Nemožná planeta. Vědci objevili obří planetu, jejíž existence odporuje současnému stavu poznání

Vědci objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří planetu, která by podle teorie formování planet neměla existovat. Zjištěna byla asi 600 světelných let daleko od Země v souhvězdí Holubice.

Informovala o tom britská Královská astronomická společnost (RAS), která se odvolává na odbornou zprávu astronomů Warwické univerzity ve střední Anglii.

Existence tohoto „planetárního monstra“ nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Teorie připouštějí, že malé hvězdy mohou formovat skalnaté planety, ale nemohou dostat dohromady dostatek materiálu k vytvoření planet velikosti Jupiteru.

Nemožná planeta NGTS-1b
Zdroj: Warwick University

NGTS-1b je nicméně plynný obr. Vzhledem ke své velikosti a teplotě je planeta známá jako „horký Jupiter“, což je třída planet velkých přinejmenším jako Jupiter z naší sluneční soustavy, ale s přibližně o 20 procent menší hmotností.

Na rozdíl od Jupiteru je NGTS-1b velmi blízko své hvězdy – jen tři procenta vzdálenosti Země od Slunce. Oblet kolem hvězdy – červeného trpaslíka s označením NGTS-1 – jí trvá jen 2,6 dne, což znamená, že rok na této planetě trvá přibližně dva a půl pozemského dne.

Zvláštní dvojice těles byla podle agentury AFP zjištěna asi 600 světelných let daleko od Země v souhvězdí Holubice. Označení dostala podle robotického zařízení pro hledání planet Next Generation Transit Survey (NGTS), které se nachází v Chile v poušti Atacama a tvoří ho síť 12 teleskopů. NGTS provozuje konsorcium sedmi evropských univerzit a dalších akademických institucí z Británie, Chile, Německa a Švýcarska.

Next-Generation Transit Survey
Zdroj: ESO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 22 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 22 hhodinami
Načítání...