Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.
Ministři chtějí příští rok o čtvrt bilionu víc, Stanjura trvá na dodržení plánu
Události: Ministři požadují více peněz pro své resorty (zdroj: ČT24)
„Já si myslím, že ministerstva v první fázi jsou maximalistická – že řeknou, co by chtěla, a proto o tom jednáme jako vláda, jako celek,“ konstatoval ministr financí Stanjura. Vláda má podle něj určité priority, konkrétní členové vlády pak musí přesvědčit kolegy v kabinetu o tom, že priority jejich resortu jsou důležitější než priority jiných ministerstev.
Stanjura také trvá na klíčových vládních prioritách, na něž vláda hodlá vydat v příštím roce více peněz. Jde o zvýšení důchodů, výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), zvýšení plateb státu zdravotním pojišťovnám za děti či důchodce, vláda se také zavázala k vydávání 130 procent průměrné mzdy na platy učitelů.
Více peněz chce resort školství
Právě ministr školství Mikuláš Bek (STAN) požaduje pro příští rok na vzdělávání další desítky miliard korun. Jinak šéf resortu hrozí tím, že návrh státního rozpočtu nepodpoří.
Další peníze ve vzdělávání by se měly týkat i nepedagogických pracovníků. Personálie v tomto ohledu řeší i Základní a mateřské škola v Dětřichově na Liberecku. Úklid chodeb, pomocné práce v kuchyni či vytápění školy tam ještě loni zajišťovaly tři ženy. Na začátku roku ale musel ředitel jednu z nich kvůli škrtům propustit.
„Vzhledem k tomu, že jsme malá škola, tak si nemůžeme dovolit čekat na finance, jestli nějaké budou,“ přiblížil ředitel školy David Kolačný. S pracemi tak ve škole částečně pomáhají i učitelky a asistentky pedagogů. „Jinak bychom to asi nezvládly,“ říká kuchařka, uklízečka a školnice Jana Hlaváčová.
Rozpočtové úspory ve školství letos pocítili právě kuchařky, školníci či další nepedagogičtí pracovníci. Vláda i přes loňskou vysokou inflaci snížila částku na jejich platy o dvě procenta. Ministr školství Bek tvrdí, že podobné škrty už v rozpočtu na příští rok dopustit nechce. Zároveň požaduje deset miliard navíc na platy učitelů, sedm a půl miliardy na investice a šest miliard pro vysoké školy.
Tvrzení, že by Bek návrh státního rozpočtu na vládě případně nepodpořil, pokládá ministr financí Stanjura za „nezodpovědné výroky“. „Naši voliči – a teď myslím naši voliči všech stran – určitě nechtějí, aby padla vláda,“ upozornil.
Stanjura dále připomíná, že návrh státního rozpočtu je klíčový vládní zákon, bez jehož schválení nemůže kabinet prosazovat své priority. A věří, že na rozpočtu se nakonec dohodne všech pět koaličních stran.
„Já si myslím, že je zbytečné si dopředu hrozit nějakými kroky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). O tom, jaké bude rozložení mezi jednotlivými kapitolami, bude podle něj kabinet jednat jako každý rok.
Budeme muset slevit, tuší někteří ministři
Desítky miliard navíc bude oproti letošku požadovat hlavně kvůli zvýšení důchodů či příspěvku na péči ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Růst rozpočtu o třicet miliard bude chtít pro ministerstvo dopravy šéf resortu Martin Kupka (ODS). A například čtrnáct miliard navíc požaduje ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Investice míří především na dva velké programy – na budování dostupného bydlení. (…) Ale jsou tam i požadavky týkající se rozvoje regionů,“ hájil své požadavky ministr Bartoš.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) částky malé nebudou. „Nicméně všechny nároky budou mít svůj jasný důvod – je to samozřejmě koncepce ochrany měkkých cílů, jsou to další provozní výdaje,“ doplnil.
Osmnáct členů vlády celkem požaduje o zhruba 250 miliard víc, než jim umožňuje plánovaný schodek 235 miliard. Sami ministři však připouští, že budou muset ze svých požadavků slevit.
„Čeká nás období, kdy se musejí ty předpoklady postupně přiblížit té očekávané a nezbytné výši deficitu,“ myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová tvrdí, že by ministr financí měl se členy vlády vyjednávat. „Žádné PR schůzky – má to být tvrdé vyjednávání, hledání nějakého kompromisu,“ říká.
Vláda bude schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na konci září. V říjnu pak začnou tento důležitý vládní zákon projednávat poslanci.
Plánovaný schodek rozpočtu na příští rok je už šestým výrazně deficitním v řadě. Rekordní byl v roce 2021, kdy činil 420 miliard korun. Od té doby hospodaření v minusu postupně brzdí až na plánovaných 235 miliard korun.
Klesnout má podle vládních plánů i deficit celých veřejných financí, do kterých patří vedle státního rozpočtu i hospodaření krajů nebo obcí. Zatímco loni vzrostl schodek o půl procentního bodu na 3,7 procenta HDP, letos a příští rok kabinet plánuje jeho snižování až ke dvěma procentům.
