Astronomové vytvořili největší simulaci kosmu. Obsahuje 3,4 miliardy galaxií

Vědci představili dosud největší simulaci vesmíru. Aktuálně ji zveřejnilo konsorcium Euclid. Tato obří kosmická mapa obsahuje 3,4 miliardy galaxií, každá z nich je přitom detailně vymodelována s více než čtyřmi sty různými vlastnostmi.

Simulace vesmíru není „geograficky“ přesná, ale ukazuje jeho základní vlastnosti. Vědci model postavili na základě snímků a dat, jež shromažďuje evropský dalekohled Euclid. Výsledkem je masivní „tapisérie“, která ukazuje základní strukturu vesmíru, jakousi jeho kostru, jejíž základ tvoří stále nevysvětlená temná hmota a na níž se vyvíjejí jednotlivé galaxie.

Astronomové mají o kosmu obrovské množství údajů. Významná část z nich pochází právě z kosmického dalekohledu Euclid, který umí sledovat i velmi vzdálené kosmické objekty. Snímky z tohoto teleskopu vynikají ostrostí a ukazují dosud nezaznamenané detaily. Dalekohled funguje od předloňska a měl by lidstvu sloužit nejméně do roku 2030.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Množství dat, jež na Zemi posílá, je enormní, a tak jimi vědci „krmí“ právě tuto simulaci. Jde vlastně o obří katalog informací. Tento simulovaný vesmír dostal jméno Flagship 2 (Vlajková loď 2) a je volně k dispozici vědcům i veřejnosti.

Simulaci vyvinul tým osmi evropských institucí v rámci konsorcia Euclid pod vedením Institutu kosmických věd (ICE-CSIC) a Port d'Informació Científica (PIC) v Barceloně. Výsledek je sice impozantní, ale pořád jde vlastně jen o trénink pro to, aby se na konci mise daly všechny výsledky sjednotit do jedné obří dokonalé mapy vesmíru.

Jak simulovat vesmír

Tato simulace není mapou skutečného vesmíru. Jedná se spíše o uměle vytvořený minivesmír, generovaný na základě nejlepších znalostí fyzikálních zákonů, které řídí vše kolem . Zblízka tedy model přesně neodpovídá uspořádání „našeho“ vesmíru, ale při oddálení je statisticky podobný.

Základem je simulace toho, co ve skutečnosti na žádném snímku pozorovatelné není – tedy neviditelné temné hmoty, která se ale projevuje svým gravitačním působením. Astrofyzici našli šestnáct miliard shluků této hmoty, které v minulosti ve vesmíru vytvářely jakési gravitační studny, v nichž se shlukovala hmota a tvořily se tam z ní jednotlivé galaxie – a v nich pak hvězdy a další tělesa.

V simulaci její autoři tedy právě do těchto míst umístili i galaxie, a to na základě statistických pravidel, která dali dohromady z reálného sledování hvězd. A podle toho pak kostru temné hmoty obalili „svaly galaxií a masem hvězd“. Každá galaxie je pak, jak už bylo zmíněno, definovaná více než čtyřmi stovkami nejrůznějších parametrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 5 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 6 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 8 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 10 hhodinami
Načítání...