Termín návratu dětí na první stupeň je podle Prymuly třeba dodržet

Od středy se žáci a studenti učí pouze distančně. Výjimku z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví proti koronavirové epidemii mají pouze školy mateřské a speciální. Vláda také ve středu schválila kompenzace kvůli koronaviru. Pomůžou třeba podnikatelům, dopravcům nebo kultuře. V Česku v úterý laboratoře odhalily 8325 nových případů nemoci covid-19. Ke středečním 18:00 jich pak přibylo dalších 5679, což je zatím vůbec největší podvečerní nárůst od vypuknutí epidemie. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) fakultní nemocnice omezí plánovanou péči a uvolněnou kapacitu připraví pro pacienty s covidem-19.

Od středy musejí být nově uzavřené také restaurace, bary a kluby, jež do úterý mohly být v provozu do 20:00. Lidé si budou moci pokrmy koupit ve výdejových okénkách. Nově se také nesmí shromažďovat více než šest osob, lidé též nesmí pít alkohol na veřejně přístupných místech.

Všechny školy od základních po vysoké přešly na distanční výuku, výjimku mají třídy pro děti se speciálními potřebami. Vzdělávací zařízení mají být zatím zavřená do 1. listopadu.

„Na prvním místě ze všech různých jak profesí, tak rizikových skupin jsou žáci, studenti,“ popsal v rozhovoru pro ČT24 ministr zdravotnictví, proč kabinet rozhodl o zavření škol. „Vidíme, že ta expozice je u nich skutečně vysoká,“ dodal.

Podobně jsou na tom i pedagogové. „Situace v jiných resortech byla poměrně stabilní,“ řekl. U učitelů podle něj statistiky od 12. září zaznamenly exponenciální nárůst čísla nakažených. „V tuto chvíli je přes 4,5 tisíce nakažených pedagogů,“ posal Prymula. 

Ministr zdravotnictví vnímá, že je třeba plánovaný termín návratu dětí z prvního stupně do základních škol dodržet. Podle něj bylo uzavření škol potřeba, protože děti nákazu přenášejí do rodin. Napsal to na Twitteru. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v úterý večer v České televizi připustil, že pokud by se situace nelepšila, děti se do škol vrátit nemusí.

Ve vysílání ČT24 ministr Prymula mluvil také o širším principu, jak kabinet rozhoduje o omezení v konkrétních odvětvích. „Pokud jsme schopni eliminovat kontakty, musíme to udělat na základě něčeho, co můžeme podchytit,“ vysvětlil šéf resortu. „Jsou to segmenty, které jsme schopní nějakým způsobem omezit, aniž bychom zbortili celou ekonomiku nebo ohrozili kritickou infrastrukturu,“ dodal. Podle něj není možné omezit ty profese, které jsou podle grafů nejvíce vystavené nebezpečí nákazy. „Nemůžeme zavřít nemocnice, jsou tady lékaři, jsou tady zdravotní sestry,“ popsal ministr.

Video Studio ČT24
video

ČT24: Rozhovor s ministrem zdravotnictví

Vládní kompenzace

Současná situace se týká rovněž podnikatelů. Ti, kteří mají kvůli opatřením zavřené nebo omezené provozy, budou moci žádat za třetí kvartál o příspěvek na komerční nájemné, schválila vláda. Umělci a podnikatelé v kultuře budou moci žádat o dotaci v pokračování programu Covid – kultura. Vyčleněno je 750 milionů korun.

Zájezdoví autobusoví dopravci dostanou na pokrytí ztrát z krize od státu až miliardu korun. Kompenzace budou vypláceny za sedačku a den. Krize v Česku zasáhla až dva tisíce zájezdových dopravců provozujících dohromady asi devět tisíc autobusů. Podle sdružení Česmad Bohemia až polovině z nich hrozí krach.

Za zrušené sportovní akce budou mít pořadatelé nárok na náhradu. Vláda schválila i pokračování programu Covid – sport. Vyčleněno je 500 milionů korun.

Šíření epidemie

Aktuálně nemocných je v česku 73 463 lidí, v nemocnicích je s covidem-19 přes 2500 pacientů. Od začátku epidemie se novým typem koronaviru v Česku infikovalo 135 425 lidí.

Necelá polovina z nakažených se už uzdravila, naopak 1158 lidí s koronavirem zemřelo. Nejvyšší denní nárůst, o 58 zemřelých, zaznamenaly statistiky v pondělí. V úterý s covidem-19 zemřelo 42 lidí a ve středu zatím 26.

