Schodek státního rozpočtu je ke konci dubna čtvrtý největší od vzniku České republiky. V uplynulém měsíci vzrostl z březnových 91,2 miliardy korun na 126,1 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni ve stejném období deficit činil 153,1 miliardy korun. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.
Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy
5 minut
Události: Schodek státního rozpočtu ke konci dubna
Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta. K jejich nárůstu přispělo zejména vyšší inkaso daní. Rozpočtové výdaje se proti prvním čtyřem měsícům loňského roku zvýšily o 0,5 procenta na 748,8 miliardy korun.
„Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná,“ sdělil Stanjura. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2023, kdy ještě konsolidační balíček neplatil, se dubnové saldo rozpočtu zlepšilo o 74 miliard korun.
Ministr zároveň dodal, že dubnové prohloubení schodku proti březnu je obvyklé. „Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu,“ upřesnil. To potvrdil i analytik Komerční banky Jaromír Gec. „Z hlediska sezonnosti patří duben tradičně spíše mezi slabší měsíce. Letošní dubnové meziměsíční prohloubení schodku o 34,9 miliardy korun je ovšem méně výrazné než loni a zhruba na úrovni roku 2023,“ uvedl.
„Je to dobrá zpráva pro Česko,“ okomentoval měsíční plnění rozpočtu předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Normálně spíše duben přináší ministrům financí špatné zprávy, ale ten letošní, si myslím, byl poměrně nezvyklý, protože letos v sobě vyrovnání začíná odrážet konsolidační úsporné kroky,“ dodal s tím, že vláda a ministerstvo financí konečně „sklízí sladké ovoce předchozí hořké námahy“.
Studio ČT24: Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny Michal Skořepa o státním rozpočtu
„I přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je potřeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné,“ míní analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Zatím je podle ní obtížné předvídat, zda se podaří splnit plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.
„Částka 126 miliard za čtyři měsíce je pořád obrovsky vysoká. Je to ekvivalent zhruba jednoho a půl procenta HDP za celý rok a mám pocit, že přestože konsolidační balíček nějakým způsobem zabírá, tak bychom si měli zvyknout na to, že deficity po třetině roku budou výrazně nižší. Z tohoto pohledu si myslím, že i přes zlepšení oproti loňskému roku to úplně pozitivně hodnotit nelze,“ řekl ekonom BeePartner a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník, podle kterého je ale potřeba počkat si na konečný verdikt na konec roku.
9 minut
Studio ČT24: Ekonom BeePartner a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník o státním rozpočtu
Rostl výběr daně z příjmů fyzických osob
Z daňových příjmů nejdynamičtěji rostl výběr daně z příjmů fyzických osob, který se zvýšil o 15,3 procenta na 53,1 miliardy korun. K jeho zvýšení přispěl podle resortu financí růst mezd a platů, ale také zrušení některých slev na dani nebo snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu. Růst mezd přispěl i k vyšším odvodům povinného pojistného, které se meziročně zvýšily o 7,2 procenta na 260,4 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty se proti loňsku zvýšilo o 8,5 procenta na 131,1 miliardy korun. Podle ministerstva růst souvisí se zvyšováním spotřeby domácností.
Na spotřebních daních se vybralo 50,7 miliardy korun, meziročně o 5,4 procenta víc. K růstu přispělo zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Inkaso daně z příjmu právnických osob přineslo do rozpočtu 46,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 5,8 procenta.
Výdajům dominovaly sociální dávky
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 312,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. Z této částky tvořily 242,9 miliardy korun výplaty důchodů, jejich objem se meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Na obsluhu státního dluhu šlo 28 miliard korun, o 23,3 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje do konce dubna dosáhly 43,6 miliardy korun, proti loňsku se snížily o 20,8 procenta. Za poklesem podle resortu stojí zejména nižší financování společných programů Česka a Evropské unie, které kleslo o 9,2 miliardy korun. O 7,7 miliardy korun se meziročně snížily investiční nákupy ministerstva obrany, což je dáno nepravidelným financováním armády.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
