Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.
Část ministrů chce přidat. Miliardy navíc žádají pro své resorty Bek, Rakušan či Bartoš
Vláda se sešla kvůli požadavkům na změny v letošním rozpočtu (zdroj: ČT24)
Příprava letošního státního rozpočtu byla dramatická, ministr financí Zbyněk Stanjura přišel s požadavkem na rozsáhlé škrty, a přestože například ve školství nakonec částečně ustoupil, tvrdí nyní část členů vlády, že potřebuje přidat.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá o dodatečné tři miliardy. „Pokud bychom získali o něco více, bylo by možné zahájit některé důležité investiční projekty,“ dodal. Zmínil se o výstavbě škol, zejména těch mateřských v okolí velkých měst. Nezbytně ale potřebuje hlavně 800 milionů na platy nepedagogických pracovníků škol – školníků, kuchařek nebo uklízeček. Sám v souvislosti s požadovanými penězi hovoří o „garanci pro školství“.
Ředitelé tvrdí, že na platy nepedagogů nemají dost peněz a doufají, že Bek prostředky navíc vyjedná. Jinak by je museli propustit. Ohrožena jsou místa dvou a půl tisíce z nich. Ředitelé zatím berou peníze odjinud. „Úvazky, které nemám rozpočtované od ministerstva, platím z nadtarifních prostředků, které jsou určeny na platy učitelů. Podle pokynů ministerstva máme čekat na to, jestli ještě nepřijde nějaká záplata,“ charakterizovala situaci ředitelka základní školy v Bystřici u Benešova Jana Servusová.
Přidat chce i Bartoš nebo Rakušan, ODS a TOP 09 jsou k požadavkům skeptické
Na čtvrteční jednání šli ovšem s požadavky na zvýšení resortních rozpočtů i někteří další ministři. Ivan Bartoš (Piráti), který má na starost místní rozvoj, chce také nejméně tři miliardy. I ty by podle něj měly skončit ve školách, ovšem v podobě nového vybavení učeben. „Zájem je obrovský, protože technický deficit je poměrně velký,“ podotkl. Tři miliardy chce také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Tvrdí, že mu chybějí na provoz policie a hasičů.
Více peněz sice bude potřebovat i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ten ale tvrdí, že tři a půl miliardy korun nezbytných na zvýšení příspěvku na péči již má v koalici dohodnuté. „Počítáme, pokud jde o zvýšení příspěvku na péči, že bude platit návrh, který projednal sociální výbor. Výrazně akcentujeme lidi, kteří potřebují největší rozsah péče,“ poznamenal.
Stanjura sice připustil, že o změnách v rozpočtu lze jednat, z jeho strany a také z TOP 09 znějí však výzvy ke střídmosti. Například místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček je přesvědčen, že situaci ve školství nevyřeší dodatečné miliardy, ale lepší využití peněz, které již resort v rozpočtu má. „Není nedostatek peněz v kapitole školství, ale je potřeba bavit se o tom, jakým způsobem strukturovat výdaje,“ řekl.
Navíc je Skopeček přesvědčen, že ještě zbývá „dlouhá cesta konsolidace veřejných rozpočtů“. „Nevidím prostor, jakým způsobem bychom mohli rozpočet nafukovat,“ dodal.
Podobně i ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová z TOP 09 míní, že je potřeba udržet státní výdaje na uzdě. „Rádi se seznámíme s návrhy kolegů, ale pak musíme hledat, kde výdaje snižovat,“ zdůraznila.
Říkali jsme to, zní z opozice
Opozice vnímá nové koaliční přetahování o peníze jako ukázku toho, že je rozpočet špatně připraven. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je přesvědčena, že Bek měl prosadit, aby dostal miliardy navíc, již na podzim, kdy se rozpočet finalizoval. „Je to obrovský průšvih vlády, obrovské selhání ministra Beka. Nedokázal obhájit svůj resort,“ podotkla.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) pak hovoří o nereálném rozpočtu. „Při jeho sestavování jsme říkali, že není realistický. Že budou chybět peníze na nepedagogické pracovníky ve školství, že budou chybět peníze na policisty,“ prohlásil.
Letošní rozpočet, jak byl schválen, počítá se schodkem 252 miliard korun, což je o 36,5 miliardy méně než loni. Zároveň je to zhruba desetinásobek schodku z roku 2019 (tehdy činil 28,5 miliardy). Hospodaření vlády se dramaticky zhoršilo za covidové pandemie, kdy stát vyplácel kompenzace za nucené uzavření různých podniků. Největší deficit byl v roce 2021, kdy pandemie pokračovala a zároveň byla zrušena superhrubá mzda, takže státní výdaje byly o 420 miliard vyšší než příjmy.
Od předloňska schodek klesá, ale pomaleji, než mezi lety 2019 a 2020 vzrostl. Mezi lety 2021 a 2022 se snížil zhruba o 60 miliard, loni více než o dalších 70 miliard. Protože je hospodaření tak jako tak stále minusové, roste dál státní dluh. Na konci minulého roku podle aktualizovaných dat ministerstva financí dosáhl 3,111 bilionu korun, meziročně o 216 miliard více.