Astronomové zveřejnili nový snímek černé díry uprostřed Mléčné dráhy

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Snímek poprvé zobrazený v polarizovaném světle odhalil strukturu magnetického pole, která je nápadně podobná struktuře dříve pozorované černé díry v centru galaxie M87. Podle vědců to naznačuje, že taková silná magnetická pole mohou mít všechny černé díry. Tato podobnost ale naznačuje ještě něco víc: že se v této černé díře nachází skrytý výtrysk neboli jet.

Vědci odhalili první snímek této černé díry vzdálené od Země asi 27 tisíc světelných let už v roce 2022. Už tehdy upozornili na nápadnou podobnost s první pozorovanou černou dírou M87. Jsou si podobné přesto, že černá díra v srdci Mléčné dráhy je víc než tisíckrát menší a méně hmotná než ta v jádru galaxie Messier 87.

Snímek černé díry v centru Mléčné dráhy z roku 2022
Zdroj: Eventhorizontelescope.org

To astrofyziky zaujalo a rozhodli se studovat Sagittarius A* detailněji, aby zjistili, jestli shod neexistuje víc. Předchozí studie M87 odhalily, že magnetická pole kolem této obří černé díry jí umožňují vypouštět silné výtrysky materiálu zpět do okolního prostředí. A nový snímek černé díry v Mléčné dráze naznačuje, že by to mohla dělat i ona.

„Vidíme teď, že v blízkosti černé díry ve středu galaxie Mléčné dráhy existují silná, zkroucená a organizovaná magnetická pole,“ popsala výsledek zkoumání Sara Issaounová z NASA. „Zjistili jsme také, že silná a uspořádaná magnetická pole jsou rozhodující pro to, jak černé díry interagují s plynem a hmotou ve svém okolí.“

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Vědci to zjistili právě díky tomu, že dokázali zobrazit polarizované světlo z horkého žhavého plynu v blízkosti černých děr. „Z jeho vzhledu přímo usuzujeme na strukturu a sílu magnetických polí, která se táhnou proudem plynu a hmoty, jimiž se černá díra živí a které vyvrhuje,“ dodal Angelo Ricarte z Harvardu, který se na výzkumu podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 2 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...