Členové vlády navrhují zvýšit celkové výdaje ministerstev až o 40 miliard korun. Podle zjištění ČT více peněz požadují ministři pro oblast školství, sociální dávky nebo na investice do méně rozvinutých regionů. O více peněz pro své resorty usilují hlavně ministři z hnutí STAN a Pirátské strany. S žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase ovšem nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministři chtějí více peněz pro své resorty. Stanjura však s výraznějšími přesuny nesouhlasí
5 minut
Události: Ministři usilují o zvýšení výdajů svých resortů
Ministři za STAN a Piráty argumentují při snaze o navýšení rozpočtů tím, že vláda při loňském podzimním schvalování návrhu rozpočtu v jejich resortech škrtala nejvíce prostředků. Naopak lídři ODS a TOP 09 usilují o to, aby kabinet letošní rozpočet měnil co nejméně.
Největším rozpočtovým přesunem za letošek, na němž se vláda dohodla, je růst příspěvku na péči. Kabinet jej schválil 12. dubna, po souhlasu poslanců má platit od prvního července. Týká se lidí s vyššími stupni postižení. Vláda přitom za vyšší dávky zaplatí navíc tři a půl miliardy, které v rozpočtu původně neměla.
Minulé pondělí kabinet neformálně jednal o požadavcích ministrů na zvýšení výdajů o zhruba 40 miliard, zatím bez výsledku. Stanjura svým vládním kolegům na neformálním rozpočtovém zasedání vlády ovšem řekl, že s žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase nesouhlasí.
Podporu mu v tomto postoji vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „V rozpočtu na letošní rok nepředpokládám žádné velké změny. Bude-li se rozpočet, a to uvidíme v půlce roku, vyvíjet nějak mimořádně pozitivně, tak se samozřejmě můžeme bavit o tom, kam můžeme třeba prostředky směřovat,“ připustil však předseda vlády.
Více peněz chtějí ministři do školství či pro policisty
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) usiluje o to, aby se v letošním roce přidaly tři miliardy korun na platy pedagogů. Podle něj by měly tarify růst v průměru nejméně o pět procent.
Ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan pak požaduje přes dvě miliardy korun na posílení vnitřní bezpečnosti. „Všichni vnímají, že vnitřní bezpečnost je v téhle době prioritou,“ hájil záměr ministr. Dotklo by se to i policistů, kterým Rakušan přislíbil od července vrátit stravovací příspěvek.
Požadavky ministerstev (v roce 2024, v korunách)
„Měli jsme přislíbeno ve střednědobém výhledu 3,2 miliardy, nakonec to nedopadlo, byť jsme projekty na to připravovali,“ doplnil k rozpočtovým změnám ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Jeho stranický kolega a ministr zahraničí Jan Lipavský pak varuje, že kvůli úsporám nemá jeho resort dost peněz na opravy českých velvyslanectví v zahraničí. „Odkládají se například investice na opravu některých budov. Neprobíhají projekty, což se projeví spíš dlouhodobě,“ upozornil Lipavský.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by pak uvítal, kdyby jeho resort získal v letošním roce do svého rozpočtu až dvě miliardy korun. A to v případě, že ministerstvo stihne připravit reformu péče pro seniory. Usiluje o to, aby se transformace akutních lůžek pro tuto skupinu posílila.
Odpor šéfky sněmovny i části opozice
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ale zvyšování výdajů ministerstev nepodporuje. „Probudit se v průběhu roku s tím, že máme další desítky miliard žádostí, je nepřijatelné, pokud nejsou kryty zároveň úsporami na jiné straně,“ soudí.
Ministr financí Stanjura doplnil, že v této věci musí rozhodnout vláda. „My jsme v této chvíli udělali seznam požadavků jednotlivých ministerstev,“ dodal.
„Logicky se stane, že se mohou objevit nějaké nové problémy. Ale 40 miliard? U rozpočtu, který je schválený a vyjednaný? Naprosto, naprosto nepředstavitelné,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
O konkrétních rozpočtových přesunech chce vláda rozhodnout v létě – poté, co vyhodnotí vývoj státního rozpočtu v první polovině letošního roku.
Po schválení úsporného balíčku hospodaří vláda v letošním roce s nižším deficitem než v roce předchozím. Letos k 10. květnu dosáhl podle dat ministerstva financí, která zasílá poslancům sněmovního rozpočtového výboru, schodek státního rozpočtu necelých 203 miliard korun. Loni byl přitom ke stejnému dni deficit o téměř 44 miliard vyšší.
Celkem letos rozpočet počítá se schodkem 252 miliard korun. Na daních a dalších odvodech chce kabinet vybrat bilion a 940 miliard. Výdaje pak mají dosáhnout 2 biliony a 192 miliard korun. Ministr financí Stanjura letos několikrát deklaroval, že dodržení letošního plánovaného schodku je klíčovou prioritou celé vlády.
