Jen pětina železničních stanic a zastávek v Česku je alespoň částečně přístupná pro vozíčkáře. A málo je i bezbariérových vlaků. Vyplývá to z průzkumu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Lidé používající invalidní vozík se tak na většinu nástupišť vůbec nedostanou. Ministerstvo dopravy by tak podle ombudsmanky mělo dopravce přinutit k tomu, aby jejich služby byly pro vozíčkáře přístupnější.
Vlaky i nástupiště jsou pro vozíčkáře často nepřístupné. Ombudsmanka požaduje nápravu
10 minut
Studio ČT24: Jen pětina vlakových stanic je přístupná vozíčkářům
Podle průzkumu, který nechala zpracovat kancelář veřejné ochránkyně práv, je v České republice jen pětistovka železničních stanic a zastávek, kam vozíčkáři nemají problém se dostat. Velký rozdíl je také v přístupnosti vlaků různých dopravců. „Celkově není situace dobrá,“ řekla ombudsmanka Anna Šabatová.
Největší dopravce České dráhy mají podle průzkumu přístupných 70 procent vlaků a Leo Express všechny, RegioJet neměl dlouho žádné. Nyní na svém webu informuje, že si pořídil mobilní plošiny, a umožňuje tak nástup do vlaků na trase z Prahy do Ostravy a Žiliny. Zároveň musí podle smlouvy s ministerstvem dopravy umožnit nástup a cestování v rychlících z Brna do Bohumína, které provozuje od neděle. Arriva a GW Train Regio mají přístupnou část vlaků, vyplývá ze zjištění ombudsmanky.
Bezbariérovost železničních stanic
Výzkum potvrdily i osobní zkušennosti právničky Veroniky Vítkové, která je na vozíčku. „Stalo se mi, že jsem měla dopředu objednanou cestu vlakem, na nástupiště ale přijel bariérový vlak a musela jsem čekat dlouho na nástupišti, až přijel bezbariérový vůz. Můj elektrický vozík váží sto šedesát kilogramů, nejde jen tak zvednout do vlaku,“ popsala.
V Česku ovšem podle Anny Šabatové neexistuje žádný právní nástroj, jak dopravce přinutit k tomu, aby své služby dělali pro vozíčkáře přístupnější. Takový by chtěla zavést. „Existuje pouze nařízení, že všechny vagony vyrobené po roce 2008 musí být těmto lidem přístupné,“ řekla Šabatová.
Nejde to ze dne na den, ale snaha je
Na veletrhu Rehaprotex na konci října ministr dopravy Vladimír Kremlík (ANO) řekl, že když bude ministerstvo uzavírat v budoucnu smlouvy s dopravci na provoz rychlíkových a expresních vlaků, bude jedním z požadavků i možnost přepravy vozíčkářů. Pozitivně snahu dopravců a správce železnic hodnotil na veletrhu i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Podle Anny Šabatové je zřejmé, že situaci nelze zlepšit ze dne na den a že se proti západoevropským státům začalo později. „Nevěnuje se tomu však dostatečná pozornost,“ míní veřejná ochránkyně práv.
U nádraží je problém především na starých stanicích, v menších městech a vesnicích. Podle zkušeností není problém tam, kde nádražní budovy a nástupiště byly rekonstruovány. V současnosti navíc Správa železniční dopravní cesty poměrně intenzivně investuje do oprav stanic poté, co převzala nádražní budovy od Českých drah.
Dopravci by měli myslet i na nevidomé a neslyšící
Anna Šabatová uvedla, že dostupnost železniční dopravy je klíčová pro to, aby handicapovaní mohli naplňovat svá další práva. „Aby mohli jezdit do zaměstnání, chodit do školy, navštívit příbuzné. Omezení při cestování dopadá na všechny sféry života,“ řekla.
Zmínila i další překážky, jimiž je často nutnost nahlásit svoji cestu jeden až dva dny předem, dostupnost plošin v nádražích jen v omezené denní době. Plošiny jsou také v majetku Českých drah a ostatní dopravci za pronájem musí platit, proto nemají motivaci je používat.
Dopravci by podle Anny Šabatové měli myslet nejen na vozíčkáře, ale i na nevidomé a neslyšící či lidi s mírným mentálním postižením. Poslala také podnět ministerstvu dopravy, ale odpověď vzhledem ke krátkému času zatím neobdržela.
