Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.
Ministerstvo financí se staví k navýšení platů negativně, uvedl Jurečka v pořadu Události, komentáře. „Toto je věc, kterou nevyřeším ani, já ani pan ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS),“ prohlásil. Podle něj se téma musí řešit na úrovni vlády, protože jedině ta má moc o situaci rozhodnout. „Nemalou část výdajů státního rozpočtu kryjeme deficitem, na který si půjčujeme,“ popsal šéf lidovců s tím, že situace je extrémně složitá. V současnosti kvůli platům hrozí i odchod lidí z bezpečnostních složek, přiznal.
Zdůraznil ale, že navýšení platů je krok, který je nutné udělat. „Pokud chceme zachovat kvalitu fungování státu, pokud chceme zachovat životní úroveň těch lidí, tak je to za mě něco, co bychom k 1. září měli udělat,“ řekl Jurečka. Reálný propad výše platů je přes sedmnáct procent, podotkl. Ten se ale prý ani vyrovnat nesnaží; připomněl, že k propadu došlo napříč celou společností, tedy i v soukromém sektoru. „Je to krok, který řeší ty dvě nejpalčivější skupiny osob,“ řekl ministr práce. Dodal, že třeba automatické navýšení o inflaci by mohlo roztočit inflační kola a ekonomice ještě více uškodit.
Podle Středuly, který byl dalším hostem pořadu, závěrem vlády musí být, že Stanjurovi nařídí, aby peníze na platy lidí ve státní sféře sehnal. „Jedná se o investice do lidí,“ zmínil. Myslí si, že relativně malá investice asi čtyř miliard korun by mohla pomoci Česku vymanit se z recese a zařídit růst HDP. Na státní zaměstnance dopadla stejně jako na ostatní vysoká inflace posledních let, ale více třeba i vládní konsolidační balíček, myslí si odborový předák. Středula také podotkl, že odbory původně chtěly navýšení o 15 procent, nakonec ale souhlasily i s deseti. Rovněž navrhovaných sedm procent je podle něj ale neakceptovatelných.
Podobně jako Středula vidí věc i Hrnčíř. „S platovými tabulkami se poměrně dlouho nehýbalo,“ nechal se slyšet. Některé platy jsou dokonce až pod úrovní minimální mzdy, dodal. Debatu o tom, že není kde najít čtyři miliardy pro zmiňované státní zaměstnance, považuje za absurdní, podle něj je celá věc otázkou priorit, na co vláda peníze vynakládá. Problém by podle něj navíc vůbec neexistoval, kdyby se kabinet postaral o hospodářský růst země. „Vůbec nechápu, proč tyhle tanečky probíhají měsíc před krajskými a senátními volbami,“ doplnil opoziční poslanec.
Z ekonomického pohledu není otázkou, jak udržet životní úroveň lidí, ale jestli je trh ještě konkurenceschopný a dokáže lákat nové zaměstnance, vložil se do diskuse politiků ekonom Hradil. „Tam už se dostáváme pravděpodobně na hranu,“ domnívá se. Zmínil, že poměr mezi platy ve státní sféře a mzdami v té soukromé se dostává na nejnižší úrovně, jaké Česko zažilo minimálně v tomto století. Pokud by se platová atraktivita veřejné sféry nechala spadnout ještě níže, dostane se ekonomika do „neprobádaného teritoria“, protože nikdo pak nedokáže předpovědět, jak velký odliv zaměstnanců státu může být.
Nezveřejnění návrhu rozpočtu
V Událostech, komentářích přišla řeč i na státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura nezveřejnil v červnu první návrh státní finanční rozvahy Česka na příští rok, což především opozice silně kritizovala.
Hradil si myslí, že se dá zkusit, zda tento pokus povede k lepšímu návrhu rozpočtu. „Pak se na to můžeme zpětně podívat a zjistit, jestli nám to bez té ‚reality show‘ za to stojí,“ řekl. Osobně věří, že by výsledný návrh skutečně mohl být lepší.
