Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do sedmnácti let. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát.
Téměř tři pětiny dětí si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům
Celkem třináct procent školáků si myslí, že pomoc uprchlíkům smysl nemá. Tři z deseti dětí nevěděly, nebo měly jinou odpověď. Celkem 56 procent chlapců a děvčat smysl pomoci vidí. Na gymnáziích jsou o něm přesvědčeny dvě třetiny studentů a studentek, na učilištích necelé dvě pětiny. Ochotnější pomáhat jsou děti vysokoškoláků a z bohatších rodin.
Celkem 34 procent dětí uvedlo, že se do pomoci nějak zapojily. Tři pětiny pomohly materiálně. Ukrajinským spolužákům pomáhá šestnáct procent chlapců a děvčat. Rodiny tří procent školáků, kteří podporu zmínili, poskytly ubytování. Podle zjištění se do pomoci nejvíc zapojily dívky z domácností s vyššími příjmy. Většinou darovaly různé věci.
Sedm z deseti dětí odpovědělo, že rusko-ukrajinská válka jejich život nezměnila. Jedno procento dotázaných řeklo, že se jejich podmínky zlepšily. Celkem třináct procent odpovědět nedokázalo. Podle šestnácti procent se vše obrátilo k horšímu. Chlapci a děvčata, jimž se život změnil, jako hlavní důvod uváděli zdražování a šetření. Pětina dětí pak ale řekla, že jim vadí Ukrajinci.
Část dotazů se týkala i představ, jaká by měla Česká republika být. Nejvíc dětí odpovědělo, že by chtěly Česko bez bojů a války. Bylo to 57 procent. Polovina by si přála lepší ekonomickou situaci. Ve srovnání s podobným průzkumem v roce 2021 se podle autorů důraz na obě témata zvedl.
Výsledky školákům a školačkám představila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Několik desítek dětí zaplnilo tiskový sál v sídle vlády. Měly možnost pokládat dotazy, kterou využily.