Na ranní obloze se objevuje Venuše, Mars, Saturn i Jupiter. Jeho dva měsíce lze spatřit koncem července

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd přiblížil, že v současnosti lze spatřit Venuši, Mars, Jupiter a Saturn před svítáním. Nejprve se podle něj objevuje Saturn, pak přibudou Jupiter, Mars a Venuše jako Jitřenka. Nastává také nejlepší období viditelnosti Saturnu, brzy bude na obloze po celou noc.

„Také pořád ještě vyhlížíme noční svítící oblaka. Tedy oblačnost, která je v 85 kilometrech nad povrchem Země – nejvyšší oblačnost, kterou můžeme pozorovat,“ upozornil Suchan. „Je to taková stříbrná pavučina. Nastává zhruba hodinu a půl po západu Slunce anebo hodinu a půl před jeho východem,“ popsal úkaz spjatý s týdny kolem letního slunovratu.

„Slunce zapadá jen velmi mělce pod obzor a to znamená, že svítí v tu dobu vysoko do atmosféry a osvětluje oblačnost,“ vysvětlil. Noční svítící oblaka se objevují nepravidelně.

Mléčná dráha či Jupiterovy měsíce

Nad ránem 26. července pak nastane současný přechod dvou měsíců Jupiteru. K tomuto zážitku však lidé potřebují alespoň malý přenosný dalekohled. „Měsíce jsou vidět triedrem a když budou předcházet před planetou, uvidíme je jako černé tečky. Můžeme pozorovat i vstup měsíce před planetu, anebo, když dochází k zákrytu, za planetu,“ popsal Suchan. Doporučil, aby lidé použili stativ nebo si triedr zafixovali jiným způsobem. „Protože jinak se vám to strašně chvěje a nevidíte tam nic,“ dodal.

Suchan také připomněl, že v létě se vysoko nad obzorem klene Mléčná dráha. „Prochází typickými letními souhvězdími, jako je Labuť a Orel. Ale krásně vidět je jen tam, kde je nižší světelné znečištění,“ upozornil. Nejlepší podmínky pro pozorování Mléčné dráhy jsou právě v letních měsících a během zimy.

Na noc z 12. na 13. srpna letos připadá maximum meteorického roje Perseidy, v té době však budou špatné podmínky pro jeho pozorování. „Noc před tím bude úplněk,“ podotkl Suchan. Perseidy jsou aktivní mezi 17. červencem a 24. srpnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 8 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 9 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 11 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 13 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 15 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...