Část ministrů chce přidat. Miliardy navíc žádají pro své resorty Bek, Rakušan či Bartoš

Nahrávám video

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.

Příprava letošního státního rozpočtu byla dramatická, ministr financí Zbyněk Stanjura přišel s požadavkem na rozsáhlé škrty, a přestože například ve školství nakonec částečně ustoupil, tvrdí nyní část členů vlády, že potřebuje přidat.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá o dodatečné tři miliardy. „Pokud bychom získali o něco více, bylo by možné zahájit některé důležité investiční projekty,“ dodal. Zmínil se o výstavbě škol, zejména těch mateřských v okolí velkých měst. Nezbytně ale potřebuje hlavně 800 milionů na platy nepedagogických pracovníků škol – školníků, kuchařek nebo uklízeček. Sám v souvislosti s požadovanými penězi hovoří o „garanci pro školství“.

Ředitelé tvrdí, že na platy nepedagogů nemají dost peněz a doufají, že Bek prostředky navíc vyjedná. Jinak by je museli propustit. Ohrožena jsou místa dvou a půl tisíce z nich. Ředitelé zatím berou peníze odjinud. „Úvazky, které nemám rozpočtované od ministerstva, platím z nadtarifních prostředků, které jsou určeny na platy učitelů. Podle pokynů ministerstva máme čekat na to, jestli ještě nepřijde nějaká záplata,“ charakterizovala situaci ředitelka základní školy v Bystřici u Benešova Jana Servusová.

Přidat chce i Bartoš nebo Rakušan, ODS a TOP 09 jsou k požadavkům skeptické

Na čtvrteční jednání šli ovšem s požadavky na zvýšení resortních rozpočtů i někteří další ministři. Ivan Bartoš (Piráti), který má na starost místní rozvoj, chce také nejméně tři miliardy. I ty by podle něj měly skončit ve školách, ovšem v podobě nového vybavení učeben. „Zájem je obrovský, protože technický deficit je poměrně velký,“ podotkl. Tři miliardy chce také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Tvrdí, že mu chybějí na provoz policie a hasičů.

Více peněz sice bude potřebovat i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ten ale tvrdí, že tři a půl miliardy korun nezbytných na zvýšení příspěvku na péči již má v koalici dohodnuté. „Počítáme, pokud jde o zvýšení příspěvku na péči, že bude platit návrh, který projednal sociální výbor. Výrazně akcentujeme lidi, kteří potřebují největší rozsah péče,“ poznamenal.

Stanjura sice připustil, že o změnách v rozpočtu lze jednat, z jeho strany a také z TOP 09 znějí však výzvy ke střídmosti. Například místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček je přesvědčen, že situaci ve školství nevyřeší dodatečné miliardy, ale lepší využití peněz, které již resort v rozpočtu má. „Není nedostatek peněz v kapitole školství, ale je potřeba bavit se o tom, jakým způsobem strukturovat výdaje,“ řekl.

Navíc je Skopeček přesvědčen, že ještě zbývá „dlouhá cesta konsolidace veřejných rozpočtů“. „Nevidím prostor, jakým způsobem bychom mohli rozpočet nafukovat,“ dodal.

Podobně i ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová z TOP 09 míní, že je potřeba udržet státní výdaje na uzdě. „Rádi se seznámíme s návrhy kolegů, ale pak musíme hledat, kde výdaje snižovat,“ zdůraznila.

Říkali jsme to, zní z opozice

Opozice vnímá nové koaliční přetahování o peníze jako ukázku toho, že je rozpočet špatně připraven. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je přesvědčena, že Bek měl prosadit, aby dostal miliardy navíc, již na podzim, kdy se rozpočet finalizoval. „Je to obrovský průšvih vlády, obrovské selhání ministra Beka. Nedokázal obhájit svůj resort,“ podotkla.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) pak hovoří o nereálném rozpočtu. „Při jeho sestavování jsme říkali, že není realistický. Že budou chybět peníze na nepedagogické pracovníky ve školství, že budou chybět peníze na policisty,“ prohlásil.

Letošní rozpočet, jak byl schválen, počítá se schodkem 252 miliard korun, což je o 36,5 miliardy méně než loni. Zároveň je to zhruba desetinásobek schodku z roku 2019 (tehdy činil 28,5 miliardy). Hospodaření vlády se dramaticky zhoršilo za covidové pandemie, kdy stát vyplácel kompenzace za nucené uzavření různých podniků. Největší deficit byl v roce 2021, kdy pandemie pokračovala a zároveň byla zrušena superhrubá mzda, takže státní výdaje byly o 420 miliard vyšší než příjmy.

