Klára Laurenčíková

Děti s diabetem nebo epilepsií mívají potíže s přijetím do školských zařízení. Změnit to chce nová metodika připravená ministerstvy školství a zdravotnictví, která nastavuje pravidla, jak zajistit běžnou a bezpečnou péči při vyučování. Zaměstnanci školy budou například moci dohlížet na inhalaci léků a výdej správné stravy.

Zhruba šedesát procent vězňů má podle odhadů odborníků nějakou formu závislosti a dvanáct procent vězňů pyká za trestné činy souvisejícími s drogami. Dlouhé tresty v nápravě přitom nepomáhají a častá je recidiva, tvrdí experti a doporučují proto spíše kratší či alternativní tresty a odbornou pomoc. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci ke zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o potřebě ukončit válku proti drogám.

Novelu zákona, podle které by byly fyzické a psychické tresty dětí nepřijatelné, připravilo ministerstvo spravedlnosti. Postihy rodičů například za výchovné pohlavky nezavádí. Cílem novinky je, aby rodiče upřednostňovali vhodnější výchovné prostředky. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která takovouto úpravu nemá.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tímto způsobem děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

Můj výrok, že Česko by možná mělo zřídit třídy pro romské děti, nebyl rasistický, uvedla v pořadu Události, komentáře senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Přiznala, že se v projevu vyjádřila nešťastně a její slova mohla být chápána špatně. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková poté zdůraznila, že jakákoliv rasová segregace ve vzdělávání je nepřijatelná.

Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do sedmnácti let. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Dlouhodobá izolace u dětí způsobuje vážné duševní problémy, české děti kvůli zavřeným školám postihuje více než jinde v Evropě, varuje předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. V Interview ČT24 řekla, že snaha naplnit běžné osnovy při distanční výuce škodí dětem i učitelům.

Ministerstvo školství připravilo novou vyhlášku k inkluzi, která mění skupiny dětí s nárokem na podporu v podobě například asistenta pedagoga. Podle návrhu by se bez něj nově museli obejít třeba žáci s poruchami učení nebo tělesným handicapem, některé školy i rodiče to považují za problém. O podobě vyhlášky budou tento čtvrtek jednat zástupci odborníků nebo například ředitelů základních škol.