Ministr financí navrhne pro příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard

Nahrávám video

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Prezident Petr Pavel ve středu dopoledne vládě vzkázal, že ho v návrhu státního rozpočtu na příští rok bude zajímat hlavně otevřenější vykazování státních investic do železnic, dálnic a silnic. „Jestli položky, které byly kritizovány při minulém rozpočtu, to znamená především ty, které souvisí s fondem dopravní infrastruktury, jsou dostatečně transparentní, aby nemohly být znovu předmětem kritiky,“ uvedl tehdy.

Prezident připomněl fakt, že osmnáct miliard si Státní fond dopravní infrastruktury letos půjčí sám místo toho, aby je zaplatila vláda z rozpočtu.

Právě investice do dopravních staveb mají být i v příštím roce jednou z klíčových vládních priorit. „Budeme potřebovat další desítky miliard korun navíc, v tom příštím roce se díváme někam ke třiceti miliardám korun,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Priorit, na které chtějí jednotlivé vládní strany ve volebním roce přidat peníze, ale bude daleko víc. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka je mezi nimi školství, vnitřní bezpečnost a hlavně investice do infrastruktury.

„Adekvátní podpora bydlení, dobrý rozpočet na vzdělávání, samozřejmě dobrý rozpočet i pro věci, které potřebujeme v sociální oblasti,“ podotkl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČT spočítala, že jen předpokládaný růst důchodů o zhruba 430 korun měsíčně vyjde rozpočet příští rok na zhruba patnáct miliard, už schválené zvýšení příspěvku na péči pak na dalších sedm miliard. Ještě o půl miliardy vyšší částku bude muset kabinet poslat kvůli závazku vůči NATO na obranu. Do zdravotnictví pak plánuje vláda poslat navíc čtyři a půl miliardy.

Některé vládní strany také hodlají poslat miliardy navíc mimo jiné i na zvýšení platů státních zaměstnanců. Třeba TOP 09 ale zároveň trvá na tom, že by kabinet měl i přesto snižovat schodek rychleji, než to plánuje ministr Stanjura. Ten zatím počítá s poklesem deficitu z 252 miliard na 235 miliard. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura.

„Je možné dosáhnout 210 miliard korun, což by samozřejmě vyžadovalo větší disciplínu a přispění od všech resortů. Není možné, aby se příkladně choval jen ministr zdravotnictví nebo ministr financí,“ míní předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Politická jednání budou podle Stanjury probíhat celou dobu, tedy od května do září. „Chceme držet to poměrně rychlé tempo snižování deficitu státního rozpočtu, to je něco, s čím jsme kandidovali i ve volbách,“ dodává také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opozice chce rychlejší snižování schodku

Sněmovní opozice je ale ještě pro rychlejší snižování schodku, než které plánuje ministr financí. „Je to nějakých sedmnáct miliard, rozdíl mezi letošním a příštím rokem, což je zhruba 0,2 procenta HDP, tak to není příliš ambiciózní plán,“ dodává předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já bych to také zmírnil na zhruba dvě stě miliard z toho důvodu, že my nechceme dávat tolik peněz na zbrojení,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vláda bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat v září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Opozice kritizovala novelu o střetu zájmů jako účelovou službu Babišovi

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánovčera v 16:27

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
včera v 16:19

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026
Načítání...