Jak rychle snižovat deficit? Názory koalice se rozcházejí

4 minuty
Události: Komu přidá vláda v rozpočtu na příští rok?
Zdroj: ČT24

Vládní koalice není jednotná v názoru na rychlost snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazuje deficit 235 miliard, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požaduje snížení pod 200 miliard korun. Naopak prioritou hnutí STAN či Pirátů není výrazné snižování deficitu, ale zvýšení výdajů do školství, vnitřní bezpečnosti nebo na podporu bydlení.

Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje plán svého ministra financí, tedy naplánovat schodek státního rozpočtu pro příští rok na 235 miliard korun. „Je to realistické, máme spoustu závazků, které jsou dány třeba legislativou. Jestliže jsme stanovili v minulosti, že učitelé mají mít 130 procent průměrné mzdy, musíte na to poskytnout finanční prostředky, dvě procenta hrubého domácího produktu na armádu, musíte na to poskytnout finanční prostředky.“

Pekarová Adamová má jiný názor než premiér. „Budeme určitě tlačit na všechny kolegy a na všechny resorty, abychom splnili to, co jsme slíbili. A to je konsolidovat tempem, které vychází zhruba na jedno procento HDP ročně, což by znamenalo ještě nižší schodek než 200 miliard v příštím roce.“

Ministři ale už nyní požadují pro své resorty o zhruba 250 miliard víc, než připouští ministrem financí navržený schodek. K vládním prioritám patří i lednové zvýšení důchodů nebo další miliardy pro zdravotnictví.

Složitá koaliční debata o státním rozpočtu na příští rok začala. Na prvním červencovém zasedání vlády už všichni její členové věděli, jakou první verzi rozpočtu jim ministr financí navrhl. A velká většina z nich chce pro své resorty víc peněz.

I ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ta vize, která tady je, je skutečně zhmotněna do 20 miliard. Ale já znovu říkám, já jsem realista, takže to je to číslo, které dávám na stůl. Každou jednotlivou položku jsem schopen zdůvodnit,“ prohlásil.

Peníze navíc mají jít třeba na zvýšení platů policistů či hasičů, na zlepšení jejich vybavení nebo na lepší ochranu míst s vysokou koncentrací lidí.

Ministři mají velké požadavky a dobré zdůvodnění

Výrazně zvýšit chtějí rozpočty i další členové vlády. Například šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) požaduje navíc třicet miliard.

Vysoké nároky má i ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Pokud jde o mandatorní výdaje, samozřejmě důchody. Tam, kde jsme udělali rozhodnutí třeba z pohledu příspěvku na péči, z pohledu zvýšení rodičáku, ano, tak to už jsou desítky miliard korun.“

Na přidání minimálně 23 miliard na platy učitelů, na investice a na vysoké školy trvá Mikuláš Bek (STAN), který navíc říká, že jinak by rozpočet nepodpořil. „Já bych ho nepodpořil, pokud nebude odpovídat mému nejlepšímu vědomí a svědomí.“

Dalších čtrnáct miliard by pak rád získal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Investice míří především na dva velké programy. Na budování dostupného bydlení, ale jsou tam i požadavky týkající se rozvoje regionů, jsou to ta hospodářsky a strukturálně ohrožená území, kde žije 25 procent lidí v České republice,“ odůvodnil svůj požadavek.

Každý rok je to obtížné, říká premiér

Premiér připouští, že jednání o požadavcích ministrů a zároveň o snížení schodku z letošních plánovaných 252 miliard aspoň na 235 miliard bude obtížné. „Každý rok je to obtížné, protože veřejné finance je potřeba dávat do pořádku. To, co jsme zdědili z minulosti, dynamické zadlužování, to dobré není.“

Pekarová Adamová říká, že TOP 09 bude tlačit na všechny ministry, aby hledali úspory a „aby prostě plnili programové prohlášení“.

Tajnosti kolem rozpočtu jsou novinkou, kritizuje Schillerová

Sněmovní opozice kritizuje jak výši plánovaného schodku, tak i fakt, že ministerstvo financí na konci června tentokrát první rozpočtový návrh nezveřejnilo. „Podobné tajení rozpočtového procesu před veřejností je v novodobé historii České republiky naprostou novinkou,“ zmínila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stanjura k tomu vzkázal, že ministerstvo financí do konce srpna zveřejní finální návrh rozpočtu pro rok 2025 a odešle ho vládě. „Jeho příprava probíhá standardně a v souladu se zákonem,“ poznamenal.

Vláda bude schvalovat návrh rozpočtu na příští rok v září. V říjnu ho pak začnou projednávat poslanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.
před 7 hhodinami

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
před 16 hhodinami

Novela zákoníku práce přináší brigády pro čtrnáctileté nebo kratší výpovědní dobu

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.
31. 5. 2025

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
31. 5. 2025

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
31. 5. 2025Aktualizováno31. 5. 2025

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
31. 5. 2025

Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého, říká odborník na kryptoměnu

Bitcoiny si máme tendenci představovat jako zlaté kovové mince, ve skutečnosti jde ale o jakýsi přístup k digitální účetní knize, vysvětlil v pořadu Události, komentáře odborník na kryptoměnu z Vysoké školy ekonomické v Praze Kareem Abdallah. Pokud člověk ve skutečném a kryptoměnovém světě své identity odděluje, podle Abdallaha je těžké ho odhalit, ačkoliv pro to existuje několik nástrojů. „Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého,“ sdělil moderátorovi Danielu Takáčovi.
31. 5. 2025

Inspekce pokutovala obchodníky za slevy, které nebyly slevami

Česká obchodní inspekce uskutečnila v prvním čtvrtletí přes pět set kontrol, ve kterých se zaměřila na slevy v obchodech. Nedostatky zjistila ve více než polovině případů. Nejčastěji šlo o chyby na cenovkách. Právě u zboží v akci porušují obchodníci zákon opakovaně, bez ohledu na četnost kontrol.
30. 5. 2025
Načítání...