Až čtyřicet meteorů za hodinu. V pátek vrcholí roj Geminid

V noci na sobotu vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců, podle jejichž latinského názvu získaly Geminidy ten svůj. Na prosincové obloze vychází za večerního soumraku a v noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Jsou pomalé a často poměrně jasné, nejvíce jich na obloze bude k vidění kolem druhé hodiny ranní.

Meteory se proto podle astronomů vyplatí vyhlížet hlavně v druhé polovině noci, kdy budou ve svém maximu. Přes svit Měsíce by mělo být možné vidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek až okolo 40 za hodinu.

Bohužel bude pozorování rušit Měsíc. „Prosincové úplňky jsou vždy vysoko nad obzorem, a proto jsou mimořádně jasné. Sluneční světlo odražené od Měsíce a rozptýlené v atmosféře pak způsobí, že i dokonale jasná noc není dost tmavá a naprostá většina meteorů na světlém pozadí zaniká,“ popsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Meteory se objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou při pozorování krátké a pomalé. „Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu,“ řekl Suchan.

Suchan také připomněl, že z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavý meteorický roj. Jeho původcem je pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Původ planetky není jasný, stejně jako to, jak roj vznikl. První zprávy o roji Geminid jsou z roku 1862. Mateřskou planetku však pomocí družice IRAS objevili astronomové Simon Green a John Davies až 11. října 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 22 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 23 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.