Ministr financí navrhne pro příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard

Nahrávám video

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Prezident Petr Pavel ve středu dopoledne vládě vzkázal, že ho v návrhu státního rozpočtu na příští rok bude zajímat hlavně otevřenější vykazování státních investic do železnic, dálnic a silnic. „Jestli položky, které byly kritizovány při minulém rozpočtu, to znamená především ty, které souvisí s fondem dopravní infrastruktury, jsou dostatečně transparentní, aby nemohly být znovu předmětem kritiky,“ uvedl tehdy.

Prezident připomněl fakt, že osmnáct miliard si Státní fond dopravní infrastruktury letos půjčí sám místo toho, aby je zaplatila vláda z rozpočtu.

Právě investice do dopravních staveb mají být i v příštím roce jednou z klíčových vládních priorit. „Budeme potřebovat další desítky miliard korun navíc, v tom příštím roce se díváme někam ke třiceti miliardám korun,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Priorit, na které chtějí jednotlivé vládní strany ve volebním roce přidat peníze, ale bude daleko víc. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka je mezi nimi školství, vnitřní bezpečnost a hlavně investice do infrastruktury.

„Adekvátní podpora bydlení, dobrý rozpočet na vzdělávání, samozřejmě dobrý rozpočet i pro věci, které potřebujeme v sociální oblasti,“ podotkl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČT spočítala, že jen předpokládaný růst důchodů o zhruba 430 korun měsíčně vyjde rozpočet příští rok na zhruba patnáct miliard, už schválené zvýšení příspěvku na péči pak na dalších sedm miliard. Ještě o půl miliardy vyšší částku bude muset kabinet poslat kvůli závazku vůči NATO na obranu. Do zdravotnictví pak plánuje vláda poslat navíc čtyři a půl miliardy.

Některé vládní strany také hodlají poslat miliardy navíc mimo jiné i na zvýšení platů státních zaměstnanců. Třeba TOP 09 ale zároveň trvá na tom, že by kabinet měl i přesto snižovat schodek rychleji, než to plánuje ministr Stanjura. Ten zatím počítá s poklesem deficitu z 252 miliard na 235 miliard. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura.

„Je možné dosáhnout 210 miliard korun, což by samozřejmě vyžadovalo větší disciplínu a přispění od všech resortů. Není možné, aby se příkladně choval jen ministr zdravotnictví nebo ministr financí,“ míní předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Politická jednání budou podle Stanjury probíhat celou dobu, tedy od května do září. „Chceme držet to poměrně rychlé tempo snižování deficitu státního rozpočtu, to je něco, s čím jsme kandidovali i ve volbách,“ dodává také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opozice chce rychlejší snižování schodku

Sněmovní opozice je ale ještě pro rychlejší snižování schodku, než které plánuje ministr financí. „Je to nějakých sedmnáct miliard, rozdíl mezi letošním a příštím rokem, což je zhruba 0,2 procenta HDP, tak to není příliš ambiciózní plán,“ dodává předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já bych to také zmírnil na zhruba dvě stě miliard z toho důvodu, že my nechceme dávat tolik peněz na zbrojení,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vláda bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat v září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 16 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.