Schodek státního rozpočtu se v březnu oproti předchozímu měsíci mírně prohloubil na 105 miliard korun. Oproti konci loňského prvního čtvrtletí je zhruba o třetinu nižší, tehdy činil rozdíl mezi výdaji a příjmy státu 166,2 miliardy. Zároveň je to ale stále třetí nejhlubší čtvrtletní deficit v historii samostatného Česka.
Schodek rozpočtu dosáhl 105 miliard korun, pozitivně se projevila windfall tax
UDÁLOSTI: Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun (zdroj: ČT24)
Rozpočtové příjmy letos v prvních třech měsících meziročně stouply o více než jedenáct procent na 449 miliard korun, výdaje naopak o 2,6 procenta klesly na 554 miliard korun. Růstu příjmů pomohlo mimo jiné 13 miliard vybraných na první letošní záloze daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Navíc se o šestinu zvýšil výběr daně z příjmu právnických osob na 40,6 miliardy korun. O necelých třináct procent na 40,8 miliardy korun se meziročně zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje pro čtvrtletní výsledek státního hospodaření za klíčové, že se ekonomika vrací k normálu a stát končí s pomocí kvůli cenám energií. Za ni utratil stát meziročně o 16,6 miliardy korun méně.
„Díky příznivým cenám energií není tak masivní pomoc státu, jako byla v roce 2023 a částečně i v roce 2022,“ poznamenal ministr. „Během dalších měsíců se na obou stranách rozpočtu postupně více projeví změny, které přinesl ozdravný balíček a které letos sníží celoroční deficit o 43 miliard korun,“ dodal. Zároveň se projevilo i to, že byly prozatím nižší výdaje na investice – oproti loňskému prvnímu čtvrtletí o dvě a půl miliardy. Ty se podle Stanjury teprve rozbíhají.
Zatímco meziročně rozpočtový schodek klesl o více než šedesát miliard, meziměsíčně se zvýšil – na konci února dosahoval 102,5 miliardy, po březnu byl tedy o další 2,5 miliardy vyšší.
Prezidentův poradce: Projevuje se oživení i vliv konsolidačního balíčku
Člen NERV a poradce prezidenta David Marek řekl, že lze výsledek hospodaření státu v prvním kvartálu hodnotit příznivě, výsledek však nepovažuje za překvapivý. „Nejsme v přebytku, ale deficity jsou znatelně nižší než v minulých letech,“ podotkl.
Za hlavní vlivy považuje – ve shodě se Zbyňkem Stanjurou – zmírnění dopadů energetické krize, zlepšení ekonomické situace státu a také se podle Marka začíná projevovat efekt konsolidačního balíčku.
Rozhovor s ekonomem Davidem Markem (zdroj: ČT24)
Dopady balíčku vidí za meziročním zlepšením státního hospodaření v prvním čtvrtletí i předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová. Zatímco však Marek to vnímá jako pozitivum, Schillerová jako špatnou věc.
„Vláda přijala daňový balíček, kterým zvýšila napříč společností všem daně. Takže díky tomu vybrala víc,“ uvedla.
Deficit veřejných financí se loni zvýšil na 3,3 procenta HDP
Schválený státní rozpočet pro rok 2024 počítá se schodkem 252 miliard korun. Příjmy mají být 1,94 bilionu korun a výdaje 2,19 bilionu korun. Loni hospodařil stát s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
Podle Českého statistického úřadu odpovídal v roce 2023 celkový deficit veřejných financí 3,3 procenta hrubého domácího produktu. Oproti předloňsku byl relativně vyšší, tehdy byl na úrovni 3,2 procenta HDP. Míra zadlužení vládních institucí ovšem loni klesla z 44,2 na 44 procent HDP.
Na deficitu měly hlavní podíl ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 305 miliard korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 70,3 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení byly v deficitu pět miliard korun.
Celkový vládní dluh na konci roku 2023 dosáhl 3,228 bilionu korun. Převážnou část tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,2 miliardy, naopak o 124,4 miliardy se snížil objem přijatých půjček.