Zhruba šedesát procent vězňů má podle odhadů odborníků nějakou formu závislosti a dvanáct procent vězňů pyká za trestné činy souvisejícími s drogami. Dlouhé tresty v nápravě přitom nepomáhají a častá je recidiva, tvrdí experti a doporučují proto spíše kratší či alternativní tresty a odbornou pomoc. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci ke zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o potřebě ukončit válku proti drogám.
Dlouhé tresty závislým vězňům nepomáhají. Zaměřme se na odbornou pomoc, nabádají experti
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je potřeba přechod od současných primárně represivních přístupů k politice snižování škod a porozumění souvislostí drogových závislostí. Příčiny podle ní často vznikají v dětství a dospívání.
„Větší riziko rozvoje závislostního chování se týká všech, kdo nevyrůstali v prostředí, které bylo bezpečné. Jsou to všichni, kdo nežijí ve stabilitě, řeší velmi vážné ekonomické problémy a často i s násilím v blízkých vztazích,“ uvedla zmocněnkyně. Závislosti podle ní více hrozí lidem s duševním onemocněním, ženám, migrantům a lidem ze sociálně vyloučených lokalit.
Vedoucí kontaktního centra Sananim David Pešek popsal příběh osmatřicetiletého muže z Prahy, který byl obětí domácího násilí jako dítě. Poté byl z rodiny odebraný do výchovného ústavu. Nikdy nezískal práci ani vzdělání. Drogy začal užívat už při útěcích z ústavu. Tento příklad podle zmocněnkyně ukazuje, že současný systém trestá i lidi, kteří nejsou ve funkčním stavu, protože nedostali šanci se funkčními členy společnosti stát.
Zásadní je prevence už u dětí, tvrdí zmocněnkyně
„Drtivá většina lidí, kteří užívají drogy, jsou lidmi, kteří nedostali včas odbornou pomoc,“ dodala. Zásadní podle ní je prevence už u ohrožených dětí. Navrhuje například, aby rodinám, které na výchovu nestačí, bylo možné poslat takzvané terénní chůvy. Pomoc rodinám podle odborníků může zabránit odebrání dětí a dalším důsledkům včetně právě užívání drog.
Samotné trestání uživatelů drog nijak významně nepřispívá k omezení míry užívání ani dostupnosti drog, řekla Laurenčíková. Podle Národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se do vězení často dostávají lidé, kterým by měla být závislost diagnostikována a léčena jako nemoc. „Hledají způsob, jak se dostat k té látce, často se zapojí i do trestné činnosti,“ podotkl.
Cílem připravovaných změn trestního zákoníku podle něj je, aby pachatelé drobných trestných činů končili ve vězení minimálně. Česko obecně patří v EU k zemím s nejvyšší mírou uvězněných. „Rádi bychom, až bude ten trestní zákoník novelizován, aby lidé odcházeli spíše s alternativními tresty a měli dostupnou pomoc. Pokud bude odnětí svobody, tak velmi krátké,“ dodal Vobořil.
Kolem změn očekává ve sněmovně velkou debatu. Doufá ale v platnost novely během příštího roku. Dalším směrem, který může snížit počet uvězněných za drogové delikty, je podle Vobořila postupná dekriminalizace.
Společnost by měla spíše řešit příčiny
Podle předsedkyně Asociace organizací v oblasti vězeňství Jany Smiggels Kavkové se česká justice zatím kloní spíše k tradičnímu trestání. Ve vězeních je podle ní v současné době asi 19,5 tisíce lidí. Z deseti propuštěných se sedm vrátí zpět do výkonu trestu. Nejčastějším činem, za který jsou odsouzení, je krádež. „Ta je často spojená se závislostí. Je to cesta, jak si obstarat peníze na drogy,“ popsala Kavková.
Společnosti by se podle ní mnohem víc vyplatilo řešit příčiny páchání trestné činnosti, která je velmi často spojena s užíváním návykových látek. „Věznice čelí problému s nedostatkem odborného personálu, a tak se jen zlomek odsouzených dostane do programů, kde mohou řešit své závislosti. Drogy jsou bohužel dostupné i ve věznicích,“ dodala.