Laboratoře v Česku vyhodnotily v úterý 30 894 testů, což je také dosavadní maximum. Pozitivních na covid z nich byla víc než čtvrtina.

Dle údajů deníku The New York Times je Česká republika podle počtu úmrtí na sto tisíc obyvatel za uplynulý týden na sedmém místě ve světě. Hůře jsou na tom třeba Moldavsko, Argentina nebo Kosovo. Podle počtu případů nakažených na sto tisíc obyvatel za uplynulý týden je ČR podle stejného zdroje stále na druhém místě ve světě za Andorrou a před Belgií.

Fakultní nemocnice omezí plánovanou péči

U většiny nakažených má nemoc mírný průběh nebo jsou úplně bez příznaků. V nemocnicích je podle posledních údajů resortu zdravotnictví 2503 lidí s koronavirem. Stav 467 z nich lékaři hodnotí jako těžký. Počet hospitalizovaných od začátku měsíce stoupl o 1475 případů.

Podle Prymuly se bude muset kvůli rostoucímu počtu případů původně plánovaný počet míst pro nemocné s koronavirem zdvojnásobit. Ministr zdravotnictví ve středu večer oznámil, že se dohodl s řediteli fakultních nemocnic na omezení plánovaných operací a péče. Kapacitu a lůžka, která se jim tak uvolní, mají připravit pro pacienty s covidem-19. Fakultní nemocnice začaly péči omezovat už v minulých dnech.

„Ta opatření jsou už poměrně bolestivá, protože nad rámec té původně deklarované kapacity ji musíme prakticky zdvojnásobit. Důvod pro to je zřejmý. Blížíme se do fáze, kdy naše běžná kapacita může být ohrožena, tak jak nám kontinuálně narůstají hospitalizovaní pacienti. Dohodli jsme se s řediteli, že budou v tuto chvíli omezovat už elektivní péči, tedy péči, která je plánovaná, a připraví se uvolnění této kapacity na nápor pacientů covid pozitivních,“ řekl ministr.

„Omezíme takzvanou elektivní péči, to znamená akutní a urgentní medicína zůstanou. Vůbec nebudeme omezovat onkologickou operativu, ta je z našeho pohledu akutní. V této chvíli se to nejvíce bude týkat typicky ortopedických výkonů nebo některých lehčích chirurgických výkonů,“ vysvětlil v pořadu Události, komentáře ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD), jak bude vypadat omezování péče v jeho zařízení. „V této chvíli jsme v Motole připraveni na dramatické navýšení kapacit. Příští týden jsme připraveni pro covid vyčlenit dalších 350 lůžek, všechny pod kyslíkem,“ dodal.

Vyčerpání kapacity nemocnic navíc hrozí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky i při optimistickém scénáři epidemie. Počítá s tím, že ve druhé polovině měsíce bude průměrně přibývat téměř sedm tisíc nakažených denně, v říjnu podle něj zemře s koronavirem téměř tisíc lidí. Nejkrizovější scénář pak počítá s 1755 zemřelými a 22 tisíci nakaženými za den. Vyplývá to z neveřejné predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), kterou mají k dispozici Aktuálně.cz a Deník N a kterou citovala ČTK.

Stát opět sáhne do svých rezerv. Zhruba 2500 lůžek, která má k dispozici Správa státních hmotných rezerv, bude využito k navýšení kapacity nemocnic a k vytvoření rezervních kapacit. Sdělil to ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).

Předseda rezerv Pavel Švagr uvedl, že správa čeká na rozhodnutí státu. „Jakmile o tom vláda rozhodne, tak jsme připraveni s vyskladňováním těchto lůžek okamžitě začít,“ řekl ve středu Švagr.

Video Tisková konference po jednání Ústředního krizového štábu
video

Tisková konference po jednání Ústředního krizového štábu

Hasiči a armáda také společně s hejtmany vybírají záložní objekty a příslušný personál k zajištění až deseti tisíc lůžek. Podle ministra zdravotnictví mají být lůžka vyčleněna pro pacienty s covidem-19, urgentní medicínu a neodkladnou péči.

„Ústřední krizový štáb velmi intenzivně pracuje na vytvoření záložních kapacit, abychom naplnili slib ministerstva zdravotnictví, že navýšíme počty lůžek v České republice až na deset tisíc. To je pro nás absolutní priorita,“ řekl Hamáček.