Středula má postup vlády za fatální chybu, ke které nemělo dojít, znamená dle jeho názoru větší netransparentnost. „Bavíme se tady o dvou bilionech daňového poplatníka. Tahle diskuse, i kdyby se nelíbila politikům, musí být vedena,“ zdůraznil.
Hrnčíř problém vnímá jako pohrdání voliči. „Mají přece právo vědět, jak strany, které volili, prosazují svoje programové priority, jak hájí jejich zájmy,“ zmínil. „V zásadě to byla spíše zajímavá mediální podívaná,“ podotkl naopak Jurečka. Tento postup podle něj zvyšuje kvalitu a kulturu jednání mezi ministry.
Kalousek: Nemůžeme si půjčovat na to, co projíme
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje utajování pracovní verze státního rozpočtu za skandální. „Stát má tajit jenom to, co tajit musí,“ prohlásil v pořadu Interview ČT24. Připomněl, že peníze, které se v rámci rozpočtu rozdělují, vládě nepatří, veřejnost proto má mít možnost se seznámit s tím, jak se s jejími daněmi nakládá, a vyjádřit se k tomu. „Řada veřejných připomínek byla důležitá a dokázala pozměnit můj pohled na tu či onu prioritu,“ zavzpomínal Kalousek na roky, kdy sestavoval v pozici šéfa státní kasy rozpočet on.
„Nemyslím si, že jde o život, důležitý je výsledek,“ zmínil na druhou stranu. „Pokud bude dobrý, tak dobře, nová strategie aspoň nějaké ovoce přinesla,“ připustil s tím, že je to za cenu transparentnosti a že má stejně obavy, jak rozpočet letos dopadne.
Snížení schodku veřejných financí o 17 miliard, ke kterému by zřejmě mělo dojít, označil dále Kalousek za „kosmetické“. „Tomu se nedá říkat konsolidace,“ prohlásil. Podle něj platí ustálené pravidlo, že o konsolidaci se mluví při snížení schodku alespoň o půl procenta HDP ročně, což by bylo v současnosti asi o 37 miliard. Vláda by podle něj měla vystoupit a přiznat, že se jí konsolidovat nedaří. „Ale když říká ‚nám se to daří, my konsolidujeme‘, tak si lidé myslí, že je úplně normální si v takovýchto časech půjčovat skoro 300 miliard. A to normální není, to je zatraceně nezdravé a zatraceně nezodpovědné vůči budoucím generacím,“ kritizoval.
Podle bývalého ministra jsou třeba zásadní systémové změny české ekonomiky, ke kterým ale nikdo prý zatím nenašel odvahu. Podle něj je problém v tom, že si Česko musí na své fungování půjčovat peníze a zároveň ekonomicky spíše stagnuje. „Nemůžete si půjčovat, když nevíte na co. Nemůžete si půjčovat na platy. Nemůžete si půjčovat na to, co projíte,“ dodal. „Model české ekonomiky se evidentně vyčerpal,“ myslí si. „Nakopnout“ hospodářství by mohly třeba investice do školství, vědy či infrastruktury, nastínil.
Kalousek se také přimlouvá za zvýšení platů ve státní sféře, ale rovněž by byl pro snížení množství těchto pracovníků. „Za posledních deset let počet lidí placených ze státního rozpočtu narostl o dvacet procent,“ podotkl. Propouštění je podle něj nezbytné, ačkoli připustil, že ho nejspíš nejde provést z roku na rok.
V rozhovoru Kalousek dále odmítl, že by kritizoval vládu jen proto, aby kritizoval, jak to podle něj dělá dnešní politická opozice. Prohlásil, že její rozpočtová politika by byla ještě mnohem horší než ta vládní. „Zaplať pánbů za to, že se to dělá aspoň takhle,“ prohlásil. Pochválil pak třeba vládní konsolidační balíček.
