Mladá vědkyně má Prémii Jana Friče. Zkoumá masivní hvězdy a jejich okolí

Astronomka Olga Marjevová obdrží Prémii Jana Friče, kterou Astronomický ústav Akademie věd ČR uděluje mladým vědcům za mimořádné výsledky v oboru. Marjevová zkoumá masivní hvězdy v pozdních stadiích vývoje, ocenění převezme 20. ledna v Ondřejově. O ocenění informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Astronomický ústav od roku 2009 uděluje prémii za práce, které přispívají k mezinárodní prestiži pracoviště. Původem ruská vědkyně získá 80 tisíc korun za soubor prací „Studium masivních hvězd v pozdních vývojových stadiích a jejich okolí“. O svém výzkumu také přednese přednášku v angličtině na slavnostním předání ceny v knihovně na observatoři v Ondřejově.

Marjevová posluchačům představí svou „šperkovnici masivních hvězd“, které postihly různé osudy. Některé byly vyvrženy od mateřských hvězd, jiné prošly silnou vzájemnou interakcí. Všechny však spojuje fáze, ve které se nacházejí. Výzkum každé z nich pak podle astronomky „představuje další krok“ v poznání hvězdné evoluce.

Prémie Jana Friče

Prémie nese jméno podnikatele, fyzika a chemika Jana Friče. Stejně jako jeho starší bratr a zakladatel hvězdárny v Ondřejově Josef Frič se zajímal o astronomii. Vzniku hvězdárny se však nedožil, v roce 1897 zemřel na pooperační komplikace v pouhých 34 letech. Prémie se každoročně uděluje kolem 21. ledna, tedy data Fričova úmrtí.

V minulosti toto ocenění získali například odborník na galaxie a planetární soustavy Rhys Taylor, maďarská astronomka Dorottya Szécsiová za výzkum vzácných masivních hvězd s nízkým obsahem těžkých kovů či Ondřej Kopáček, který se zaměřuje na jevy související s magnetickým polem v okolí černých děr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
před 3 hhodinami

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
před 5 hhodinami

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
před 8 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
včera v 14:42

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
včera v 11:03

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
včera v 10:18

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
včera v 09:28

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025
Načítání...