Astronomický ústav Akademie věd ČR

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Čeští vědci se podíleli na výpočtu dráhy planetky, která v lednu při průletu atmosférou zanikla nedaleko Berlína. Oznámil to Astronomický ústav Akademie věd ČR. Ve spolkové zemi Braniborsko se na základě těchto kalkulací podařilo najít vzácné meteority.

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a překlady klasických astronomických děl obdrželi Petr Hadrava a Alena Hadravová Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Podle předsedkyně správní rady nadace Dagmar Havlové svým dílem a vizí překročili tradiční rámec vědeckého poznání. Noví laureáti Ceny Vize 97 považují rozhodnutí nadace vyznamenat je za zadostiučinění a důkaz, že jejich práce má co říci i mimo úzký okruh expertů.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Nad východní částí Bavorska a jihozápadními Čechami prolétl ve čtvrtek večer meteoroid o přibližné váze pět kilogramů. Během letu se rozpadl a jeho kousky se mohou nacházet především na Šumavě. Jde o velmi vzácný přírodní úkaz, který zaznamenali v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR ve středočeském Ondřejově. Vědci však mají rovněž informace od řady lidí, kteří meteoroid postřehli. Informoval o tom Pavel Spurný z ondřejovského ústavu.

Zářivou stopu za sebou před 30 lety po pádu atmosférou zanechaly meteority, které dopadly nedaleko Benešova. Astronomům se podařilo zaznamenat tento jev, takzvaný bolid, na fotografiích, přesto však vesmírné kameny na Zemi navzdory značnému úsilí nenašli. Podařilo se jim to až po 20 letech po jejich pádu z vesmíru, čímž se benešovské meteority staly světovým unikátem a dostaly se i na přední strany vědeckých časopisů. Překvapivé ale bylo i jejich složení, které vědcům pomohlo k lepšímu chápání asteroidů.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

V centru naší galaxie je překvapivě málo rudých obrů – jasných prastarých gigantických hvězd. Naopak je tam více mladších hvězd, než je běžné. Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracovali na studii, která se tuto zvláštnost snaží vysvětlit. Podle jejich modelu obři v této oblasti prošli zdánlivým „omlazením“. Práce vyšla v časopisu The Astrophysical Journal.

Astronomka Olga Marjevová obdrží Prémii Jana Friče, kterou Astronomický ústav Akademie věd ČR uděluje mladým vědcům za mimořádné výsledky v oboru. Marjevová zkoumá masivní hvězdy v pozdních stadiích vývoje, ocenění převezme 20. ledna v Ondřejově. O ocenění informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.