Děti v Česku přestaly chodit do školy. Výjimkou jsou potomci zdravotníků a několika dalších vybraných profesí, pro které zůstaly v provozu vybrané školy. Žákům ale slouží spíše jen jako zázemí. Mají se v nich – stejně jako ostatní, kteří zůstali doma – učit na dálku a plnit úkoly, které jim zadala jejich vlastní škola.
Místo školy jsou děti zase doma. Dlouho to takhle nepůjde, bojí se rodiče i učitelé prvňáků
5 minut
UDÁLOSTI: Žáci prvního stupně základních škol se mají vrátit do lavic 2. listopadu
Od středy platí na necelé tři týdny nařízení vlády, podle kterého se veškerá výuka na základních školách přesouvá do distanční roviny, střední a vysoké školy jsou zavřené již od pondělí.
Nejzpochybňovanějším rozhodnutím bylo uzavření prvního stupně základních škol, protože se zdravotníci či regionální politici obávali, že kvůli tomu ubude další personál z nemocnic – prvňáci nebo druháci by sotva mohli zůstat doma sami. Odpovědí kabinetu bylo zachování provozu několika škol určených pro děti zdravotníků, záchranářů, ale také policistů či hasičů.
Školy samotné ale děti, které do nich začaly ve středu docházet, samy aktivně nevzdělávají, jen pomáhají. „Režim je takový, že ráno děti přijdou do družiny, dopoledne plní úkoly, které jim zadala jejich kmenová škola. Paní vychovatelky a asistentky pomáhají,“ ozřejmila vychovatelka ze školní družiny v brněnské základní škole Svážná Petra Povolná. Svážná je jedna ze čtyř škol, které zůstaly v Brně otevřené.
Asistentka z ústecké ZŠ Vinařská Petra Kovalová zdůraznila, že by bylo potřeba, aby rodiče stanovili, které úkoly by děti měly během dne stihnout. „Když přijde dítě do školy, má plnou aktovku učení a neví, co má dělat, tak to nevím ani já,“ poukázala.
Ne všichni, kdo mohli, ale možnost poslat děti do spádových škol, využili. Stovka pracovníků brněnské fakultní nemocnice s nimi zůstala doma. Objevily se navíc i případy, kdy se zdravotníkům nepodařilo zjistit, kam by jejich děti měly chodit. V úterý se to pokoušela zjistit Andrea Kašíková i nestátní poliklinika, ve které pracuje, ale nepodařilo se jim to. „Dvakrát jsme žádali e-mailem, do které školy bychom dítě mohli dát a žádnou informaci jsme nedostali,“ poukázala. Odpověď přišla až druhý den odpoledne.
I kvůli tomu by se v příštích dnech měla situace změnit a zdravotníci, které zavedení distanční výuky na základních školách dočasně vyřadilo, by se měli vrátit do práce. V brněnské škole Svážná přišlo ve středu dvacet dětí, v příštích dnech jich očekávají až čtyřnásobek.
Dlouhodobě by to nešlo, tvrdí rodiče i učitelé prvňáků
Kdo nepatří do vybrané skupiny profesí, však s dětmi doma být musí. Pro některé je to po mnohaměsíčním distančním provozu škol na jaře takřka již rutina, ale pro rodiče prvňáků jde o novou zkušenost.
Oproti loňským prvňákům, které zastihla první vlna koronavirové pandemie v březnu, jsou však ti letošní znevýhodněni – zhruba po měsíci ve škole jsou v mnohém odkázáni na bezprostřední pomoc rodičů. „Neumím si představit, že by takhle byli doma třeba až do Vánoc,“ podotkla matka prvňačky Petra Hejduková. Také podle učitelky první třídy Ivany Kalousové je obtížné představit si, že by měla distanční výuka přetrvat dlouhodobě, i když se děti takto učí jen hodinu denně.
Politici ujišťují, že první stupeň základních škol se otevře 2. listopadu, fakticky by tedy měla distanční výuka – vzhledem k prodlouženým podzimním prázdninám – trvat jen týden a půl. I když ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že kdyby se šíření koronaviru v Česku do počátku listopadu vůbec nezpomalilo – což ale zároveň prohlásil za hypotetickou situaci – nedošlo by na otevření škol, nýbrž na lockdown.
Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) se ale děti vrátí, i kdyby reprodukční číslo kleslo jen trochu. „I kdyby to mělo stát omezení některých komerčních aktivit, děti na prvním stupni 2. listopadu vrátíme,“ ujistil.
