Přelom roku přinese několik změn pro lidi s vadami sluchu. Nově jim například pojišťovny budou proplácet sluchadla na obě uši. Změny se od nového roku dotknou i zaměstnavatelů lidí s handicapem, kterým stát bude přispívat více.
Kochleární implantát pro obě uši dnes dostávají proplacený od pojišťoven pouze děti, a to od roku 2014. Teď na dvojici implantátů dosáhne i většina dospělých.
„Jsou to zásadní novinky. Oboustranná kochleární implantace pro perspektivního pacienta je věc, která dramaticky zlepšuje rozumění v hlučném prostředí, umožní návrat prakticky bez omezení do normálního života,“ zdůraznil lékař Jan Bouček z Kliniky ORL 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Kochleární implantát neboli malé digitální zařízení za uchem, které komunikuje s implantátem v uchu, totiž dokáže vrátit sluch těm, kterým už nic jiného nepomáhalo.
- Systém kochleárního implantátu je zařízení, které obchází tu část ucha, která nefunguje správně, a vysílá signály přímo na sluchový nerv. Skládá se z implantátu a zvukového procesoru.
- Elektroda implantátu se neslyšícímu zavede do kochley (hlemýždě), kde stimuluje nervy vnitřního ucha a nahrazuje tak jeho funkci. Zvukový procesor je pak umístěn zvenku za uchem.
Odborná společnost proto s pojišťovnami o jejich úhradách debatovala celý podzim. Nakonec se dohodli na stoprocentním pokrytí. Pro jednoho člověka je to zhruba 200 tisíc korun.
Navíc se zkrátila doba pro výměnu jedné z částí implantátů. Měnit se teď bude řečový procesor jednou za sedm let, ne za desetiletí jako dosud. „Pojišťovnám a ministerstvu zdravotnictví za to patří dík. I tak bychom do budoucna mohli diskutovat i dobu kratší, třeba pět až šest let,“ dodal Viktor Chrobok, přednosta Kliniky ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
„Řečový procesor jako technologická pomůcka totiž stárne úplně stejně jako to, co běžně používáme, třeba jako mobilní telefony,“ dodal lékař Bouček.
V Česku má implantát přes tisíc lidí a každý rok přibude zhruba 120 dalších. Podle lékařů by číslo mohlo být vyšší. Problém je, že i po více než 30 letech se o metodě málo ví.
Příspěvek na mzdy lidem s handicapem vzroste
Lidé s vadami sluchu nebudou jediní, koho se dotknou novinky, které začnou platit od nového roku. Třeba příspěvky zaměstnavatelům na mzdy lidí se zdravotním postižením vzrostou o 800 korun až na 12 800 korun měsíčně. Stát tak pomáhá udržet pracovní místo asi 55 tisícům handicapovaných.
Nějakým typem zdravotního postižení trpí každý osmý obyvatel Česka. Podle statistiků je to 1,152 milionu lidí. Nejčastěji mají pohybové potíže, z nich trpí vážným omezením při vykonávání běžných činností skoro 450 tisíc lidí.
Charitativní organizace začaly vznikat před třiceti lety
Příprava reforem, které usnadňují či zlepšují život handicapovaným, přitom často trvá mnoho let. Dlouhé politické debaty předcházely třeba zavedení inkluze na českých školách. Před třemi lety umožnila postiženým dětem společné vzdělávání s těmi zdravými. Dodnes se ale řada škol potýká s nedostatkem peněz i personálu.
Změny se ale dějí – hned po sametové revoluci v roce 1989 začaly vznikat charitativní organizace, které se o handicapované starají nepřetržitě a chtějí jim zajistit důstojnější podmínky pro život.
Od velkokapacitních ústavů po bydlení v bytech
Jedna z prvních reportáží, která otevřeně mluvila o žalostném stavu sociálního systému v tehdejším Československu, se v Televizních novinách objevila 2. ledna 1990. „Neobydlené domy v pohraničí, ve kterých neměl kdo bydlet, postižené děti, které v této společnosti neměl raději nikdo vidět,“ zaznělo.
Horní Poustevna, o které se v reportáži mluvilo, se později stala průkopníkem v cestě k rušení velkokapacitních ústavů. „V prvním a zatím jediném českém případě se o jedenáct těžce handicapovaných dětí stará šest dospělých,“ informovala o proměně ústavu televize v květnu 1996 v pořadu „21“.
Dalším krokem byl i přesun dospělých klientů do samostatných bytů. Tuto změnu vláda podpořila o dekádu později. Iniciátorem změn se staly desítky neziskových organizací, které vznikly po sametové revoluci. Jednou z nich byl Výbor dobré vůle tehdejší první dámy Olgy Havlové. „Pro postižené je velice důležité, že jenom nesedí doma,“ řekla Havlová v roce 1994.
Lidem s handicapem pomáhají moderní technologie
Za posledních třicet let se – postupně – změnily i možnosti dopravy pro lidi, kteří mají nějaké omezení. „První bezbariérový přechod pro tělesně postižené občany a maminky s kočárky v Praze se začal dnes budovat na Klárově,“ hlásila televize 23. května 1990 v pořadu Aktuality. Například stanice metra ale nebyly bezbariérové ještě několik let, i to se ale měnilo: na některých stanicích se lidem s handicapem časem otevřely technické výtahy v zázemí metra.
Kromě toho lidem pomáhaly i moderní technologie. Už v roce 1989 dokázaly kamery v čidle převést tisk do hmatového písma, dnes toho zvládnou ještě mnohem víc a hlavně jsou dostupnější. Změnil se i přístup veřejnosti k lidem s handicapem.
A třeba již zmíněný kochleární implantát, jehož proplácení se od nového roku změní, byl původně velký přístroj a nosil se kolem krku. Čeští lékaři přístrojem vrátili sluch prvnímu pacientovi v roce 1987.
