Až čtyřicet meteorů za hodinu. V pátek vrcholí roj Geminid

V noci na sobotu vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců, podle jejichž latinského názvu získaly Geminidy ten svůj. Na prosincové obloze vychází za večerního soumraku a v noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Jsou pomalé a často poměrně jasné, nejvíce jich na obloze bude k vidění kolem druhé hodiny ranní.

Meteory se proto podle astronomů vyplatí vyhlížet hlavně v druhé polovině noci, kdy budou ve svém maximu. Přes svit Měsíce by mělo být možné vidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek až okolo 40 za hodinu.

Bohužel bude pozorování rušit Měsíc. „Prosincové úplňky jsou vždy vysoko nad obzorem, a proto jsou mimořádně jasné. Sluneční světlo odražené od Měsíce a rozptýlené v atmosféře pak způsobí, že i dokonale jasná noc není dost tmavá a naprostá většina meteorů na světlém pozadí zaniká,“ popsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Meteory se objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou při pozorování krátké a pomalé. „Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu,“ řekl Suchan.

Suchan také připomněl, že z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavý meteorický roj. Jeho původcem je pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Původ planetky není jasný, stejně jako to, jak roj vznikl. První zprávy o roji Geminid jsou z roku 1862. Mateřskou planetku však pomocí družice IRAS objevili astronomové Simon Green a John Davies až 11. října 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 11 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...