženýrské stavitelství zahrnuje infrastrukturní stavby, zatímco pozemní stavitelství se týká zastřešených budov – obytných i neobytných.
Ve srovnání s loňskem se v březnu začalo stavět téměř o osmnáct procent méně bytů – 2706. Dokončeno jich bylo 2559, meziročně o 0,2 procenta více.
Výrazný nárůst zaznamenal ČSÚ u hodnoty projektů se stavebními povoleními vydanými v březnu, která meziročně vzrostla o 49,1 procenta na 66 miliard korun. Za zvýšením ale stálo jen několik velkých staveb. „Růst zásadně ovlivnilo povolení šesti staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich odečtení by orientační hodnota klesla o sedm procent,“ upozornil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Průmysl skončil opět v minusu, hodnota zakázek ale stoupla
Do minusu se po únorovém růstu o 0,7 procenta vrátil i průmysl. Jeho mírné únorové vzepětí následovalo po předchozích třech měsících propadu. V březnu se průmyslová výroba meziročně snížila o 2,7 procenta, což byl třetí nejhorší výsledek za poslední rok, meziměsíčně o 1,6 procenta.
Podle Matějky ovlivnila meziroční srovnání obzvlášť masivní výroba aut loni v březnu. Kromě toho ale pokračoval pokles ve výrobě strojů a zařízení. „Zasáhl již většinu oborů tohoto odvětví,“ upozornil.
Hodnota nových zakázek letos v březnu meziročně vzrostla o 5,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se oproti loňskému březnu zvýšily o 8,6 procenta, zatímco nové tuzemské zakázky klesly o 1,1 procenta. Meziměsíčně byla podle statistiků hodnota nových zakázek nižší o 1,5 procenta.
Meziroční nárůst zakázek podle ČSÚ nejvíce ovlivnilo nejvýznamnější odvětví českého průmyslu, tedy automobilový průmysl, ale opačným směrem než v případě produkce. „Ve výrobě motorových vozidel se na růstu hodnoty nových zakázek projevila zčásti nízká loňská srovnávací základna, ale také růst celého odvětví. Hodnota nově nasmlouvaných zakázek vzrostla i ve výrobě elektrických zařízení, zejména světelných komponentů pro automobily,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Analytici čekali lepší výsledky
Výsledky průmyslu i stavebnictví považují ekonomičtí experti za zklamání. Analytik Cyrrusu Vít Hradil podotkl, že průmysl zklamal i přesto, že se od něj mnoho nečekalo. Že byla loni vysoká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel, považuje jen za částečnou omluvu. „Velice nepříjemně vyznívá meziměsíční srovnání, které jasně ukazuje, že průmyslový sektor své dno stále ještě hledá,“ zdůraznil.
Analytik Banky Creditas Petr Dufek nepovažuje špatný výsledek průmyslu včetně výroby automobilů za překvapení. Nasvědčovaly tomu podle něj již mnoho měsíců indexy nákupních manažerů i ukazatele důvěry. „Základní příběh se proto nemění – chybí poptávka. A to jak domácí, tak zahraniční. Nezbývá nic jiného než dodělávat starší objednávky, omezovat výrobu, redukovat zásoby a propouštět,“ podotkl.
Ekonom Deloitte Filip Pastucha však upozornil na růst hodnoty nových zakázek, který považuje za dobrou zprávu. Tuzemské zakázky sice klesly o 1,1 procenta, ovšem ty zahraniční se o 8,6 procenta zvýšily, což by podle něj mohlo naznačovat postupné oživení zahraniční poptávky.
Za velké zklamání považují analytici březnový výsledek stavebnictví. „Těžko se dá tento výsledek svádět na počasí, protože letošní březen byl z pohledu teplot mimořádně příznivý. Hlavním problémem stavebnictví, a to především pozemního, zůstávají nové zakázky. Když si vezmeme na pomoc měsíční průzkumy důvěry, tak právě u zakázek jsou firmy stále velmi skeptické,“ upozornil Dufek.
Ekonom Komerční banky Jan Vejmělek přesto očekává v letošním roce zlepšení situace. „V souvislosti s pokračující solidní investiční aktivitou, dalším snižováním úrokových sazeb, a tedy zlevňováním financování, a celkovým zlepšováním ekonomické situace předpokládáme, že se během roku tento obrázek projeví i na stavební aktivitě. Za celý letošní rok tak čekáme, že stavebnictví po loňském poklesu o 2,6 procenta nakonec vykáže mírný růst ve výši nízkých jednotek procent,“ odhadl.
