Až čtyřicet meteorů za hodinu. V pátek vrcholí roj Geminid

V noci na sobotu vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců, podle jejichž latinského názvu získaly Geminidy ten svůj. Na prosincové obloze vychází za večerního soumraku a v noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Jsou pomalé a často poměrně jasné, nejvíce jich na obloze bude k vidění kolem druhé hodiny ranní.

Meteory se proto podle astronomů vyplatí vyhlížet hlavně v druhé polovině noci, kdy budou ve svém maximu. Přes svit Měsíce by mělo být možné vidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek až okolo 40 za hodinu.

Bohužel bude pozorování rušit Měsíc. „Prosincové úplňky jsou vždy vysoko nad obzorem, a proto jsou mimořádně jasné. Sluneční světlo odražené od Měsíce a rozptýlené v atmosféře pak způsobí, že i dokonale jasná noc není dost tmavá a naprostá většina meteorů na světlém pozadí zaniká,“ popsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Meteory se objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou při pozorování krátké a pomalé. „Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu,“ řekl Suchan.

Suchan také připomněl, že z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavý meteorický roj. Jeho původcem je pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Původ planetky není jasný, stejně jako to, jak roj vznikl. První zprávy o roji Geminid jsou z roku 1862. Mateřskou planetku však pomocí družice IRAS objevili astronomové Simon Green a John Davies až 11. října 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 3 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 21 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 23 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.