Už nyní požadují ministři zvýšení rozpočtů svých resortů na příští rok o víc než 100 miliard, vyplynulo z odpovědí členů vlády a koaličních lídrů pro Českou televizi. Například ministři dopravy a školství mluví každý o desítkách miliard navíc oproti letošnímu roku.
Nové požadavky ministrů na státní rozpočet pro rok 2025 překračují sto miliard
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN) by chtěl přidané miliardy použít na platy učitelů, pro univerzity i k výstavbě nových škol. Ke zvyšování výdajů na školství se vláda zavázala v programovém prohlášení.
„V příštím roce myslím, že neexistuje nějaký vnější důvod pro to, abychom odkládali plnění závazku, který máme ve vládním programovém prohlášení,“ řekl Bek.
Jak dát do pořádku veřejné finance?
Ve vládním programovém prohlášení je však také slib snižování schodku státního rozpočtu. V loňském roce hospodařil stát s deficitem 288,5 miliardy. V příštím roce by podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) neměl přesáhnout 235 miliard. „Pro mě je hlavní priorita snižování deficitu státního rozpočtu, tak abychom dávali veřejné finance do pořádku.“
Pro letošek je schodek schválen ve výši 252 miliard korun.
Školství přitom musí šetřit už letos, byť bylo jedním z mála resortů, kterému rozpočet vzrostl. Stát musel poslat miliardy navíc na platy učitelů. V praxi ale řada ředitelů z těchto peněz dotuje provozní zaměstnance nebo třeba tandemovou výuku.
„Úplně upřímně, já mám druhou práci. Tím se mi kompenzuje nedostatek financí. Ale neměnil bych, mně vyhovuje, že může být ta párová výuka. Myslím, že je to pro děcka přínosné,“ uvedl učitel ZŠ Chotýšany Lubomír Zajíček.
Na 130 procent průměrné mzdy, která má od letoška učitelům náležet, nyní Zajíček nedosáhne. Jen na plnění tohoto závazku bude resort školství potřebovat příští rok deset miliard navíc.
„Vedle toho považujeme za velkou prioritu rozpočet vysokých škol. Tam navrhujeme navýšení provozních prostředků o šest miliard korun. Třetí prioritou jsou investiční prostředky, pokud si dobře pamatuju, sedm a půl miliardy korun,“ vypočítal ministr Bek.
„Konkrétní ministr a to je jedno, jestli školství nebo jiného resortu, musí přesvědčit nejen ministra financí, ale vládu jako celek,“ řekl k tomuto a dalším požadavkům ministr Stanjura.
TOP 09 kritizuje vysoké požadavky hnutí STAN
Koaliční TOP 09 chce, aby rozpočtový schodek klesl z letošních plánovaných 252 miliard na 200 miliard v roce příštím. Proto kriticky poukazuje na požadavky hnutí STAN. „Hnutí STAN už v součtu navrhuje snad ke sto miliardám navíc nad rámec toho plánovaného schodku 235 miliard. To nejenom, že neodpovídá kritériím, abychom mohli mít euro, ale to neodpovídá ani tomu, že bychom snižovali schodek,“ kalkuluje šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Většina ministrů zatím přesné požadavky pro příští rok tají. Velká část bude chtít do svých rozpočtů navíc miliardy, někteří pak desítky miliard. Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tak bude muset pokrýt mimo jiné růst důchodů a zvýšení příspěvku na péči. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si už řekl o třicet miliard na stavby dálnic, silnic a železnic.
Další členové vlády pak mluví o miliardách. „Máme to kvantifikováno, určitě to malé částky nebudou. Je to samozřejmě koncepce ochrany měkkých cílů, jsou to další provozní výdaje,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Jsou to peníze na bydlení. Plus máme hospodářsky a strukturálně ohrožená území, kde vnímám i deficit z loňského roku, že jsme tam nedodali peníze,“ říká pak ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ten bude požadovat navíc deset až dvanáct miliard.
Opozice už nyní vládě vzkazuje, že její rozpočet nepodpoří. „Tento ministr financí vytvořil svou nedůslednou prací strukturální deficity v jednotlivých kapitolách,“ uvedla bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
Na vyjednávání o svých požadavcích mají členové vlády čas do konce září, kdy bude kabinet schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok. V říjnu pak začnou tento důležitý zákon projednávat poslanci.