Na ranní obloze se objevuje Venuše, Mars, Saturn i Jupiter. Jeho dva měsíce lze spatřit koncem července

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd přiblížil, že v současnosti lze spatřit Venuši, Mars, Jupiter a Saturn před svítáním. Nejprve se podle něj objevuje Saturn, pak přibudou Jupiter, Mars a Venuše jako Jitřenka. Nastává také nejlepší období viditelnosti Saturnu, brzy bude na obloze po celou noc.

„Také pořád ještě vyhlížíme noční svítící oblaka. Tedy oblačnost, která je v 85 kilometrech nad povrchem Země – nejvyšší oblačnost, kterou můžeme pozorovat,“ upozornil Suchan. „Je to taková stříbrná pavučina. Nastává zhruba hodinu a půl po západu Slunce anebo hodinu a půl před jeho východem,“ popsal úkaz spjatý s týdny kolem letního slunovratu.

„Slunce zapadá jen velmi mělce pod obzor a to znamená, že svítí v tu dobu vysoko do atmosféry a osvětluje oblačnost,“ vysvětlil. Noční svítící oblaka se objevují nepravidelně.

Mléčná dráha či Jupiterovy měsíce

Nad ránem 26. července pak nastane současný přechod dvou měsíců Jupiteru. K tomuto zážitku však lidé potřebují alespoň malý přenosný dalekohled. „Měsíce jsou vidět triedrem a když budou předcházet před planetou, uvidíme je jako černé tečky. Můžeme pozorovat i vstup měsíce před planetu, anebo, když dochází k zákrytu, za planetu,“ popsal Suchan. Doporučil, aby lidé použili stativ nebo si triedr zafixovali jiným způsobem. „Protože jinak se vám to strašně chvěje a nevidíte tam nic,“ dodal.

Suchan také připomněl, že v létě se vysoko nad obzorem klene Mléčná dráha. „Prochází typickými letními souhvězdími, jako je Labuť a Orel. Ale krásně vidět je jen tam, kde je nižší světelné znečištění,“ upozornil. Nejlepší podmínky pro pozorování Mléčné dráhy jsou právě v letních měsících a během zimy.

Na noc z 12. na 13. srpna letos připadá maximum meteorického roje Perseidy, v té době však budou špatné podmínky pro jeho pozorování. „Noc před tím bude úplněk,“ podotkl Suchan. Perseidy jsou aktivní mezi 17. červencem a 24. srpnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 4 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 6 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 8 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...