Některé nemocnice už začaly kvůli větším počtům hospitalizovaných s covidem-19 omezovat naplánovanou či odložitelnou zdravotní péči. Podle zkušeností z jara i ze zahraničí se lidé do nemocnice dostávají nejčastěji týden od pozitivního testu, je jich asi dvě až čtyři procenta ze všech testovaných. Za další týden až deset dní se asi u čtvrtiny z nich může zhoršit stav natolik, že budou potřebovat intenzivní péči.

Šíření na východě Moravy

Nejrychleji se nyní nemoc šíří na Uherskohradišťsku, kde bylo za posledních sedm dní zaznamenáno přibližně 581 nově nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Druhým nejpostiženějším okresem je Příbramsko se 488 případy a třetím Liberecko s téměř 473 případy na sto tisíc obyvatel za poslední týden.

Ministr zdravotnictví v úterním televizním projevu řekl, že počet hospitalizací, těžkých případů a úmrtí v následujících týdnech podle modelů šíření viru ještě vzroste. „Čekají nás opravdu tři složité a neveselé týdny,“ dodal. Zároveň se omluvil za to, že opatření proti druhé vlně v létě neprosazoval důrazněji.

Kvůli nepříznivému vývoji koronavirové epidemie platí v celém Česku od středy zpřísněná protiepidemická opatření. Jsou uzavřené restaurace, bary a kluby. Školy přešly na distanční výuku. Shromažďovat se lidé mohou maximálně po šesti. Většina opatření platí do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu.

Zájem o eRoušku

Aplikaci eRouška si v mobilních telefonech aktivovalo do středy 861 tisíc lidí. Za poslední den, kdy operátoři rozesílali SMS, přibylo 178 tisíc nových. Na Twitteru o tom informovali zástupci projektu Chytrá karanténa. Do konce léta mělo aplikaci nainstalovanou jen asi 250 tisíc lidí, v pondělí 670 tisíc.

Podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví by bylo pro její maximální využití potřeba, aby si ji do telefonu stáhlo šest milionů uživatelů.

Ministerstvo zdravotnictví v polovině září představilo novou verzi aplikace. Na rozdíl od té první už nepomáhá s trasováním kontaktů, ale slouží k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem. Aplikace běží na pozadí a sbírá přes bluetooth anonymně kontakty na další mobily, se kterými se uživatel setkal. V případě, že je někdo pozitivní, jeho mobil opět anonymně rozešle varování všem kontaktům, které mohl nakazit.

Podle informací na Facebooku v úterý vložilo do aplikace eRouška kód pro odeslání dat 365 pozitivně testovaných lidí. Varováno tak bylo 5200 uživatelů aplikace, kteří se pohybovali v jejich blízkosti. „V okamžiku, kdy vás aplikace upozorní, že jste se setkali s osobou, u které bylo prokázané onemocnění covid-19, byste měli postupovat podle zobrazených doporučení a v případě zdravotních potíží bez prodlení kontaktovat svého praktického lékaře nebo pohotovost,“ píše se v nápovědě přímo v aplikaci.

Krizové linky hlásí víc hovorů

Více práce mají v tomto období také psychologové na krizových linkách. Lidé jim od března volají proto, že se nemohou dovolat svému lékaři či na hygienickou stanici. Trápí je i existenční starosti, které se v krizi prohlubují.

Lidé se na psychology obracejí i proto, že přišli o práci a dostali se do finančních potíží. „Když jde o to, že se někdo dostal už do akutních problémů a dostal se třeba na ulici, tak jim můžeme nabídnout ubytování v azylových domech,“ vysvětluje Jiří Wolf za pražskou organizaci RIAPS.

Sebereportovací formulář dostalo přes osm tisíc lidí

První den ostrého provozu systému sebereportování dostalo webový formulář zatím 8118 lidí s covidem-19. Údaje o sobě a svých kontaktech vyplnilo 1929 z nich. Počty k úterním 18:00 na Twitteru zveřejnil vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla. 

Podle Dzurilly sebereportovací formulář vyplnilo 24 procent obeslaných lidí s pozitivním testem na covid-19. Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch zase uvedl, že za prvních 24 hodin se rozeslalo 5741 textových zpráv s odkazem na formulář a vyplnilo ho 1246 příjemců.

V pilotním provozu, který úternímu spuštění předcházel, vyplnilo formulář podle posledních dat Chytré karantény zhruba 1300 lidí. O webovém formuláři, kde by lidé potřebné informace mohli vyplnit ještě před kontaktování hygienou, mluvil premiér Andrej Babiš (ANO) 9. září. Jeho spuštění avizoval v týdnu od 21. září bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Pilotní provoz začal na začátku října.