Nad Českem zazářily tři bolidy. Podle astronomů šlo o neobvyklý jev

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Bolidy podle časového výskytu postupně letěly nad jižním Rakouskem, jihozápadním Polskem a nakonec i nad územím České republiky. Lidé je v Česku mohli zahlédnout hlavně tam, kde byla jasná obloha. Viditelné byly i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku. „Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklý,“ uvedl Suchan.

Vyhodnocení informací od pozorovatelů, kteří bolidy viděli, a dat z přístrojů podle Suchana nějakou dobu trvalo. „Jednak byly ty bolidy za jednu noc tři, jednak naše přístroje poskytují 5 tisíc měření za sekundu, a tak dat není zrovna málo,“ podotkl. Lidem poděkoval za jejich informace o pozorování.

Z více než dvacítky stanic Evropské bolidové sítě spravované Astronomickým ústavem bolidy zaznamenalo deset, většinou z Česka, uvedl ústav. Bolidová síť má stanice také na Slovensku, v Rakousku a Německu. Měření tak umožnilo velmi přesně popsat jak cestu zemskou atmosférou všech tří bolidů, tak i jejich předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. K Zemi přiletěly zhruba ve stejný čas každý z poněkud jiného směru.

Na zem se nedostaly asi žádné významné úlomky

První meteoroid vážící přibližně jeden kilogram vstoupil do zemské atmosféry pět minut před půl šestou večer středoevropského času nad jihovýchodním Rakouskem. Druhý bolid začal svítit jedenáct minut před šestou v oblasti Jeseníků severně od hranic Česka s Polskem, meteoroid vážil asi 330 gramů. Třetí z těles mělo hmotnost asi půl kilogramu, do zemské atmosféry vstoupilo zhruba deset minut po půl desáté v oblasti na pomezí Vysočiny a jižních a středních Čech.

Jejich světelná dráha se pohybovala od pěti do téměř dvanácti sekund, hmota všech tří se za letu atmosférou spotřebovala a na zem z nich tak velmi pravděpodobně nedopadly žádné významné úlomky.

Bolidů za letošní rok Astronomický ústav na svém webu včetně tří posledních uvádí deset. Je mezi nimi také mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který prolétl koncem června nad Bavorskem a byl vidět i z České republiky. Vážil sice zhruba 260 kilogramů, ani z něj však po explozi žádné meteority na zem zřejmě nedopadly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 10 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 16 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.