Od předloňska schodek klesá, ale pomaleji, než mezi lety 2019 a 2020 vzrostl. Mezi lety 2021 a 2022 se snížil zhruba o 60 miliard, loni více než o dalších 70 miliard. Protože je hospodaření tak jako tak stále minusové, roste dál státní dluh. Na konci minulého roku podle aktualizovaných dat ministerstva financí dosáhl 3,111 bilionu korun, meziročně o 216 miliard více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna odvolal generála Haratka z velení kybernetických sil

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolal brigádního generála Radka Haratka z velení kybernetických a informačních sil. Od prosince bude poradcem náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče, oznámil šéf armády na síti X. Na personální změnu upozornil server Seznam Zprávy, jeho odvolání potvrdil i Zůna v rozhovoru pro XTV.
17:38Aktualizovánopřed 38 mminutami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
16:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Je potřeba vytyčit hranice“. Nejvyšší státní zastupitelství se dovolalo v kauze předvolebních plakátů SPD

Kauza předvolebních plakátů SPD půjde před Nejvyšší soud. Proti verdiktu, dle kterého vládní hnutí SPD nespáchalo kontroverzními předvolebními plakáty podněcování k nenávisti ani jiný trestný čin, se dovolala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. ČT to sdělil mluvčí NSZ Petr Malý. Obžalovaný je v kauze také šéf hnutí a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Jeho stíhání je ale přerušené, poslanci ho odmítli vydat. Hnutí SPD i Okamura vinu od počátku odmítají. SPD v prohlášení pro ČTK uvedla, že dovolání respektuje, je ale přesvědčená o správnosti zprošťujícího rozsudku.
10:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka čelil kritice kvůli výrokům o ruských hokejistkách. Později se omluvil

České hokejistky a asistent trenéra Ivo Mocek odsoudili nedělní slova ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Ten v debatě na CNN Prima News označil hokej za mužský sport a v souvislosti s jednáním o startu ruských hráček na mistrovství světa kategorie do 18 let uvedl, že „naše skvělé feministky“ budou muset přežít akci „bez ruských mužatek“. Kritice ho podrobili rovněž někteří mužští profesionální hokejisté nebo vládní i opoziční představitelé. Ministr se v pondělí omluvil a vyjádření označil za nevhodné.
17:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda podpořila návrh ústavního zákona o celostátním referendu

Na pondělním zasedání kabinet projednal a podpořil návrh ústavního zákona o zavedení celostátního referenda. Předpis výslovně vylučuje hlasování o změnách ústavního pořádku, členství Česka v Evropské unii či Severoatlantické alianci (NATO) nebo o otázkách obrany a bezpečnosti státu. Ministři probrali a schválili také návrh, který má upřesnit a rozšířit pravomoci policie při zásazích proti dronům a umožnit takové zásahy i provozovatelům kritické infrastruktury. Zabývali se rovněž opatřeními kvůli možnému zdražování energií, která rovněž podpořili.
04:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nové primátory má Ostrava, Olomouc či Pardubice. Ustavující zastupitelstva hlasují i jinde

Ostravským primátorem se stal v pondělí Richard Vereš z vítězného ANO. Město povede koalice ANO, Starostů a Ostravaka. Ve stejný den pak olomoucké zastupitelstvo zvolilo primátorem lídra STAN Marka Zelenku. Hnutí STAN podepsalo koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Po ustavujícím zastupitelstvu se primátorem Pardubic stal podnikatel a manažer Ondřej Tichý (ODS). Ustavující zastupitelstvo zasedalo i v Prostějově, Českých Budějovicích a na dalších místech.
10:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda souhlasila, aby používání e-žádanek na vyšetření bylo pro lékaře povinné

Používání elektronických žádanek by mělo být pro lékaře nově povinné, u první části z nich od července příštího roku. Od roku 2029 by lékaři měli vést povinně elektronicky také pacientovu dokumentaci. Vláda v pondělí schválila novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, informovalo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Na dříve zveřejněném programu jednání kabinetu bod původně uveden nebyl.
15:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pekárna Zelená louka odmítla obžalobu v kauze dotace na linku na toustový chléb

Společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, v pondělí u středočeského krajského soudu popřela prostřednictvím svého právního zástupce obžalobu, která souvisí s evropskou dotací na linku na toustový chléb. Vinu odmítli i dva bývalí členové představenstva firmy Michal Miksche a Václav Šrámek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.