Stavebnictví v Česku prudce vzrostlo o 3,6 procenta, lépe dopadl i průmysl a saldo zahraničního obchodu

Po čtyřech měsících poklesu se stavební výroba v Česku v únoru zvýšila meziročně o 3,6 procenta, což byl nejrychlejší růst od května 2022. Vzhůru stavebnictví táhly inženýrské stavby, kam spadá třeba budování cest nebo energetických sítí, pozemní stavitelství meziročně kleslo. Také se zvedla průmyslová produkce, po třech měsících poklesu v únoru se meziročně zvýšila o 0,7 procenta. Zlepšila se i bilance zahraničního obchodu, ta skončila v přebytku 34,6 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Ve srovnání s lednem byla stavební produkce vyšší o 4,8 procenta. Pozemní stavitelství se v únoru meziročně snížilo o 1,5 procenta, naopak inženýrské stavitelství vzrostlo o 19,4 procenta. „Stavební produkce v únoru meziročně i meziměsíčně vzrostla. Tahounem byly inženýrské stavby, jejichž růstu prospěla také nízká základna a příznivé počasí,“ vysvětlil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Stavební povolení v únoru dostaly projekty v orientační hodnotě 35 miliard korun, což bylo meziročně o 15,9 procenta méně. „Za únorovým poklesem orientační hodnoty stály opravy dopravní infrastruktury a nová výstavba bytových budov, kde nebyla povolena žádná stavba nad miliardu korun,“ řekla k tomu vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Únorový pokles pozemního stavitelství dokládá vývoj ve výstavbě bytů. Především v bytových domech začala výstavba 1861 bytů, což bylo proti loňskému únoru o 47,2 procenta méně. Stavebníci dokončili 3331 bytů, což znamenalo meziroční růst o 24,3 procenta ve všech kategoriích s výjimkou rodinných domů.

Právě v bytové výstavbě zůstávají problémy, řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. „Ta situace se zatím bohužel nelepší,“ míní. Primárním důvodem špatné situace je prý fakt, že Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrokové sazby, což mělo za následek růst cen hypoték. V posledních měsících je ČNB ale začala zase snižovat. Za pozitivní by Nouza považoval snížení základních úrokových sazeb na úroveň přibližně čtyř procent. 

8 minut
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza o vývoji stavební výroby
Zdroj: ČT24

Pomohlo teplé počasí

Podle analytiků je za nárůstem ve stavebnictví teplá zima a pokles sazeb. Soukromí investoři jsou ale opatrní a za růstem stojí stavby financované z veřejných investic.

„Stavební aktivitě pomohly letošní teplotně nadprůměrné zimní měsíce. V podstatě jarní teploty pomohly stavební produkci, ale samozřejmě se těžko mohly podepsat na vydaných stavebních povoleních. A tady již statistiky tak optimistické nebyly,“ řekl ekonom a analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Poukázal na to, že orientační hodnota staveb, na které bylo vydáno stavební povolení, byla meziročně o 15,9 procenta nižší. „Za první dva měsíce letošního roku stavební produkce v průměru meziročně klesla o 0,9 procenta,“ dodal.

Letošní snížení úrokových sazeb podle ekonomického poradce předsedy vlády a analytika BH Securities Štěpána Křečka zvýší zájem lidí o hypotéky, ale zároveň také povede ke zvýšení cen nemovitostí. Úroky hypotečních úvěrů podle analýzy Swiss Life Hypoindexu klesají, byť ne stejným tempem jako základní sazby České národní banky. Ta na březnovém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta.

České stavebnictví ale podle Křečka stále trpí kvůli velkému množství zbytečných regulací. „Kvůli dlouhým povolovacím procesům se výrazně prodražují stavební projekty. Situaci by částečně mohla zlepšit digitalizace stavebního řízení, která se však dostává do časového skluzu,“ dodal.

Posílila výroba automobilů

Průmysl táhla v únoru nahoru hlavně výroba aut. Ve srovnání s loňským únorem vzrostla o 9,2 procenta. „Tento výsledek byl částečně ovlivněn nižší srovnávací základnou z loňského února,“ podotkl Matějka.

