Nad Českem zazářily tři bolidy. Podle astronomů šlo o neobvyklý jev

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Bolidy podle časového výskytu postupně letěly nad jižním Rakouskem, jihozápadním Polskem a nakonec i nad územím České republiky. Lidé je v Česku mohli zahlédnout hlavně tam, kde byla jasná obloha. Viditelné byly i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku. „Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklý,“ uvedl Suchan.

Vyhodnocení informací od pozorovatelů, kteří bolidy viděli, a dat z přístrojů podle Suchana nějakou dobu trvalo. „Jednak byly ty bolidy za jednu noc tři, jednak naše přístroje poskytují 5 tisíc měření za sekundu, a tak dat není zrovna málo,“ podotkl. Lidem poděkoval za jejich informace o pozorování.

Z více než dvacítky stanic Evropské bolidové sítě spravované Astronomickým ústavem bolidy zaznamenalo deset, většinou z Česka, uvedl ústav. Bolidová síť má stanice také na Slovensku, v Rakousku a Německu. Měření tak umožnilo velmi přesně popsat jak cestu zemskou atmosférou všech tří bolidů, tak i jejich předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. K Zemi přiletěly zhruba ve stejný čas každý z poněkud jiného směru.

Na zem se nedostaly asi žádné významné úlomky

První meteoroid vážící přibližně jeden kilogram vstoupil do zemské atmosféry pět minut před půl šestou večer středoevropského času nad jihovýchodním Rakouskem. Druhý bolid začal svítit jedenáct minut před šestou v oblasti Jeseníků severně od hranic Česka s Polskem, meteoroid vážil asi 330 gramů. Třetí z těles mělo hmotnost asi půl kilogramu, do zemské atmosféry vstoupilo zhruba deset minut po půl desáté v oblasti na pomezí Vysočiny a jižních a středních Čech.

Jejich světelná dráha se pohybovala od pěti do téměř dvanácti sekund, hmota všech tří se za letu atmosférou spotřebovala a na zem z nich tak velmi pravděpodobně nedopadly žádné významné úlomky.

Bolidů za letošní rok Astronomický ústav na svém webu včetně tří posledních uvádí deset. Je mezi nimi také mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který prolétl koncem června nad Bavorskem a byl vidět i z České republiky. Vážil sice zhruba 260 kilogramů, ani z něj však po explozi žádné meteority na zem zřejmě nedopadly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 8 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 13 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 15 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
1. 6. 2025

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...