Státní rozpočet skončil v dubnu v minusu 153 miliard korun. Ve srovnání s loňským rokem je výsledek lepší o necelých 47 miliard. Přispěl k tomu hlavně vyšší výběr daní a sociálního pojištění. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se ve výsledcích odráží začátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Schodek se nicméně prohloubil z březnových 105 miliard korun.
Rozpočet skončil v dubnu se schodkem 153 miliard
Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 591,9 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 10,9 procenta. Výdaje do konce dubna činily 745 miliard korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 1,5 procenta.
„Ve výsledcích rozpočtu se již odráží počátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Inkaso daní z příjmů vykazuje dvouciferné nárůsty, silnější než loni jsou i příjmy z DPH. Podobný obrázek ostatně ilustrují i data o vývoji ekonomiky za první čtvrtletí, kde domácí spotřeba představovala hlavní zdroj současného růstu HDP,“ upřesnil Stanjura. Na hodnocení dopadů konsolidačního balíčku je podle něj zatím brzy, první měsíce ale naznačují, že ekonomiku nedusí.
„Ačkoliv parametry rozpočtu nevypadají špatně – daně se vybírají slušně a výdaje příliš nerostou – tak se rozpočet nevyvíjí úplně dobře. Sice se vyvíjí lépe než rozpočet za loňský rok, ale hůře než rozpočet za rok 2022,“ okomentoval zveřejněné údaje ekonom Deloitte Václav Franče. Rizikem podle něj zůstává, že rozpočet byl sestaven s předpokladem vyššího hospodářského růstu. Přesto neočekává překročení plánovaného celoročního deficitu 252 miliard korun.
Rostl výběr daně z příjmu fyzických osob
Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšilo o 21,3 procenta na 46,1 miliardy korun. Na růstu inkasa se podle ministerstva projevuje letošní snížení prahu pro vyšší sazbu příjmové daně či úprava zdanění nepeněžních benefitů. Výběr daně z příjmu právnických osob se zvýšil o 17,1 procenta na 44,1 miliardy korun.
Rychle rostlo také inkaso spotřebních daní, které se meziročně zvýšilo o 10,8 procenta na 48,1 miliardy korun. Zvyšuje se zejména výběr daně z minerálních olejů a z lihu. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát za první čtyři měsíce roku získal 120,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc.
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o 5,5 procenta na 304,2 miliardy korun, z toho 239,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 36,1 procenta se proti loňskému roku snížily transfery podnikatelům, což souvisí s ukončením podpory podnikatelům kvůli cenám energií.
Kapitálové výdaje za první čtyři měsíce roku dosáhly 54,9 miliardy korun, o čtyři procenta víc než loni. Většinu peněz tvořilo spolufinancování projektů, které využívají dotace Evropské unie.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.