Ministr financí navrhne pro příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard

5 minut
Události: Rozpočet na rok 2025
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Prezident Petr Pavel ve středu dopoledne vládě vzkázal, že ho v návrhu státního rozpočtu na příští rok bude zajímat hlavně otevřenější vykazování státních investic do železnic, dálnic a silnic. „Jestli položky, které byly kritizovány při minulém rozpočtu, to znamená především ty, které souvisí s fondem dopravní infrastruktury, jsou dostatečně transparentní, aby nemohly být znovu předmětem kritiky,“ uvedl tehdy.

Prezident připomněl fakt, že osmnáct miliard si Státní fond dopravní infrastruktury letos půjčí sám místo toho, aby je zaplatila vláda z rozpočtu.

Právě investice do dopravních staveb mají být i v příštím roce jednou z klíčových vládních priorit. „Budeme potřebovat další desítky miliard korun navíc, v tom příštím roce se díváme někam ke třiceti miliardám korun,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Priorit, na které chtějí jednotlivé vládní strany ve volebním roce přidat peníze, ale bude daleko víc. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka je mezi nimi školství, vnitřní bezpečnost a hlavně investice do infrastruktury.

„Adekvátní podpora bydlení, dobrý rozpočet na vzdělávání, samozřejmě dobrý rozpočet i pro věci, které potřebujeme v sociální oblasti,“ podotkl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČT spočítala, že jen předpokládaný růst důchodů o zhruba 430 korun měsíčně vyjde rozpočet příští rok na zhruba patnáct miliard, už schválené zvýšení příspěvku na péči pak na dalších sedm miliard. Ještě o půl miliardy vyšší částku bude muset kabinet poslat kvůli závazku vůči NATO na obranu. Do zdravotnictví pak plánuje vláda poslat navíc čtyři a půl miliardy.

Některé vládní strany také hodlají poslat miliardy navíc mimo jiné i na zvýšení platů státních zaměstnanců. Třeba TOP 09 ale zároveň trvá na tom, že by kabinet měl i přesto snižovat schodek rychleji, než to plánuje ministr Stanjura. Ten zatím počítá s poklesem deficitu z 252 miliard na 235 miliard. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura.

„Je možné dosáhnout 210 miliard korun, což by samozřejmě vyžadovalo větší disciplínu a přispění od všech resortů. Není možné, aby se příkladně choval jen ministr zdravotnictví nebo ministr financí,“ míní předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Politická jednání budou podle Stanjury probíhat celou dobu, tedy od května do září. „Chceme držet to poměrně rychlé tempo snižování deficitu státního rozpočtu, to je něco, s čím jsme kandidovali i ve volbách,“ dodává také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opozice chce rychlejší snižování schodku

Sněmovní opozice je ale ještě pro rychlejší snižování schodku, než které plánuje ministr financí. „Je to nějakých sedmnáct miliard, rozdíl mezi letošním a příštím rokem, což je zhruba 0,2 procenta HDP, tak to není příliš ambiciózní plán,“ dodává předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já bych to také zmírnil na zhruba dvě stě miliard z toho důvodu, že my nechceme dávat tolik peněz na zbrojení,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vláda bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat v září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 15 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...