Klára Laurenčíková

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.

Děti s diabetem nebo epilepsií mívají potíže s přijetím do školských zařízení. Změnit to chce nová metodika připravená ministerstvy školství a zdravotnictví, která nastavuje pravidla, jak zajistit běžnou a bezpečnou péči při vyučování. Zaměstnanci školy budou například moci dohlížet na inhalaci léků a výdej správné stravy.

Zhruba šedesát procent vězňů má podle odhadů odborníků nějakou formu závislosti a dvanáct procent vězňů pyká za trestné činy souvisejícími s drogami. Dlouhé tresty v nápravě přitom nepomáhají a častá je recidiva, tvrdí experti a doporučují proto spíše kratší či alternativní tresty a odbornou pomoc. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci ke zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o potřebě ukončit válku proti drogám.

Novelu zákona, podle které by byly fyzické a psychické tresty dětí nepřijatelné, připravilo ministerstvo spravedlnosti. Postihy rodičů například za výchovné pohlavky nezavádí. Cílem novinky je, aby rodiče upřednostňovali vhodnější výchovné prostředky. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která takovouto úpravu nemá.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tímto způsobem děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

Můj výrok, že Česko by možná mělo zřídit třídy pro romské děti, nebyl rasistický, uvedla v pořadu Události, komentáře senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Přiznala, že se v projevu vyjádřila nešťastně a její slova mohla být chápána špatně. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková poté zdůraznila, že jakákoliv rasová segregace ve vzdělávání je nepřijatelná.

Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do sedmnácti let. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Dlouhodobá izolace u dětí způsobuje vážné duševní problémy, české děti kvůli zavřeným školám postihuje více než jinde v Evropě, varuje předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. V Interview ČT24 řekla, že snaha naplnit běžné osnovy při distanční výuce škodí dětem i učitelům.

Ministerstvo školství připravilo novou vyhlášku k inkluzi, která mění skupiny dětí s nárokem na podporu v podobě například asistenta pedagoga. Podle návrhu by se bez něj nově museli obejít třeba žáci s poruchami učení nebo tělesným handicapem, některé školy i rodiče to považují za problém. O podobě vyhlášky budou tento čtvrtek jednat zástupci odborníků nebo například ředitelů základních škol.