Astronomové zveřejnili nový snímek černé díry uprostřed Mléčné dráhy

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Snímek poprvé zobrazený v polarizovaném světle odhalil strukturu magnetického pole, která je nápadně podobná struktuře dříve pozorované černé díry v centru galaxie M87. Podle vědců to naznačuje, že taková silná magnetická pole mohou mít všechny černé díry. Tato podobnost ale naznačuje ještě něco víc: že se v této černé díře nachází skrytý výtrysk neboli jet.

Vědci odhalili první snímek této černé díry vzdálené od Země asi 27 tisíc světelných let už v roce 2022. Už tehdy upozornili na nápadnou podobnost s první pozorovanou černou dírou M87. Jsou si podobné přesto, že černá díra v srdci Mléčné dráhy je víc než tisíckrát menší a méně hmotná než ta v jádru galaxie Messier 87.

Snímek černé díry v centru Mléčné dráhy z roku 2022
Zdroj: Eventhorizontelescope.org

To astrofyziky zaujalo a rozhodli se studovat Sagittarius A* detailněji, aby zjistili, jestli shod neexistuje víc. Předchozí studie M87 odhalily, že magnetická pole kolem této obří černé díry jí umožňují vypouštět silné výtrysky materiálu zpět do okolního prostředí. A nový snímek černé díry v Mléčné dráze naznačuje, že by to mohla dělat i ona.

„Vidíme teď, že v blízkosti černé díry ve středu galaxie Mléčné dráhy existují silná, zkroucená a organizovaná magnetická pole,“ popsala výsledek zkoumání Sara Issaounová z NASA. „Zjistili jsme také, že silná a uspořádaná magnetická pole jsou rozhodující pro to, jak černé díry interagují s plynem a hmotou ve svém okolí.“

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Vědci to zjistili právě díky tomu, že dokázali zobrazit polarizované světlo z horkého žhavého plynu v blízkosti černých děr. „Z jeho vzhledu přímo usuzujeme na strukturu a sílu magnetických polí, která se táhnou proudem plynu a hmoty, jimiž se černá díra živí a které vyvrhuje,“ dodal Angelo Ricarte z Harvardu, který se na výzkumu podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 45 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...