Ministr financí navrhne pro příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard

Nahrávám video

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Prezident Petr Pavel ve středu dopoledne vládě vzkázal, že ho v návrhu státního rozpočtu na příští rok bude zajímat hlavně otevřenější vykazování státních investic do železnic, dálnic a silnic. „Jestli položky, které byly kritizovány při minulém rozpočtu, to znamená především ty, které souvisí s fondem dopravní infrastruktury, jsou dostatečně transparentní, aby nemohly být znovu předmětem kritiky,“ uvedl tehdy.

Prezident připomněl fakt, že osmnáct miliard si Státní fond dopravní infrastruktury letos půjčí sám místo toho, aby je zaplatila vláda z rozpočtu.

Právě investice do dopravních staveb mají být i v příštím roce jednou z klíčových vládních priorit. „Budeme potřebovat další desítky miliard korun navíc, v tom příštím roce se díváme někam ke třiceti miliardám korun,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Priorit, na které chtějí jednotlivé vládní strany ve volebním roce přidat peníze, ale bude daleko víc. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka je mezi nimi školství, vnitřní bezpečnost a hlavně investice do infrastruktury.

„Adekvátní podpora bydlení, dobrý rozpočet na vzdělávání, samozřejmě dobrý rozpočet i pro věci, které potřebujeme v sociální oblasti,“ podotkl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČT spočítala, že jen předpokládaný růst důchodů o zhruba 430 korun měsíčně vyjde rozpočet příští rok na zhruba patnáct miliard, už schválené zvýšení příspěvku na péči pak na dalších sedm miliard. Ještě o půl miliardy vyšší částku bude muset kabinet poslat kvůli závazku vůči NATO na obranu. Do zdravotnictví pak plánuje vláda poslat navíc čtyři a půl miliardy.

Některé vládní strany také hodlají poslat miliardy navíc mimo jiné i na zvýšení platů státních zaměstnanců. Třeba TOP 09 ale zároveň trvá na tom, že by kabinet měl i přesto snižovat schodek rychleji, než to plánuje ministr Stanjura. Ten zatím počítá s poklesem deficitu z 252 miliard na 235 miliard. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura.

„Je možné dosáhnout 210 miliard korun, což by samozřejmě vyžadovalo větší disciplínu a přispění od všech resortů. Není možné, aby se příkladně choval jen ministr zdravotnictví nebo ministr financí,“ míní předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Politická jednání budou podle Stanjury probíhat celou dobu, tedy od května do září. „Chceme držet to poměrně rychlé tempo snižování deficitu státního rozpočtu, to je něco, s čím jsme kandidovali i ve volbách,“ dodává také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opozice chce rychlejší snižování schodku

Sněmovní opozice je ale ještě pro rychlejší snižování schodku, než které plánuje ministr financí. „Je to nějakých sedmnáct miliard, rozdíl mezi letošním a příštím rokem, což je zhruba 0,2 procenta HDP, tak to není příliš ambiciózní plán,“ dodává předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já bych to také zmírnil na zhruba dvě stě miliard z toho důvodu, že my nechceme dávat tolik peněz na zbrojení,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vláda bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat v září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 16 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
včera v 15:04

Evropský pohled