Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.
„Situace před zítřejšími rozhovory ve Washingtonu je mimořádně vážná, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že cílem pro pondělní jednání ve Washingtonu je prezentovat jednotný postoj Ukrajiny a jejích evropských spojenců, napsala agentura Reuters.
Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání byla úspěšná, uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Pokud nedojde k dohodě o příměří, EU a USA musí zvýšit tlak na Rusko,“ řekl předseda Evropské rady Antonio Costa ve svém prohlášení na síti X.
„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty,“ varoval Macron, který je přesvědčen, že ruský vládce Vladimir Putin nechce mír, ale kapitulaci Ukrajiny.
Je klíčové nejprve zajistit příměří, shodli se účastníci videokonference koalice ochotných. Jde o neformální uskupení států, které aktivně podporují Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Skupinu vede Francie a Velká Británie, její součástí je i Česko.
Účast na pondělním jednání Zelenského s Trumpem v Bílém domě vedle Macrona oznámili také německý kancléř Friedrich Merz, premiér Velké Británie Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Následně svou účast na pondělním jednání podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Zahraniční zpravodajka ČT Helena Truchlá přiblížila, že evropští představitelé mají v plánu se ve Washingtonu zaměřit na tři témata. Jedná se o podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, teritoriální budoucnost napadené země a nakonec otázku procesního pokračování rozhovorů, jestli dojde k uzavření příměří a následně míru, nebo rovnou mírové dohody.
Jednání Zelenského a von der Leyenové
Zelenskyj se v neděli před videokonferencí setkal v Bruselu s von der Leyenovou. Na společné tiskové konferenci sdělil, že současná bojová linie by měla sloužit jako základ pro další rozhovory. „Potřebujeme skutečná jednání, což znamená, že můžeme začít tam, kde je nyní fronta,“ řekl a dodal, že evropští lídři to podporují. „Mezinárodní hranice nelze změnit silou. To je rozhodnutí, které musí učinit pouze Ukrajina,“ prohlásila von der Leyenová.
Šéfka EK také uvedla, že ukrajinské ozbrojené síly nesmějí být nijak omezovány. „Ať už jde o spolupráci s jinými třetími zeměmi, nebo o pomoc od jiných třetích zemí. Žádná omezení pro ukrajinské ozbrojené síly.“ Ukrajina se musí stát „ocelovým dikobrazem“, kterého nepřátelské síly nemohou „strávit“, dodala.
Bezpečnostní záruky
Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v neděli na síti X uvedl, že Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Kyjev naléhá na to, aby součástí možných budoucích dohod s Ruskem byla také Evropa.
„Potřebujeme, aby součástí našich bezpečnostních záruk byl vstup do EU,“ sdělil na brífinku po jednání s šéfkou EK ukrajinský prezident. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil, že Spojené státy se budou i nadále snažit vytvořit scénář, který by pomohl ukončit ruskou válku. „Pokud zde nebude možné dosáhnout míru a válka bude pokračovat, budou i nadále umírat tisíce lidí... Bohužel se to může stát, ale my to nechceme,“ dodal.
Putin podle nedělního prohlášení amerického zmocněnce Stevea Witkoffa pro televizi CNN souhlasil s poskytnutím určitých bezpečnostních záruk Ukrajině. „Podařilo se nám získat ústupek, že Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5,“ řekl Witkoff. Naznačil, že by to mohlo nahradilo snahu Ukrajiny o členství v NATO.
Článek 5 zakládající smlouvy NATO zakotvuje princip kolektivní obrany – myšlenku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Tento slib však nemusí stačit k tomu, aby přesvědčil vedoucí představitele v Kyjevě, aby se vzdali celé Doněcké a Luhanské oblasti, včetně opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu, jak to požaduje Kreml.
Moskva také počítá s tím, že si ponechá ukrajinský poloostrov Krym, který nelegálně anektovala už v roce 2014. Na oplátku je prý ochotna zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
Zelenskyj: Kreml není připravený na trojstranné jednání
Zelenskyj míní, že Kreml není připravený na trojstranné jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou. Dodal, „je důležité, aby byl s námi Washington“. Také zopakoval svůj postoj, že je nutné uzavřít příměří, aby bylo možné vyjednat konečnou dohodu.
Von der Leyenová sdělila, že pojem „příměří“ je méně důležitý než nutnost zastavit zabíjení. „Nejde tedy o samotný termín, ale o obsah. Je velmi důležité, aby se co nejdříve uskutečnilo třístranné setkání (...) mezi prezidentem Ukrajiny, prezidentem Spojených států a prezidentem Ruska,“ dodala.
Trump čelí kritice, že ustoupil od požadavku bezpodmínečného příměří a přistoupil na Putinův požadavek rovnou uzavřít úplnou mírovou dohodu.
„Dokud bude pokračovat krveprolití na Ukrajině, tak Evropa bude pokračovat v diplomatickém i hospodářském tlaku na Rusko,“ deklarovala šéfka EK. Dodala, že začátkem září Unie plánuje oznámit devatenáctý balík sankcí vůči Rusku.
Česko ve Washingtonu nebude
Za Česko se jednání ve Washingtonu nikdo nezúčastní, řekl vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek. „Očekávám, že se udělá druhý krok k ukončení války. Pokud se někdo domníval, že tak nastane již ten minulý pátek, tak byl velmi naivní, ale mohl to být začátek konce toho šíleného válečného konfliktu,“ prohlásil místopředseda ANO Karel Havlíček.
Během soboty Trump hovořil s některými evropskými lídry a informoval je o průběhu summitu s Putinem, který se uskutečnil na Aljašce v noci z pátku na sobotu SELČ. Stejně tak mluvil se Zelenským, který poté uvedl, že se s Trumpem setká v pondělí ve Washingtonu. O pozvání evropských lídrů na jednání do Washingtonu již v sobotu s odvoláním na dva anonymní evropské zdroje informoval americký list The New York Times (NYT).
Americká diplomacie řeší dozvuky aljašského summitu. Konkrétně skandál s dokumenty, které se našly v tiskárně jednoho z hotelů v místě konání a které obsahovaly telefonní čísla zaměstnanců americké vlády i přesný program jednání včetně tříchodového menu a zasedacího pořádku. To potvrzuje, že lídři měli v plánu pracovní oběd, schůzka ale skončila předčasně.
