Astrofyzici objevili hvězdu, která nečekaně rychle obíhá kolem černé díry

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Studii vydal časopis Astrophysical Journal.

Hvězda obíhá kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy. Když na své oběžné dráze dosáhne nejmenší vzdálenosti od černé díry, pohybuje se rychlostí až 8000 kilometrů za sekundu, což je 2,7 procenta rychlosti světla.

Černá díra v centru Galaxie není izolovaná, obklopuje ji hustá hvězdokupa. Její centrální část tvoří rychle se pohybující hvězdy o různé hmotnosti a jasnosti. „Jedna z nich, hvězda S2, se chová jako velká osoba sedící před vámi v kině, která vám brání ve výhledu na to, co je důležité. Pohled do samotného středu naší Galaxie je tedy často blokován velmi jasnou hvězdou S2. Existují však krátké okamžiky, kdy můžeme pozorovat blízké okolí centrální černé díry,“ řekl hlavní autor nové studie Florian Peissker.

Snímky hvězd v okolí černé díry
Zdroj: Astrophysical Journal

Pokroky v metodách analýzy i dlouhá doba pozorování umožnily detekovat hvězdu S4716 a potvrdit její krátkou dobu oběhu. Na své dráze se hvězda vždy zdržuje v blízkosti centrální černé díry ve vzdálenosti srovnatelné s rozměry Sluneční soustavy, přičemž nejkratší vzdálenost činí asi 100 astronomických jednotek. Skutečnost, že hvězda na stabilní oběžné dráze je tak blízko a pohybuje se tak rychle v blízkosti supermasivní černé díry, je pro vědce nečekaná.

  • Astronomická jednotka (au) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce. Vzájemné vzdálenosti planet či jiných objektů Sluneční soustavy vyjádřené v au poskytují relativně názorné měřítko vzdáleností těchto objektů od sebe.

Objev navíc vrhá nové světlo na původ a vývoj rychle se pohybujících hvězd v srdci Mléčné dráhy. „Krátkoperiodická, kompaktní dráha hvězdy S4716 je poměrně záhadná. Hvězdy nemohou snadno vznikat tak blízko černé díry. S4716 musela migrovat dovnitř, například tím, že prošla řadou těsných přiblížení s jinými hvězdami a objekty v hvězdokupě S, což způsobilo, že se její dráha výrazně zmenšila,“ uvedl astrofyzik z přírodovědecké fakulty Michal Zajaček, který se na studii podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 9 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 13 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.