Dlouhodobá izolace u dětí způsobuje vážné duševní problémy, české děti kvůli zavřeným školám postihuje více než jinde v Evropě, varuje předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. V Interview ČT24 řekla, že snaha naplnit běžné osnovy při distanční výuce škodí dětem i učitelům.
Děti izolací trpí a nerovnosti se zvyšují, varuje speciální pedagožka Laurenčíková
Interview ČT24: Izolace na české děti dopadá extrémně, varuje předsedkyně odborné společnosti (zdroj: ČT24)
České děti jsou podle Laurenčíkové současnou situací zasaženy extrémně, v jiných evropských zemích totiž tak dlouho a celoplošně školy uzavřeny nebyly. Negativní vliv má izolace nejen na děti, které se už předtím nacházely ve složitých podmínkách, ale i na ty ze stabilního prostředí.
„Dlouhodobá sociální izolace i u dětí z běžného prostředí způsobuje velmi vážné duševní problémy, jako jsou depresivní úzkostné stavy, sebevražedné tendence, sebepoškozování, ztráta motivace vstát ráno z postele,“ varuje.
Připomíná také, že děti jsou ve vleku událostí, na něž nemají žádný vliv, a jejich potřeby jsou odsouvané. Ovšem to, že hlasy dětí nejsou slyšet, neznamená, že nemají vážné problémy. „Důsledky tohoto přístupu vlády budou obnažené ve chvíli, kdy se děti do škol začnou vracet,“ je přesvědčena odbornice.
Kvůli pandemii se ve velkém stresu ocitlo mnoho domácností. Ekonomické problémy a stres rodičů se přenáší na děti, které čtyřikrát více než v minulosti vyhledávají krizové služby. Ty jsou přetížené a už narazily na kapacitní strop, řada dětí se tedy k pomoci nedostane včas, upozorňuje Laurenčíková.
Problém ilustruje na případu desetiletého chlapce, který s maminkou samoživitelkou bydlí na ubytovně. Žák se přestal připojovat na on-line hodiny, protože se styděl za své prostředí, a v důsledku nemohl držet krok s výukou. „Je důležité takové děti systematicky evidovat, kontaktovat a nabízet pomoc,“ říká předsedkyně výboru pro práva dítěte.
České školství se neumí vypořádat s nerovnostmi
V současnosti podporu nabízí učitelé a asistenti. Laurenčíková volá po tom, aby vláda umožnila asistentům podporu v domácím prostředí podobně, jako mohou pomáhat například tělesně postiženým. Nevidí důvod, aby to u jedné zranitelné skupiny šlo a u druhé ne, vláda přitom nenabízí vysvětlení, tvrdí. „Je to obrovská chyba vlády, že nejohroženější děti bez tohoto typu podpory nechává téměř rok,“ doplňuje.
Chybou podle ní také je, že některé školy se snaží i při distanční výuce naplňovat běžné osnovy. To prý není možné a neprospívá to ani dětem, ani učitelům. Zvlášť ohrožené jsou znevýhodněné děti, které za běžných okolností mají nárok na podporu.
„Školy od jara nemají závazné metodické pokyny pro to, jak dětem, které mají přiznanou zákonnou podporu, tuto podporu zajišťovat během distančního vzdělávání. Ty děti nárok neztratily, řada škol ale tápe, jak by podpora teď měla vypadat,“ vysvětluje Laurenčíková. Bez pravidel podle ní existuje velké riziko, že kvůli absenci podpory některé děti neprospívají a výpadek v učení budou velmi těžko dohánět.
České školství se podle expertky i tak dlouhodobě nezvládá vyrovnávat s nerovnostmi, které si děti nosí z rodinného a sociální prostředí, což se v důsledku pandemie ještě výrazně prohloubí.