Vládní koalice není jednotná v názoru na rychlost snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazuje deficit 235 miliard, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požaduje snížení pod 200 miliard korun. Naopak prioritou hnutí STAN či Pirátů není výrazné snižování deficitu, ale zvýšení výdajů do školství, vnitřní bezpečnosti nebo na podporu bydlení.
Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje plán svého ministra financí, tedy naplánovat schodek státního rozpočtu pro příští rok na 235 miliard korun. „Je to realistické, máme spoustu závazků, které jsou dány třeba legislativou. Jestliže jsme stanovili v minulosti, že učitelé mají mít 130 procent průměrné mzdy, musíte na to poskytnout finanční prostředky, dvě procenta hrubého domácího produktu na armádu, musíte na to poskytnout finanční prostředky.“
Pekarová Adamová má jiný názor než premiér. „Budeme určitě tlačit na všechny kolegy a na všechny resorty, abychom splnili to, co jsme slíbili. A to je konsolidovat tempem, které vychází zhruba na jedno procento HDP ročně, což by znamenalo ještě nižší schodek než 200 miliard v příštím roce.“
Ministři ale už nyní požadují pro své resorty o zhruba 250 miliard víc, než připouští ministrem financí navržený schodek. K vládním prioritám patří i lednové zvýšení důchodů nebo další miliardy pro zdravotnictví.
Složitá koaliční debata o státním rozpočtu na příští rok začala. Na prvním červencovém zasedání vlády už všichni její členové věděli, jakou první verzi rozpočtu jim ministr financí navrhl. A velká většina z nich chce pro své resorty víc peněz.
I ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ta vize, která tady je, je skutečně zhmotněna do 20 miliard. Ale já znovu říkám, já jsem realista, takže to je to číslo, které dávám na stůl. Každou jednotlivou položku jsem schopen zdůvodnit,“ prohlásil.
Peníze navíc mají jít třeba na zvýšení platů policistů či hasičů, na zlepšení jejich vybavení nebo na lepší ochranu míst s vysokou koncentrací lidí.
Ministři mají velké požadavky a dobré zdůvodnění
Výrazně zvýšit chtějí rozpočty i další členové vlády. Například šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) požaduje navíc třicet miliard.
Vysoké nároky má i ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Pokud jde o mandatorní výdaje, samozřejmě důchody. Tam, kde jsme udělali rozhodnutí třeba z pohledu příspěvku na péči, z pohledu zvýšení rodičáku, ano, tak to už jsou desítky miliard korun.“
Na přidání minimálně 23 miliard na platy učitelů, na investice a na vysoké školy trvá Mikuláš Bek (STAN), který navíc říká, že jinak by rozpočet nepodpořil. „Já bych ho nepodpořil, pokud nebude odpovídat mému nejlepšímu vědomí a svědomí.“
Dalších čtrnáct miliard by pak rád získal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Investice míří především na dva velké programy. Na budování dostupného bydlení, ale jsou tam i požadavky týkající se rozvoje regionů, jsou to ta hospodářsky a strukturálně ohrožená území, kde žije 25 procent lidí v České republice,“ odůvodnil svůj požadavek.
Každý rok je to obtížné, říká premiér
Premiér připouští, že jednání o požadavcích ministrů a zároveň o snížení schodku z letošních plánovaných 252 miliard aspoň na 235 miliard bude obtížné. „Každý rok je to obtížné, protože veřejné finance je potřeba dávat do pořádku. To, co jsme zdědili z minulosti, dynamické zadlužování, to dobré není.“
Pekarová Adamová říká, že TOP 09 bude tlačit na všechny ministry, aby hledali úspory a „aby prostě plnili programové prohlášení“.
Tajnosti kolem rozpočtu jsou novinkou, kritizuje Schillerová
Sněmovní opozice kritizuje jak výši plánovaného schodku, tak i fakt, že ministerstvo financí na konci června tentokrát první rozpočtový návrh nezveřejnilo. „Podobné tajení rozpočtového procesu před veřejností je v novodobé historii České republiky naprostou novinkou,“ zmínila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Stanjura k tomu vzkázal, že ministerstvo financí do konce srpna zveřejní finální návrh rozpočtu pro rok 2025 a odešle ho vládě. „Jeho příprava probíhá standardně a v souladu se zákonem,“ poznamenal.
Vláda bude schvalovat návrh rozpočtu na příští rok v září. V říjnu ho pak začnou projednávat poslanci.
