Astronomové zveřejnili nový snímek černé díry uprostřed Mléčné dráhy

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Snímek poprvé zobrazený v polarizovaném světle odhalil strukturu magnetického pole, která je nápadně podobná struktuře dříve pozorované černé díry v centru galaxie M87. Podle vědců to naznačuje, že taková silná magnetická pole mohou mít všechny černé díry. Tato podobnost ale naznačuje ještě něco víc: že se v této černé díře nachází skrytý výtrysk neboli jet.

Vědci odhalili první snímek této černé díry vzdálené od Země asi 27 tisíc světelných let už v roce 2022. Už tehdy upozornili na nápadnou podobnost s první pozorovanou černou dírou M87. Jsou si podobné přesto, že černá díra v srdci Mléčné dráhy je víc než tisíckrát menší a méně hmotná než ta v jádru galaxie Messier 87.

Snímek černé díry v centru Mléčné dráhy z roku 2022
Zdroj: Eventhorizontelescope.org

To astrofyziky zaujalo a rozhodli se studovat Sagittarius A* detailněji, aby zjistili, jestli shod neexistuje víc. Předchozí studie M87 odhalily, že magnetická pole kolem této obří černé díry jí umožňují vypouštět silné výtrysky materiálu zpět do okolního prostředí. A nový snímek černé díry v Mléčné dráze naznačuje, že by to mohla dělat i ona.

„Vidíme teď, že v blízkosti černé díry ve středu galaxie Mléčné dráhy existují silná, zkroucená a organizovaná magnetická pole,“ popsala výsledek zkoumání Sara Issaounová z NASA. „Zjistili jsme také, že silná a uspořádaná magnetická pole jsou rozhodující pro to, jak černé díry interagují s plynem a hmotou ve svém okolí.“

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Vědci to zjistili právě díky tomu, že dokázali zobrazit polarizované světlo z horkého žhavého plynu v blízkosti černých děr. „Z jeho vzhledu přímo usuzujeme na strukturu a sílu magnetických polí, která se táhnou proudem plynu a hmoty, jimiž se černá díra živí a které vyvrhuje,“ dodal Angelo Ricarte z Harvardu, který se na výzkumu podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 1 hhodinou

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 2 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.