Novelu zákona, podle které by byly fyzické a psychické tresty dětí nepřijatelné, připravilo ministerstvo spravedlnosti. Postihy rodičů například za výchovné pohlavky nezavádí. Cílem novinky je, aby rodiče upřednostňovali vhodnější výchovné prostředky. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která takovouto úpravu nemá.
„Žádné tělesné násilí vůči dítěti není v pořádku.“ Chystaná novela zakazuje fyzické tresty, rodiče ale nekriminalizuje
Když se řekne „fyzické tresty“ vybaví se Martině Divokové její otec. První výchovnou ránu od něj si pamatuje jako čtyřletá – kvůli tomu, že hlasitě bouchly dveře. Pak už tresty přicházely za cokoliv, „počínaje za známky ve škole, za cokoliv, co jsem udělala, řekla špatně, přes úplně banální věci, jako že jsem mu nezamíchala kafe a zůstal cukr usazený na dně hrnečku,“ popisuje.
S matkou od něj odešly, když jí bylo třináct, následky ale řešila ještě v dospělosti. Jako dítě si navíc myslela, že tohle se děje často. Výzkum 1. lékařské fakulty ukázal, že fyzické tresty jako běžnou součást výchovy používá více než třetina rodičů v Česku.
„Mnoho rodičů používá fyzické tresty,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková. „Často proto, že nemají jiné nástroje a nevědí, jak řešit vztek vlastního dítěte a nastavovat hranice jiným, bezpečným způsobem.“
Návrh novely
Změnu si slibuje od novely občanského zákoníku – ta nově říká, že fyzické a psychické tresty jsou nepřijatelné.
„Nejde o kriminalizaci rodičů, to znamená že tímto záměrem změny občanského zákoníku my chceme pouze v tom textu zákona deklarovat, že je správné a normální, aby děti vyrůstaly v prostředí bez násilí,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Nyní zákoník říká, že rodič může použít výchovné prostředky v míře přiměřené okolnostem. Těmi mohou být i fyzické tresty. Vhodnou míru ale podle Petry Wünschové, která vede Centrum Locika pro týrané děti, někteří rodiče odhadnout nedokážou. „My potřebujeme, aby rodiče i děti věděli, že žádné tělesné násilí vůči dítěti není v pořádku,“ říká.