Ministr financí navrhne pro příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard

Nahrávám video
Události: Rozpočet na rok 2025
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Prezident Petr Pavel ve středu dopoledne vládě vzkázal, že ho v návrhu státního rozpočtu na příští rok bude zajímat hlavně otevřenější vykazování státních investic do železnic, dálnic a silnic. „Jestli položky, které byly kritizovány při minulém rozpočtu, to znamená především ty, které souvisí s fondem dopravní infrastruktury, jsou dostatečně transparentní, aby nemohly být znovu předmětem kritiky,“ uvedl tehdy.

Prezident připomněl fakt, že osmnáct miliard si Státní fond dopravní infrastruktury letos půjčí sám místo toho, aby je zaplatila vláda z rozpočtu.

Právě investice do dopravních staveb mají být i v příštím roce jednou z klíčových vládních priorit. „Budeme potřebovat další desítky miliard korun navíc, v tom příštím roce se díváme někam ke třiceti miliardám korun,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Priorit, na které chtějí jednotlivé vládní strany ve volebním roce přidat peníze, ale bude daleko víc. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka je mezi nimi školství, vnitřní bezpečnost a hlavně investice do infrastruktury.

„Adekvátní podpora bydlení, dobrý rozpočet na vzdělávání, samozřejmě dobrý rozpočet i pro věci, které potřebujeme v sociální oblasti,“ podotkl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČT spočítala, že jen předpokládaný růst důchodů o zhruba 430 korun měsíčně vyjde rozpočet příští rok na zhruba patnáct miliard, už schválené zvýšení příspěvku na péči pak na dalších sedm miliard. Ještě o půl miliardy vyšší částku bude muset kabinet poslat kvůli závazku vůči NATO na obranu. Do zdravotnictví pak plánuje vláda poslat navíc čtyři a půl miliardy.

Některé vládní strany také hodlají poslat miliardy navíc mimo jiné i na zvýšení platů státních zaměstnanců. Třeba TOP 09 ale zároveň trvá na tom, že by kabinet měl i přesto snižovat schodek rychleji, než to plánuje ministr Stanjura. Ten zatím počítá s poklesem deficitu z 252 miliard na 235 miliard. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura.

„Je možné dosáhnout 210 miliard korun, což by samozřejmě vyžadovalo větší disciplínu a přispění od všech resortů. Není možné, aby se příkladně choval jen ministr zdravotnictví nebo ministr financí,“ míní předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Politická jednání budou podle Stanjury probíhat celou dobu, tedy od května do září. „Chceme držet to poměrně rychlé tempo snižování deficitu státního rozpočtu, to je něco, s čím jsme kandidovali i ve volbách,“ dodává také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opozice chce rychlejší snižování schodku

Sněmovní opozice je ale ještě pro rychlejší snižování schodku, než které plánuje ministr financí. „Je to nějakých sedmnáct miliard, rozdíl mezi letošním a příštím rokem, což je zhruba 0,2 procenta HDP, tak to není příliš ambiciózní plán,“ dodává předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já bych to také zmírnil na zhruba dvě stě miliard z toho důvodu, že my nechceme dávat tolik peněz na zbrojení,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vláda bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat v září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 1 hhodinou

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 6 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026
Načítání...