Novela vyhlášky o inkluzi má snížit finanční i administrativní náročnost společného vzdělávání handicapovaných a nadaných dětí. Snížit se má počet asistentů ve třídách: zatímco teď mohou být i tři, nově to má být maximálně jeden, který se bude muset věnovat víc žákům najednou, navrhuje ministerstvo školství. Někteří ředitelé ale před změnami varují. Nyní pracuje ve školách přes 17 tisíc asistentů.
Ministerstvo chce jen jednoho asistenta učitele ve třídě. Jsou prý moc drazí
2 minuty
Ministerstvo chce omezit počet asistentů pedagogů
Ministerstvo navrhlo, aby se předepsané pomůcky či asistenti financovali pouze v případě, že zatím škole chybí. To by společně s úpravou proplácených částek v ceníku vyhlášky mělo vést k roční úspoře kolem patnáct milionů korun, vyčíslil úřad. Asistenti pedagogů jsou totiž nejdražší položkou inkluze. „Základním motivem té vyhlášky je, abychom se dostali ke sdílení asistentů pedagoga,“ podotkl ministr školství Robert Plaga (ANO).
„Úpravou tohoto ustanovení bude podpořeno účelné a efektivní čerpání prostředků státního rozpočtu. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pak bude více směřovat k podpoře jejich samostatnosti, získávání sociálních kompetencí, začlenění do sociální skupiny třídy a tím ke skutečné integraci/inkluzi,“ stojí v důvodové zprávě návrhu.
Česká školní inspekce zjistila, že v některých školách neplatí, že s vyšším počtem pedagogických pracovníků ve třídě roste kvalita vzdělávání. „Efektivita jejich práce nebyla taková, aby to přinášelo nějaké kvalitativně pozitivní věci vzdělávaným žákům,“ upozornil náměstek České školní inspekce Ondřej Andrys.
Zastánci inkluze ale upozorňují, že pokud novela neumožní víc asistentů, bude odporovat zákonu. „Říká, že na podpůrné opatření má právo každý žák, který ho nutně potřebuje,“ prohlásila místopředsedkyně české odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.
Jako příklad poslouží Základní škola Svatoplukova v Olomouci. V jedné třídě tu učitelce pomáhají hned dva asistenti. „Některé děti potřebují pomoct víc s matematikou, některé se psaním, některé třeba se soustředěním,“ říká jeden z asistentů Jiří Ondrušák.
Ředitel školy Jiří Vymětal současný stav brání a tvrdí, že kvalita vzdělávání by byla bez asistentů úplně jinde. „Jsou zajištěny potřeby všech dětí. Dělají obrovský pokrok, cítí se bezpečně, zažívají úspěch,“ podotkl.
Podle nové vyhlášky by mělo ubýt kontrol
Novela vyhlášky je teď v připomínkovém řízení, platit má od už 1. března příštího roku. Vést by měla také ke snížení administrativní zátěže škol a poraden. Kontroly nastavení práce s dítětem by se nově mohly dělat třeba jednou za čtyři roky či podle potřeb konkrétních žáků, nikoli pravidelně po dvou letech, jak je nyní zvykem. Výjimkou by měli zůstat mentálně postižení a děti ve speciálních školách, jejichž kontroly by zůstaly i nadále častější.
Z vyhlášky zřejmě zmizí i ustanovení o přednostním vzdělávání handicapovaných dětí v běžných školách. Podle úřadu vyhláška v tomto směru kopíruje zákon a zrušením tohoto bodu se tak nic nezmění. Úprava by měla také zrušit jednodruhové speciální školy a umožnit, aby do nich mohly chodit děti s různými druhy zdravotního postižení.
Zároveň má také nastavit pravidla pro vytváření víceoborých tříd ve speciálních školách, která by měla zajistit kvalitu vzdělávání handicapovaných hlavně v technických oborech.
Podporu nadaných dětí návrh vyhlášky neřeší, i když ministerstvo již dříve uvedlo, že by se jí chtělo také více zabývat. Na podporu v začleňování handicapovaných a nadaných dětí šly od září 2016 do loňského podzimu dvě miliardy korun, konkrétně nadané žáky podpořil stát pěti miliony korun.
