Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do sedmnácti let. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát.
Celkem třináct procent školáků si myslí, že pomoc uprchlíkům smysl nemá. Tři z deseti dětí nevěděly, nebo měly jinou odpověď. Celkem 56 procent chlapců a děvčat smysl pomoci vidí. Na gymnáziích jsou o něm přesvědčeny dvě třetiny studentů a studentek, na učilištích necelé dvě pětiny. Ochotnější pomáhat jsou děti vysokoškoláků a z bohatších rodin.
Celkem 34 procent dětí uvedlo, že se do pomoci nějak zapojily. Tři pětiny pomohly materiálně. Ukrajinským spolužákům pomáhá šestnáct procent chlapců a děvčat. Rodiny tří procent školáků, kteří podporu zmínili, poskytly ubytování. Podle zjištění se do pomoci nejvíc zapojily dívky z domácností s vyššími příjmy. Většinou darovaly různé věci.
Sedm z deseti dětí odpovědělo, že rusko-ukrajinská válka jejich život nezměnila. Jedno procento dotázaných řeklo, že se jejich podmínky zlepšily. Celkem třináct procent odpovědět nedokázalo. Podle šestnácti procent se vše obrátilo k horšímu. Chlapci a děvčata, jimž se život změnil, jako hlavní důvod uváděli zdražování a šetření. Pětina dětí pak ale řekla, že jim vadí Ukrajinci.
Část dotazů se týkala i představ, jaká by měla Česká republika být. Nejvíc dětí odpovědělo, že by chtěly Česko bez bojů a války. Bylo to 57 procent. Polovina by si přála lepší ekonomickou situaci. Ve srovnání s podobným průzkumem v roce 2021 se podle autorů důraz na obě témata zvedl.
Výsledky školákům a školačkám představila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Několik desítek dětí zaplnilo tiskový sál v sídle vlády. Měly možnost pokládat dotazy, kterou využily.
