Astronomové vytvořili největší simulaci kosmu. Obsahuje 3,4 miliardy galaxií

Vědci představili dosud největší simulaci vesmíru. Aktuálně ji zveřejnilo konsorcium Euclid. Tato obří kosmická mapa obsahuje 3,4 miliardy galaxií, každá z nich je přitom detailně vymodelována s více než čtyřmi sty různými vlastnostmi.

Simulace vesmíru není „geograficky“ přesná, ale ukazuje jeho základní vlastnosti. Vědci model postavili na základě snímků a dat, jež shromažďuje evropský dalekohled Euclid. Výsledkem je masivní „tapisérie“, která ukazuje základní strukturu vesmíru, jakousi jeho kostru, jejíž základ tvoří stále nevysvětlená temná hmota a na níž se vyvíjejí jednotlivé galaxie.

Astronomové mají o kosmu obrovské množství údajů. Významná část z nich pochází právě z kosmického dalekohledu Euclid, který umí sledovat i velmi vzdálené kosmické objekty. Snímky z tohoto teleskopu vynikají ostrostí a ukazují dosud nezaznamenané detaily. Dalekohled funguje od předloňska a měl by lidstvu sloužit nejméně do roku 2030.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Množství dat, jež na Zemi posílá, je enormní, a tak jimi vědci „krmí“ právě tuto simulaci. Jde vlastně o obří katalog informací. Tento simulovaný vesmír dostal jméno Flagship 2 (Vlajková loď 2) a je volně k dispozici vědcům i veřejnosti.

Simulaci vyvinul tým osmi evropských institucí v rámci konsorcia Euclid pod vedením Institutu kosmických věd (ICE-CSIC) a Port d'Informació Científica (PIC) v Barceloně. Výsledek je sice impozantní, ale pořád jde vlastně jen o trénink pro to, aby se na konci mise daly všechny výsledky sjednotit do jedné obří dokonalé mapy vesmíru.

Jak simulovat vesmír

Tato simulace není mapou skutečného vesmíru. Jedná se spíše o uměle vytvořený minivesmír, generovaný na základě nejlepších znalostí fyzikálních zákonů, které řídí vše kolem . Zblízka tedy model přesně neodpovídá uspořádání „našeho“ vesmíru, ale při oddálení je statisticky podobný.

Základem je simulace toho, co ve skutečnosti na žádném snímku pozorovatelné není – tedy neviditelné temné hmoty, která se ale projevuje svým gravitačním působením. Astrofyzici našli šestnáct miliard shluků této hmoty, které v minulosti ve vesmíru vytvářely jakési gravitační studny, v nichž se shlukovala hmota a tvořily se tam z ní jednotlivé galaxie – a v nich pak hvězdy a další tělesa.

V simulaci její autoři tedy právě do těchto míst umístili i galaxie, a to na základě statistických pravidel, která dali dohromady z reálného sledování hvězd. A podle toho pak kostru temné hmoty obalili „svaly galaxií a masem hvězd“. Každá galaxie je pak, jak už bylo zmíněno, definovaná více než čtyřmi stovkami nejrůznějších parametrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 47 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...