Nad Českem zazářily tři bolidy. Podle astronomů šlo o neobvyklý jev

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Bolidy podle časového výskytu postupně letěly nad jižním Rakouskem, jihozápadním Polskem a nakonec i nad územím České republiky. Lidé je v Česku mohli zahlédnout hlavně tam, kde byla jasná obloha. Viditelné byly i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku. „Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklý,“ uvedl Suchan.

Vyhodnocení informací od pozorovatelů, kteří bolidy viděli, a dat z přístrojů podle Suchana nějakou dobu trvalo. „Jednak byly ty bolidy za jednu noc tři, jednak naše přístroje poskytují 5 tisíc měření za sekundu, a tak dat není zrovna málo,“ podotkl. Lidem poděkoval za jejich informace o pozorování.

Z více než dvacítky stanic Evropské bolidové sítě spravované Astronomickým ústavem bolidy zaznamenalo deset, většinou z Česka, uvedl ústav. Bolidová síť má stanice také na Slovensku, v Rakousku a Německu. Měření tak umožnilo velmi přesně popsat jak cestu zemskou atmosférou všech tří bolidů, tak i jejich předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. K Zemi přiletěly zhruba ve stejný čas každý z poněkud jiného směru.

Na zem se nedostaly asi žádné významné úlomky

První meteoroid vážící přibližně jeden kilogram vstoupil do zemské atmosféry pět minut před půl šestou večer středoevropského času nad jihovýchodním Rakouskem. Druhý bolid začal svítit jedenáct minut před šestou v oblasti Jeseníků severně od hranic Česka s Polskem, meteoroid vážil asi 330 gramů. Třetí z těles mělo hmotnost asi půl kilogramu, do zemské atmosféry vstoupilo zhruba deset minut po půl desáté v oblasti na pomezí Vysočiny a jižních a středních Čech.

Jejich světelná dráha se pohybovala od pěti do téměř dvanácti sekund, hmota všech tří se za letu atmosférou spotřebovala a na zem z nich tak velmi pravděpodobně nedopadly žádné významné úlomky.

Bolidů za letošní rok Astronomický ústav na svém webu včetně tří posledních uvádí deset. Je mezi nimi také mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který prolétl koncem června nad Bavorskem a byl vidět i z České republiky. Vážil sice zhruba 260 kilogramů, ani z něj však po explozi žádné meteority na zem zřejmě nedopadly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...