Nad Českem zazářily tři bolidy. Podle astronomů šlo o neobvyklý jev

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Bolidy podle časového výskytu postupně letěly nad jižním Rakouskem, jihozápadním Polskem a nakonec i nad územím České republiky. Lidé je v Česku mohli zahlédnout hlavně tam, kde byla jasná obloha. Viditelné byly i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku. „Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklý,“ uvedl Suchan.

Vyhodnocení informací od pozorovatelů, kteří bolidy viděli, a dat z přístrojů podle Suchana nějakou dobu trvalo. „Jednak byly ty bolidy za jednu noc tři, jednak naše přístroje poskytují 5 tisíc měření za sekundu, a tak dat není zrovna málo,“ podotkl. Lidem poděkoval za jejich informace o pozorování.

Z více než dvacítky stanic Evropské bolidové sítě spravované Astronomickým ústavem bolidy zaznamenalo deset, většinou z Česka, uvedl ústav. Bolidová síť má stanice také na Slovensku, v Rakousku a Německu. Měření tak umožnilo velmi přesně popsat jak cestu zemskou atmosférou všech tří bolidů, tak i jejich předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. K Zemi přiletěly zhruba ve stejný čas každý z poněkud jiného směru.

Na zem se nedostaly asi žádné významné úlomky

První meteoroid vážící přibližně jeden kilogram vstoupil do zemské atmosféry pět minut před půl šestou večer středoevropského času nad jihovýchodním Rakouskem. Druhý bolid začal svítit jedenáct minut před šestou v oblasti Jeseníků severně od hranic Česka s Polskem, meteoroid vážil asi 330 gramů. Třetí z těles mělo hmotnost asi půl kilogramu, do zemské atmosféry vstoupilo zhruba deset minut po půl desáté v oblasti na pomezí Vysočiny a jižních a středních Čech.

Jejich světelná dráha se pohybovala od pěti do téměř dvanácti sekund, hmota všech tří se za letu atmosférou spotřebovala a na zem z nich tak velmi pravděpodobně nedopadly žádné významné úlomky.

Bolidů za letošní rok Astronomický ústav na svém webu včetně tří posledních uvádí deset. Je mezi nimi také mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který prolétl koncem června nad Bavorskem a byl vidět i z České republiky. Vážil sice zhruba 260 kilogramů, ani z něj však po explozi žádné meteority na zem zřejmě nedopadly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...