V naší galaxii existuje 36 mimozemských civilizací. Spočítali to vědci vylepšením klasické rovnice

V naší domovské galaxii Mléčná dráha existuje 36 inteligentních mimozemských civilizací, které jsou schopné komunikovat s ostatními. K takovému číslu dospěli na základě výpočtů britští astrofyzikové, kteří se pokusili aktualizovat teorii o možném výskytu mimozemských civilizací ve vesmíru. Vědci ale upozornili, že objevení možných signálů vysílaných ze vzdálených vesmírných těles může být s použitím současných technologií nesmírně obtížné, jelikož nejbližší možný živý svět je od Země vzdálen nejméně 17 tisíc světelných let.

Článek o pravděpodobnosti výskytu mimozemského života zveřejnili vědci Tom Westby a Christopher Conselice z britské univerzity v Nottinghamu v odborném periodiku The Astrophysical Journal. Pokusili se v něm o aktualizaci takzvané Drakeovy rovnice, kterou formuloval Američan Frank Drake už v 60. letech minulého století.

Ta stanovuje, jak pomocí sedmi faktorů vypočítat množství komunikaceschopných civilizací, které ve vesmíru existují ve stejném okamžiku. Stanovit tyto faktory, mezi nimiž je například počet planet vhodných pro život v daném systému, je ale značně obtížné, a tak se dosud odhady ohledně počtu inteligentních civilizací pohybovaly v obrovském rozptylu od nuly až do řádu miliard. Samotný Drake se dopočítal k číslu 10.

„Myslím, že je nesmírně důležité a vzrušující, že poprvé skutečně máme v ruce odhad počtu aktivních inteligentních a komunikujících civilizací, které můžeme potenciálně kontaktovat a zjistit, že ve vesmíru existuje další život,“ citoval Conselicea deník The Guardian. „Za předpokladu, že i na jiných planetách stejně jako na Zemi trvá asi pět miliard let, než se inteligentní život vyvine, je zřejmě v naší galaxii několik desítek civilizací,“ dodal.

Odborníci ale zároveň mírní očekávání, že by bylo v blízké budoucnosti možné navázat komunikaci s bytostmi žijícími na některé z planet Mléčné dráhy. „Ty civilizace budou velice vzdálené. Podle našich kalkulací je ta nejbližší od nás vzdálená asi 17 tisíc světelných let,“ řekl Conselice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...