V naší galaxii existuje 36 mimozemských civilizací. Spočítali to vědci vylepšením klasické rovnice

V naší domovské galaxii Mléčná dráha existuje 36 inteligentních mimozemských civilizací, které jsou schopné komunikovat s ostatními. K takovému číslu dospěli na základě výpočtů britští astrofyzikové, kteří se pokusili aktualizovat teorii o možném výskytu mimozemských civilizací ve vesmíru. Vědci ale upozornili, že objevení možných signálů vysílaných ze vzdálených vesmírných těles může být s použitím současných technologií nesmírně obtížné, jelikož nejbližší možný živý svět je od Země vzdálen nejméně 17 tisíc světelných let.

Článek o pravděpodobnosti výskytu mimozemského života zveřejnili vědci Tom Westby a Christopher Conselice z britské univerzity v Nottinghamu v odborném periodiku The Astrophysical Journal. Pokusili se v něm o aktualizaci takzvané Drakeovy rovnice, kterou formuloval Američan Frank Drake už v 60. letech minulého století.

Ta stanovuje, jak pomocí sedmi faktorů vypočítat množství komunikaceschopných civilizací, které ve vesmíru existují ve stejném okamžiku. Stanovit tyto faktory, mezi nimiž je například počet planet vhodných pro život v daném systému, je ale značně obtížné, a tak se dosud odhady ohledně počtu inteligentních civilizací pohybovaly v obrovském rozptylu od nuly až do řádu miliard. Samotný Drake se dopočítal k číslu 10.

„Myslím, že je nesmírně důležité a vzrušující, že poprvé skutečně máme v ruce odhad počtu aktivních inteligentních a komunikujících civilizací, které můžeme potenciálně kontaktovat a zjistit, že ve vesmíru existuje další život,“ citoval Conselicea deník The Guardian. „Za předpokladu, že i na jiných planetách stejně jako na Zemi trvá asi pět miliard let, než se inteligentní život vyvine, je zřejmě v naší galaxii několik desítek civilizací,“ dodal.

Odborníci ale zároveň mírní očekávání, že by bylo v blízké budoucnosti možné navázat komunikaci s bytostmi žijícími na některé z planet Mléčné dráhy. „Ty civilizace budou velice vzdálené. Podle našich kalkulací je ta nejbližší od nás vzdálená asi 17 tisíc světelných let,“ řekl Conselice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 22 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...