Na ranní obloze se objevuje Venuše, Mars, Saturn i Jupiter. Jeho dva měsíce lze spatřit koncem července

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd přiblížil, že v současnosti lze spatřit Venuši, Mars, Jupiter a Saturn před svítáním. Nejprve se podle něj objevuje Saturn, pak přibudou Jupiter, Mars a Venuše jako Jitřenka. Nastává také nejlepší období viditelnosti Saturnu, brzy bude na obloze po celou noc.

„Také pořád ještě vyhlížíme noční svítící oblaka. Tedy oblačnost, která je v 85 kilometrech nad povrchem Země – nejvyšší oblačnost, kterou můžeme pozorovat,“ upozornil Suchan. „Je to taková stříbrná pavučina. Nastává zhruba hodinu a půl po západu Slunce anebo hodinu a půl před jeho východem,“ popsal úkaz spjatý s týdny kolem letního slunovratu.

„Slunce zapadá jen velmi mělce pod obzor a to znamená, že svítí v tu dobu vysoko do atmosféry a osvětluje oblačnost,“ vysvětlil. Noční svítící oblaka se objevují nepravidelně.

Mléčná dráha či Jupiterovy měsíce

Nad ránem 26. července pak nastane současný přechod dvou měsíců Jupiteru. K tomuto zážitku však lidé potřebují alespoň malý přenosný dalekohled. „Měsíce jsou vidět triedrem a když budou předcházet před planetou, uvidíme je jako černé tečky. Můžeme pozorovat i vstup měsíce před planetu, anebo, když dochází k zákrytu, za planetu,“ popsal Suchan. Doporučil, aby lidé použili stativ nebo si triedr zafixovali jiným způsobem. „Protože jinak se vám to strašně chvěje a nevidíte tam nic,“ dodal.

Suchan také připomněl, že v létě se vysoko nad obzorem klene Mléčná dráha. „Prochází typickými letními souhvězdími, jako je Labuť a Orel. Ale krásně vidět je jen tam, kde je nižší světelné znečištění,“ upozornil. Nejlepší podmínky pro pozorování Mléčné dráhy jsou právě v letních měsících a během zimy.

Na noc z 12. na 13. srpna letos připadá maximum meteorického roje Perseidy, v té době však budou špatné podmínky pro jeho pozorování. „Noc před tím bude úplněk,“ podotkl Suchan. Perseidy jsou aktivní mezi 17. červencem a 24. srpnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...