Meziroční růst výroby podpořil i potravinářský nebo chemický průmysl. Potravinářství se zvýšilo o 6,6 procenta, chemický průmysl o 7,9 procenta. Lepší meziroční výsledek zaznamenala například i produkce papíru, oděvů, elektronických zařízení nebo pryžových a plastových výrobků.

Naopak největší negativní vliv na meziroční výsledek průmyslu v únoru měla výroba strojů a zařízení, která se snížila o 12,7 procenta. „Desetinový pokles ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla ovlivnilo teplé počasí, nižší spotřeba plynu a snižování výroby v uhelných elektrárnách. O téměř čtvrtinu meziročně klesla těžba uhlí,“ uvedli statistici.

Mírně optimistické vyhlídky

Mírný růst průmyslové výroby vnímají analytici s opatrným optimismem, razantní odražení sektoru ode dna ale nečekají. Upozorňují také, že bez vlivu automobilového průmyslu by celková výroba meziročně klesla. Pozitivní signál je podle nich především růst nových zakázek.

„Únorová čísla v průmyslu přinášejí jen slabé známky jeho zotavování. Meziroční růst produkce nastal po třech klesajících měsících a byl teprve druhý za posledních devět měsíců. Růst byl však jen velmi mírný a opět z větší části tažený automobilovým průmyslem,“ zmínil ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Upozornil, že i zaměstnanost v průmyslu zůstává meziročně nižší.

„Navzdory meziměsíčnímu zvýšení zůstává objem produkce na hodnotách, na které jsme byli zvyklí již v roce 2018, a máme tak za sebou již téměř šest let průmyslového ‚nerůstu‘,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Meziroční růst je podle něj dán do velké míry nízkou základnou loňského roku. „Jemné náznaky postupného zotavování ovšem přesto lze vypozorovat, když většina sektorů již meziměsíčně alespoň dále neklesá, nýbrž velmi opatrně roste. Nadějně pak působí i statistika nových zakázek,“ dodal Hradil.

Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek uvedl, že zveřejněná data jsou o něco příznivější než v předchozích měsících. „Stagnující trend s omezenými možnostmi růstu je však stále zřejmý. Řada oborů se stále potýká se slabou poptávkou,“ upozornil. „Ačkoliv je patrné možné budoucí oživení například podle mírného oživení maloobchodních tržeb či z mírně příznivější predikce ekonomického růstu v eurozóně, výraznější konjunktura zatím není na obzoru,“ dodal.

Do zahraničí se prodávala auta nebo elektronika

Výroba a prodej automobilů se pozitivně podepsal i na zahraničním obchodu, který byl meziročně vyšší o 19,7 miliardy. Výsledek kladně ovlivnilo také obchodování s elektrickými zařízeními. Naopak negativně se na něm podepsal obchod s ropou a zemním plynem, prohlásil ČSÚ.

Po deseti měsících stoupl meziročně dovoz, který se zvýšil o 4,9 procenta na 362,5 miliardy korun. Současně vzrostl o 10,2 procenta na 397,1 miliardy korun vývoz. „Meziroční nárůsty se na obou stranách obchodu projevily zejména u motorových vozidel a jejich dílů, ale i u počítačů, elektronických a optických zařízení,“ uvedla k výsledkům za únor ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Meziměsíčně po sezonním očištění byl vývoz vyšší o 8,6 procenta a dovoz o 4,4 procenta.

Přebytek obchodu s motorovými vozidly, který ovlivnil únorový výsledek zahraničního obchodu, byl v meziročním srovnání vyšší o 8,6 miliardy korun. U obchodu s elektrickými zařízeními se přebytek zvýšil o 7,4 miliardy a kladné saldo obchodu se stroji a zařízeními a ostatními dopravními prostředky bylo proti loňskému únoru vyšší shodně o tři miliardy korun.

Naopak u obchodu s ropou a zemním plynem se prohloubil deficit o 2,8 miliardy korun a o stejnou částku klesl přebytek obchodu s elektřinou. O dvě miliardy se zvýšil schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se podle statistiků v únoru meziročně zvýšil o 9,9 miliardy, zatímco u obchodu se státy mimo Unii klesl deficit o 18,9 miliardy. Ekonom UniCredit Bank Martin Pour upozornil na slabší výkonnost německé ekonomiky, což bude podle něj zejména v prvním pololetí doléhat i na české exportéry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...