Inflace v Česku v září mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání se srpnem ale ceny v září klesly o 0,4 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali.
Inflace v září zrychlila na 2,6 procenta
„Zářijový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl stejně jako v srpnu výrazně ovlivněn cenami potravin a pohonných hmot. Potravin poprvé od loňského listopadu meziročně zdražily,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Zmínila, že proti loňskému září bylo letos například polotučné trvanlivé mléko dražší o pětinu, máslo přibližně o 43 procent a čokoládové výrobky zdražily o 22 procent.
Ceny u potravin a nealkoholických nápojů se v září meziročně zvýšily o 0,6 procenta po srpnovém poklesu o 1,8 procenta. Zhruba o tři procenta zdražily proti loňsku ovoce a zelenina. Ceny lihovin a piva vzrostly zhruba o pět procent, tabákových výrobků o 6,6 procenta. Víno zlevnilo přibližně o čtyři procenta. Ceny pohonných hmot a olejů v září zrychlily meziroční pokles na 11,2 procenta ze srpnových 4,1 procenta.
Zdražila elektřina i voda
Nájemné z bytu v září meziročně zdražilo o 6,4 procenta, vodné téměř o jedenáct procent a stočné o víc než třináct procent. Ceny elektřiny se zvýšily téměř o devět procent, tepla a teplé vody o skoro sedm procent. O 4,2 procenta ale proti loňsku klesly ceny zemního plynu a o necelé procento ceny tuhých paliv.
Stravovací služby zdražily meziročně o 6,9 procenta a ubytovací služby o 8,8 procenta. Ceny dovolených s komplexními službami se zvýšily o čtyři procenta. Ceny služeb úhrnem vzrostly o pět procent, u zboží se proti loňsku zvýšily o 1,2 procenta.
Za optický klam vyšší inflace může srovnání s loňskými nízkými hodnotami, míní analytici
Zářijové zrychlení meziroční inflace ovlivnila podle analytiků srovnávací základna z loňského roku, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent, shodli se ekonomové. Současně upozornili na to, že v září poprvé od loňského listopadu meziročně zdražily potraviny a nealkoholické nápoje.
„Růst meziroční inflace na 2,6 procenta může na první pohled působit varovně, nicméně jedná se do značné míry o optický klam. Velkou roli zde hraje efekt nízké srovnávací základny z loňského září, kdy ustupující inflační vlna přinesla nezvykle strmý meziměsíční pokles cenové hladiny. Letošní září předvedlo normální inflační vývoj, což tlačí meziroční hodnotu směrem nahoru,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „V souhrnu hodnotíme zářijová data spíše pozitivně a nenacházíme v nich signály oživení inflačních rizik,“ dodal Hradil.
Ekonom Martin Janíčko k zářijové inflaci (zdroj: ČT24)
Ve zdražování potravin podle ekonoma společnosti MND a Vysoké školy ekonomické Martina Janíčka hrála primární roli zvýšená poptávka. „Na údajích z maloobchodních tržeb je vidět, že poptávka může tahat ceny potravin nahoru,“ podotkl odborník. Souhlasí ale také s tím, že do zářijové vyšší inflace zasáhla i srovnávací základna.
Pohonné hmoty by po zářijovém poklesu měly zase zdražovat, míní Janíčko. Očekává narůst o korunu až o dvě.
„Do konce roku uvidíme čísla podobná jako vidíme dnes, či mírně nižší, kolem 2,5 procenta. Za tento celý rok odhadujeme něco kolem 2,3 až 2,4 procenta, což je velmi pozitivní,“ řekl ekonom.